Pohled do pravěké mysli

PAVEL HOUSER  |  Věda
Pohled do pravěké mysli

Kolik toho skutečně dokážeme vyčíst z maleb v paleolitických jeskyních a jak si můžeme být jisti, že opravdu čteme správně?

Archeologie nám dává určitou představu nejen o hmotných památkách, ale i o myšlení lidí, kteří je vytvořili. Když najdeme pravěký obrázek slunce, můžeme si říkat, že tehdy bylo důležitým božstvem. Samozřejmě to tak být nemusí. Přesto existuje obor zvaný kognitivní archeologie, který se z archeologických nálezů pokouší vydedukovat něco o myslích dávných lidí.

Svatá kráva

Jihoafrický archeolog David Lewis-Williams na to jde poměrně radikálně, jak se lze přesvědčit v jeho knihách Mysl v jeskyni a Uvnitř neolitické mysli. Řada jeho tvrzení připomenou nám, kteří jsme ještě absolvovali dějepis před listopadem 1989, marxismus, Lewis-Williams ho ovšem staví v určitém ohledu na hlavu. Materiální pokrok podle něj spíše kopíroval změny ideologií a náboženství. Takže, když to brutálně zjednodušíme, to prý nebylo tak, že by si lidé ochočili krávy, aby si tak zajistili zdroj mléka a masa, a poté je začali uctívat. Nejprve je naopak uctívali, no a potom je začali chytat, protože vlastník „božstva“ tím samozřejmě demonstroval svoji moc a mohl si dělat nárok na nadvládu nad ostatními členy skupiny.

Williams vidí náboženství právě především jako prostředek sociální dominance (srovnejte s marxistickou charakteristikou náboženství jako „opia lidstva“). Různá zvířata v jeskyních z mladšího paleolitu mu nesymbolizují kořist a lovecké rituály, ale spíše jsou odrazem sociálních struktur. Rituály byly také třeba prostředkem, jak si Homo sapiens sdělovali, že jsou něčím víc než neandertálci, kteří podobné obřady nepraktikovali. V tom všem se zase Williams značně odchyluje od představy nějaké dávné rovnostářské předtřídní společnosti. Kdepak, říká: To, že z dnešního pohledu byli tehdy všichni totálně chudí, vůbec neznamená, že by si byli rovni. Pro neolit předpokládá třeba existenci lidských obětí „těch dole“.

Posvátné počátky

Z náboženských změn měly povstávat i technologické objevy, tedy například teprve později mělo někoho napadnout, že kráva se celkem hodí i pro zcela světské účely. U počátků neolitu máme tendenci si myslet, že zemědělství odstartovala nějaká změna podnebí – nebo ho alespoň umožnila. Pro Williamse ale lidé nejprve začali namísto jeskyň využívat pro náboženské účely stavby, které si sami vybudovali. Teprve odtud se měl vyvinout přístup aktivně měnit okolní prostředí, nespokojit se jen se sběrem planě rostoucího obilí, ale zkusit ho nějak aktivně měnit, šlechtit a sít.

Zkouření šéfové

Kognitivní vědy se obecně zabývají myslí, Lewis-Williams se pak soustřeďuje hlavně na změněné stavy vědomí, z nichž podle něj náboženství povstává. Šéfové jsou ti, kteří si tyto stavy umějí lépe navozovat a lépe o svých „nadpřirozených“ vlohách přesvědčují ostatní. Změněné stavy vědomí může vyvolat smyslová deprivace v jeskyni, dechové cvičení nebo samozřejmě i různé halucinogeny, což všechno mělo stát u počátku prvních kosmologií. Williams netvrdí, že tímto způsobem se člověku dostává nějakého „skutečného poznání“, distancuje se od hnutí jako hippies nebo new age. Generování různých fantaskních vizí je pro něj prostě vlastností mozku. Vůbec klade velký důraz na neurologická zkoumání, která jsou pro něj jádrem kognitivní archeologie vůbec; tím se však objevuje těžká otázka: Protože lidé Homo sapiens ve všech kulturách mají mozky zhruba stejné, proč se náboženské projevy tak odlišují?

Pavel Houser

Zvrhlý vědec Pavel Houser vystudoval Fakultu potravinářské a biochemické technologie VŠCHT. Je redaktorem serveru www.scienceworld.cz. Napsal několik knih, od beletristických po populárně-vědecké, všechny však zcela zvrhlé. Posledním titulem je kniha rozhovorů s českými vědci Kapka metanového deště.

Nejčtenější