Proč a jak?

O. POTUŽÁKOVÁ  P. TOMEK  |  

Díváte se na věci z jiného úhlu? Umíte najít rozpor tam, kde ostatní jen přikyvují? Trápí vás nezodpovězené otázky? Položte je nám! Nejenže se pokusíme na ně odpovědět, ale nejzajímavější z nich odměníme knížkou z našeho nakladatelství.

Teploměr a barometr

Proč se do letadla nesmějí nosit teploměry a barometry?

Pavel Drmlík, Praha

Nebezpečím pro letadla nejsou přístroje samotné, ale rtuť, kterou obsahují. Většina částí dnešních letadel je totiž vyrobena ze slitin hliníku. Hliník je vysoce reaktivní kov, se vzdušným kyslíkem reaguje okamžitě. Přesto se věci z hliníku před našima očima nemění v hromádky oxidu hlinitého. Může za to povrchová pasivace. Vrchní vrstva hliníku vystavená vlivu prostředí se přemění na oxid a zabrání poškození hlubších vrstev. Tato reakce je tak rychlá, že se dokonce i roztavený hliník chová jako inertní kov. Jeho Achillovou patou je právě rtuť. Rtuť má totiž schopnost rozpouštět ostatní kovy a v případě hliníku z jeho povrchu smývá ochrannou vrstvu oxidů. Kapka rtuti dokáže během několika hodin proděravět hermetické části trupu letadla a narušit jeho nosnou konstrukci. Dokonce i pouhé rtuťové výpary způsobují zrychlené stárnutí hliníkových dílů. Letadlo, na jehož palubě by se rozbil barometr, by tedy po přistání putovalo pravděpodobně do šrotu.

Co mají muchomůrky společného s mouchami?

Libor Kyselý, Kutná Hora

Označení muchomůrka se skutečně vztahovalo ke slovnímu spojení mořit mouchy, ale vztahovalo se původně jen na muchomůrku červenou. Její plodnice obsahují několik jedovatých látek (některé z nich jsou halucinogenní), ze kterých se při otravě nejvíce uplatňuje muskarin. U člověka se otrava projevuje zvracením, případně ztrátou vědomí.

Příznaky se objevují přibližně 15–30 minut po požití. Pro naše předky ale bylo důležitější, že muskarin účinkuje dostatečně také na mouchy. Používali na jejich hubení klobouk z velké muchomůrky, slabě potřený cukerným roztokem nebo posypaný moučkovým cukrem. Po rozšíření mucholapek používání muchomůrek vymizelo. Oslazené plodnice totiž byly nebezpečné nejen mouchám, ale také malým dětem.

Slyšel jsem, že existují ryby, které kladou jikry na suchu, je to pravda?

Michal Hřebeček, Brno

Jde o huňáčky severní (Mallotus villosus), které u nás můžete najít pod označením Capelin nebo kapelin. (Ceněné je jak maso, tak kaviár z kapelin.) Jsou to poměrně malé ryby o délce do 25 cm. Jedna z jejich populací se pravidelně připlouvá třít na pobřeží Newfoundlandu koncem června, a počíná si přitom velmi podivně. Ryby se hromadně vrhají na břeh, kde se třou, kladou jikry do vlhkého písku a vzápětí hynou. V těchto oblastech je zvykem chodit v tu dobu na pláže se kbelíky a koši sbírat huňáčky. Vylíhlý plůdek později spláchnou vlny zpět do moře. Zatím se nepodařilo objasnit vznik tohoto způsobu rozmnožování, ostatní kolonie huňáčků se totiž vytírají v moři.

Papoušci

Proč je ptačí trus bílý?

Pavlína Kopečková, Plzeň

Především je potřeba říci, že ptačí trus mívá různou barvu, ale bílá složka ve skutečnosti neodpovídá trusu savců. Jde totiž o vysoce koncentrovanou moč. Tato adaptace umožnila předkům ptáků – dinosaurům – masivní rozšíření na počátku druhohor (mezozoikum). Tehdy byla pevnina tvořena jediným gigantickým kontinentem Pangeou, na které panovalo značně horké a suché podnebí. Dinosauři dokázali díky schopnost šetření vodou překonávat druhohorní pouště. Pro vyskokou koncentraci dusíku, hořčíku a fosforu jsou ptačí exkrementy dodnes často těženy jako hnojiva (guano) nebo jako prostředek k činění kůží (marokán).

Existuje opravdu mrak schopný rozlomit letadlo?

Libor Tyrš, Opava

Jeden takový mrak skutečně existuje. Kdysi se o něm vykládaly celé legendy, ale s nástupem moderních proudových dopravních letadel a družicového sledování počasí jeho pověst značně utrpěla. Jedná se o mrak druhu cumulonimbus přezdívaný někdy také „kovadlina“ nebo „přesýpací hodiny“ podle charakteristického tvaru a chování k letadlům. Je na první pohled nápadný svou výškou – sahá z úrovně jednoho až dvou kilometrů do výšek kolem devíti kilometrů. Doprovázejí ho nárazové větry, blesky a vydatný déšť. Uvnitř mraku koluje množství rychlých vzdušných proudů, které skutečně mohou letadlo nebezpečně poškodit nebo i zničit. V současnosti jsou před cumulonimby varováni především piloti větroňů, kterým hrozí nebezpečí nasátí vzdušnými proudy do vnitřku mraku při létání v termikách.

Foťák

Proč se na fotografii tvoří při fotografování proti slunci řada „prasátek“?

Antonín Vodička, Praha

„Prasátka“ označují fotografové jako refl exe v protisvětle. Jejich vznik souvistí se samotnou konstrukcí objektivu. Současné objektivy jsou totiž tvořené sadou čoček, která má za úkol odstraňovat obrazové vady, jež by se projevily při použití objektivu s jedinou čočkou. Soustava čoček ale zároveň vytváří možnost, že se světelný paprsek odrazí od jednotlivých čoček uvnitř objektivu. Po několikanásobném odrazu může paprsek dopadnout na snímač nebo film uvnitř fotoaparátu. Tak vznikne na snímku ono „prasátko“. Při přímém bodovém protisvětle se takový efekt objevuje prakticky u všech objektivů. Jedinou výjimkou jsou fotoaparáty s jednou čočkou nebo experimentální fotoaparáty na principu camery obscury – ty totiž žádné čočky nemají.

Plameňák

Čím se vlastně živí plameňáci? Podle příruček mají žrát korýše, ale na moři jsem je nikdy neviděl.

Hubert Poul, Černošice

Ano, ve většině příruček se píše, že plameňáci filtrují svými zahnutými zobáky z vody korýše, ale málokde se dočtete, že nejde o mořské druhy korýšů. Plameňáci si k životu vybírají extrémní podmínky vysychavých salin, ve kterých je sůl tak koncentrovaná, že prakticky znemožňuje život většině živočichů s výjimkou žábronožky solné (Artemia salina). Tito korýši žijí pouze ve slaniskách, ale nikoli v mořích, a kromě potravy dávají plameňákům i charakteristickou růžovou až oranžovou barvu. Plameňáci chovaní v zajetí barvu ztrácejí, pokud jim není do potravy přidáváno barvivo. Kromě žábonožek ale plaměňáci nepohrdnou ani hmyzem, červy a drobnými vodními rostlinami.

Kelt

Proč v pivech s lavinovým efektem klesají bublinky dolů?

Lenka Soukupová, Praha

Především si řekněme, že ke dnu neklesají samotné bubliny. V takovém případě by se vám totiž vytvářela pěna na dně. Ke dnu klesají mikroskopické částice kolem kterých bubliny vznikají. Piva s lavinovým efektem jsou podobně jako minerálky, limonády nebo jiná piva roztokem plynů ve vodě. Plyny se přitom mnohem ochotněji v kapalinách rozpouštějí při nižších teplotách a vysokém tlaku. Dokud je pivo uzavřeno v sudu nebo limonáda v láhvi, bublinky neunikají, protože jsou nasycené plynem právě pro tento tlak. Pokud ale otevřete láhev nebo pípu, tlak kapaliny poklesne a plyn se začne uvolňovat. Podobně jako při jiných změnách skupenství mu v tom napomáhají drobné nečistoty nebo jemné částečky, které jsou součástí piv s lavinovým efektem. Od nich se pak odvíjejí řetízky vznikajících bublin. Někdy stačí k uvolnění bublin dokonce i průchod elementární částice. Právě při pohledu na řetízky bublinek v limonádě napadl fyzika Donalda Glasera princip detektoru částic – bublinkové komory.

"Horký led"

Co to je „horký led“?

Jan Krpatý, Tábor

Jako „horký led“ se označuje octan sodný. Jeho zvláštní vlastnosti se využívají ve filmových tricích a v samoohřívacích sáčcích pro horolezce. Samotný octan sodný vzniká reakcí kyseliny octové a hydroxidu sodného nebo reakcí kysleny octové a soli. Příprava „horkého ledu“ je jednoduchá: vodu zahřejete těsně pod bod varu a rozpustíte v ní tolik octanu sodného (taje při 58 °C), aby se vytvořil nasycený roztok. Potom dáte roztok do ledničky vychladit na 15 °C. Kapalina zůstane průzračná i po vychlazení, ale stačí se jí dotknout prstem a spustí se krystalizace podobná na první pohled zrychlenému vzniku ledu. Naléváním na podložku můžeme vytvořit dokonalou iluzi rampouchů během několika minut. Není tedy problém vytvořit „zmrzlou místnost“ kdekoli. Jenom na filmové „mražení lidí“ se horký led příliš nehodí – i když vypadá na pohled chladně, ve skutečnosti se při tuhnutí zahřívá až na 50 °C.

Co to je teorie Gaia?

Lukáš Musil, Praha

Teorii Gaia (nazvanou podle řecké bohyně Země) vymyslel sir James Lovelock v šedesátých letech. Podle této teorie se veškeré organismy na celé planetě dohromady chovají jako jeden velký superorganismus, ale přitom zůstavají samostatné. K této teorii jej dovedl projekt, na kterém pracoval v té době pro NASA, a sice způsob zjištění života na planetě Mars. Sir James Lovelock správně upozornil, že život nemůže na planetách existovat po delší dobu jinak než v podobě celoplanetárního ekosystému, který má vliv na všechny povrchové vrstvy planety (atmosféra, hydrosféra, pedosféra, litosféra…). Při hledání života je tedy třeba zaměřit se na změny, které nejsou vysvětlitelné jiným způsobem (například obsah kyslíku v pozemské atmosféře). Teorie Gaia byla mnohokrát špatně interpretována a vykládána dokonce i nábožensky. Ve skutečnosti jde o model, z něhož vychází mnoho jiných v současnosti používaných modelových ekosystémů.

Nejčtenější