Pivo pod mikroskopem

PAVEL HOUSER  |  Věda
vědec

Nerušte vědátora nad půllitrem „tekutého chleba“. Jeho sklenice je plná záhad, které vám možná objasní dříve, než se s mírnou rotací udělenou neznámou silou odpotácí zpět do své laboratoře.

Podívat se na pivo pod mikroskopem je zajímavé, a to i doslova. Můžeme tak totiž přijít na kloub drobné záhadě: světlé (žluté) pivo má bílou pěnu a v podstatě stejně je na tom i pivo tmavé, kde je barva pěny zhruba smetanová. Není to zvláštní, vždyť základem pěny musí být přece stejná kapalina, jakou najdeme i ve zbytku půllitru? Pokud se podíváme na pěnu pod mikroskopem, najdeme odpověď: její bubliny se totiž chovají jako čočky rozptylky. „Světlo rozptylující se od pěny je podobné rozptylu vodních kapek, který způsobuje bílou barvu mraků.“

Pěnivá záhada

Podobných pivních hádanek je kniha Proč má pivo bílou pěnu? (česky Ikar 2007) plná – což s přihlédnutím k názvu ostatně nepřekvapuje. Jedná se o odpovědi redakce britského časopisu New Scientist na dotazy čtenářů a je vidět, co vědychtivé lidi opravdu zajímá. A tak, i když jsme se pivu v této rubrice už jednou věnovali, ještě několik perliček.

Dalším zajímavým experimentem, který popisují redaktoři New Scientistu, je slévání piva a limonády. Na pravověrného českého pivaře může taková praktika působit odpudivě, ale podobné mixy se ve světě pijí s oblibou (i u nás lze koupit tzv. radler), zaženou v létě žízeň a nechají po sobě celkem čistou hlavu. Otázkou ale zůstává, jak míchat: záleží na tom, co do čeho nalijeme?

Pokud chceme mít pěnu, je lépe vlít limonádu do piva, bublinky z ní nám pivo napění. Naopak v opačném případě šumivé bublinky limonády rychle vyprchají že vyvolávají, ehm, plynatost. Doufejme jen, že již bude zakázáno kouření, aby čichový zážitek střevních plynů nebyl ničím narušen.

Orbitální pivnice

Zřejmě nejkurióznějším experimentem uvedeným v knize Proč má pivo bílou pěnu je vaření piva na oběžné dráze. V raketoplánu NASA probíhalo kvašení za stavu beztíže oproti pozemským podmínkám rychleji, což by mohlo být inspirací i pro pozemské sládky. Jinak se chuť piva z kosmu výrazně neodlišovala. Pokus ovšem nebyl proveden jen kvůli kvašení, vědce zajímalo také to, jak se budou sycené nápoje chovat v prostředí bez vztlaku.

Tak jen doufám, že po vědeckém prozkoumání jste na tom podobně jako já – totiž že máte na pivo o to větší chuť. Následně zbývá ještě minimálně jeden oříšek, který je pro změnu uváděn v další sbírce odpovědí na dotazy New Scientistu (v češtině Proč tučňákům nemrznou nohy). Pokud pivní konzumaci zrealizujete mimo domov a v nějaké větší míře, budete se motat spíše směrem doleva než doprava?

A pokud ano, napadá vás vysvětlení? Ne, o Coriolisovu sílu nepůjde, ale může za to spíše asymetrie nohou, zraku nebo ještě něco jiného? Samozřejmě – pokud k takovému jevu vůbec dochází…

Pavel Houser

Zvrhlý vědec Pavel Houser vystudoval Fakultu potravinářské a biochemické technologie VŠCHT. Je redaktorem serveru www.scienceworld.cz. Napsal několik knih, od beletristických po populárně-vědecké, všechny však zcela zvrhlé. Posledním titulem je kniha rozhovorů s českými vědci Kapka metanového deště.

Nejčtenější