Proč se zvýší hladina moří roztáním ledovců, když při roztání ledu ve vodě tato nezmění svůj objem?

Honza Pischnoth  |  
Led

Jednoduchý pokus s kostkou ledu vhozenou do sklenice s vodou nám může ukázat, že ani po jejím roztání hladina ve sklenici nestoupne. Plovoucí led tedy na hladině zaujme přesně takovou polohu, aby nad hladinu vyčnívala část, která po roztání doplní objem ponořené části (přibližně 8 % v závislosti na teplotě ledu a okolní vody). To ovšem platí jen pro led, který volně pluje na hladině sladké vody. Moře je ale, jak víme, slané a má tedy vyšší hustotu než ledovce, které jsou velkou měrou tvořeny ledem ze sladké vody, vzniklým stlačením vrstev sněhu. Nad hladinu proto vyčnívá i více než 10 % objemu ledovce plujícího na moři (v závislosti na salinitě). Zopakujte teď pokus s kostkou ledu, ale s vodou silně osolenou a zjistíte, že hladina vody po rozpuštění ledu skutečně nepatrně stoupla. Zatímco sladká voda má hustotu 0,999 g/cm3, mořská voda má průměrnou hustotu kolem 1,025 g/ cm3. Sladká voda tedy zůstává na povrchu slané vody. Stejný efekt v celoplanetárním měřítku by byl samozřejmě daleko výraznější.

Mnohem větší dopad by ale samozřejmě mělo roztátí antarktických pevninských ledovců.

Nejčtenější