Proč nestavět formuli

PETR TOMEK  |  
formule

O tom, co obnáší projekt studentské formule, jsme si povídali s inženýrem Radkem Tichánkem, Ph. D.

Tým z ČVUT v Praze, CTU CarTech, přijal výzvu soutěže Formula Student, která je konstrukční soutěží pro studenty vysokých škol. Vznikla v USA roku 1981 a od roku 1998 se pořádá také v Evropě. Cílem je vytvořit vůz pro víkendového neprofesionálního závodníka holdujícího autokrosu nebo sprintu.

Mohl byste na začátek říci, jak vypadalo zadání?

Pravidla a zadání říkají, že má být postaveno takové auto, které nejlépe obstojí v disciplínách, které defi nuje soutěž.

Co to je za disciplíny? Nejprve proběhne cosi jako technická přejímka. Pořadatelé soutěže mají skupinu porotců, a ti projdou vůz po voze a zkontrolují, zda jsou auta provozuschopná, bezpečná a smějí se zúčastnit závodu. Kontrolují hladinu hluku, zdvihový objem, ověří, jestli jezdec je schopen vyskočit do pěti vteřin z kokpitu, kdyby se náhodou něco dělo, aby nezůstal uvězněn v autě. Je tam kontrola, při které se auto i s jezdcem postaví pod určitým úhlem na nakloněnou rovinu a auto se nesmí převrátit. Toto probíhá spolu s např. hodnocením konstrukce v rámci statických disciplín. Dynamické disciplíny se skládají z akcelerace – to je jízda na 70 metrů v přímém směru na čas, jízda v osmičce a autokros; je to vlastně průjezd závodním okruhem. Je postavený třeba na dvou zatáčkách Silverstone. Jede se na něm 22kilometrový závod se dvěma jezdci a počítá se celkový čas.

Kdo vám poskytuje technické zázemí?

Zázemí jsme našli jednak na Fakultě strojní, jednak na Julisce, kde je zkušebna motorů, a na Fakultě elektrotechnické a na Katedře řídicí techniky ČVUT. V jejich laboratoři se zkoušejí elektronické a mechatronické součásti.

Vzpomenete si, jak to všechno začalo?

Od nás jezdí zaměstnanci Ústavu vozidel do USA na detroitský autosalon, kde je někdy možné vidět studentské týmy, které tam vystavují své formule. Vedoucí našeho Ústavu vozidel, profesor Macek, se jednou vrátil z Ameriky a říkal: „Byli jsme na návštěvě u jednoho týmu a viděli jsme, jak staví formuli. Připadá nám to zajímavé. Možná že už u nás na univerzitě nastal čas, kdy by se takový projekt mohl realizovat.“ To byl první impulz. Vzal jsem si tu myšlenku za svou a začal jsem ji realizovat. V prvé řadě bylo potřeba sehnat lidi. Našlo se jich čtyřicet, ale jak se ukázalo, bylo jich dost nefunkčních.

Podobné projekty bývají často testem toho, jak dokáže člověk sestavit tým…

S formováním týmu máte pravdu, je to obtížná zkouška. Ne každý je opravdu ochoten obětovat svůj čas. I když to student má vlastně v rámci studia, tak na tom nakonec stráví o mnoho víc času, než plánoval. Nezřídka se stávalo, že student se celý den učil na zkoušku a ještě večer pak konstruoval něco na formuli. Víte, ono v týmu, jako v každém uskupení lidí, dochází k různým situacím, ale tím, že jsem s tím týmem od samého začátku, tak vidím, jak složení vykrystalizovalo do asi 25 těch opravdu zapálených.

Jak jste se vyrovnávali se zadáním?

Víte, lidé se snadno namotivují, ale ta motivace může časem opadat z toho důvodu, že za tím je třeba vidět tu obrovskou nálož práce a zodpovědnosti, která na studenta padne. Někdy motivace odpadne, když přijdou první problémy. Pak si člověk řekne: „Dobře, nebudu ve formulovém týmu, udělám si jen to, co potřebuji do školy, ale tým oželím, protože tam to opravdu smrdí prací.“ Jiní si řeknou: „Dobře, podíval jsem se do týmu. Jsem zatím v prváku, musím se něco naučit, a až budu ve čtvrťáku, přihlásím se na ten projekt a znovu v tom týmu budu a budu dělat formuli, až budu mít nějaké teoretické znalosti.“ Dokonce i ti kluci, kteří nastoupili ve čtvrtém ročníku, si museli nastudovat učivo dopředu. Ve čtvrťáku se tady vlastně teprve přichází na obor vozidlářský nebo motorářský, ten u nás končí až v páťáku. Doktor Vaněček tedy pro ně udělal rychlokurz na dynamiku a konstrukci vozidel, aby vůbec byli schopni splnit zadání.

Myslíte, že by podobná soutěž mohla vzniknout i u nás?

Obrysy takového plánu už vznikají. Je důležité, aby bylo možné dát dohromady alespoň tři nebo čtyři týmy z České republiky. Zatím jsou zprávy, že formuli buduje také v Plzni a na setkání děkanů všech vysokých škol náš profesor také oslovoval zástupce různých univerzit, aby u nich tento projekt zkusili. Jinak třeba v Ostravě dělají auto pro Eco Shell Marathon, takže také mají se soutěžením zkušenosti. Nasnadě je Liberec, který by měl jistě také možnost postavit auto. Pokud se týmů sejde víc, je velká šance, že se v České republice náš vlastní závod pojede a nemusí to být za dlouho.

Šel byste do toho znovu?

No určitě jsem si nepředstavoval, že všechno bude takhle složité, ale momentálně mám strašně dobrý pocit z toho, když jak na dílně, kde se staví rám, tak na zkušebně spalovacích motorů je to pěkný pohled na studenty, kteří jsou zapálení. Dělá mi to radost. Je to první povznášející pocit po té už skoro roční přípravě projektu. Určitě jsem si nepředstavoval, že bude všechno takhle složité, ale momentálně mám strašně dobrý pocit.

Nejčtenější