Prokletí zbavené čisté paroplynové elektrárny

JAN TŮMA  |  Historie
elektrárna 2006

Současné kondenzační uhelné elektrárny s bloky o výkonu kolem 1000 MW spálí denně až 300 vagonů energetického uhlí. Až třetina jeho nespalitelného podílu pak zamořuje okolí popílkem a sírou. Jednou z nadějí čistšího a účinnějšího způsobu využití uhlí je kombinace tlakového zplyňování uhlí s tzv. paroplynovým cyklem. Rozemleté uhlí se zplynuje za vysokého tlaku a teploty a odsířený horký plyn pohání spalovací turbínu s generátorem. I na výstupu mají výfukové plyny ještě takovou teplotu (600–700 °C), že mohou vytápět parní kotel a vyrobená pára může svou tepelnou energii využít ještě jednou k pohonu parní turbíny s alternátorem.Účinnost takového cyklu se ze 36–40 % u nejlepších tradičních uhelných elektráren zlepší až na 55 %, a když se navíc využije odpadní teplo i k vytápění (tomu se říká kogenerace), může se přiblížit až k 80 %! Jednu z prvních „čistých“ paroplynových elektráren s výkonem 1200 MW postavil Siemens ve Skotsku nedaleko Aberdeenu.Keramické lopatky spalovacích turbín musí odolávat teplotám až 1200 °C!

Nejčtenější