Obloha v září

MARTIN PETRÁSEK  |  Vesmír
astro

Oblohu končícího léta ozdobí kromě souhvězdí a planet. Velká mlhovina v Andromedě.Obloze dominuje Jupiter. Velký jasný a bílý okupuje jižní a později v Měsíci jihozápadní obzor. Ale nebude večerní obloze vládnout nadlouho. Na konci jeho žezlo přebírá Venuše, která se bude postupně zjasňovat a svého vrcholu pak dosáhne až na konci roku. Září je na pozorování hvězdného i hlubokého vesmíru bohaté, ale rušit je bude Měsíc. Ten se ve svém retrográdním pohybu dostane do výhodné polohy až v druhé půlce září dlouho po úplňku. To začne vycházet dostatečně pozdě na to, abyste se večer mohli kochat Mléčnou dráhou, ale i jedinou galaxií na severní obloze viditelnou pouhým okem. Ideální pozorovací podmínky tak jsou na začátku nebo na konci měsíce.

Pegas letí po obloze

Podle mytického příběhu vyskočil Pegas, okřídlený kůň, z těla své matky gorgony Medusy poté, co jí Perseus uťal hlavu. Když byl pak Pegas proměněn v jedno ze souhvězdí, pera jeho křídel dopadla na zem blízko Tarsu, a dala tak pojmenování tomuto městu. Na obloze lze rozlehlé souhvězdí identifikovat velmi dobře. Tento měsíc se nachází vysoko nad jihovýchodním obzorem a pokud se koukáme za temné oblohy, jako by doslova visel za křídla pod obloukem Mléčné dráhy. Vypadá nenápadně, ale jeho tělo najdeme snadno. Pod obloukem Mléčné dráhy přímo nad jihovýchodním (později v noci nad jižním) obzorem je prázdné místo, chudé na jasné hvězdy. Proto mezi nimi jasně najdeme rozlehlý obdélník tvořený čtyřmi hvězdami, které svou jasností odpovídají Polárce. Obdélník je dobré dvě šířky pěsti široký a skutečně dobře viditelný. A co je na souhvězdí Pegase zajímavého? Navazuje na něj Andromeda, jako by nasedala na jeho hřbet. Andromeda pak jako řetízek perel pokračuje směrem k severu, ukazujíc na svého muže a zachránce, statečného Persea.

Mlhovina Andromedy

V souhvězdí Andromedy najdeme nejzajímavější objekt tohoto měsíce – Velkou mlhovinu v Andromedě (M31), nejjasnější galaxii na severní polokouli. Uvidíte ji, pokud se podle mapky zakoukáte tím směrem periferním viděním (nebudete se koukat přímo, ale jakoby se soustředíte na hvězdy okolo). Bude vypadat jako rozmazaná skvrnka, obláček. S použitím menšího dalekohledu již bude zřetelnější a velký přístroj vám za dobrých podmínek odhalí i její spirální ramena.

Galaxie v Andromedě je naší sestřičkou v lokální kupě galaxií. Ta obsahuje tři velké galaxie a zhruba třicítku malých galaxií. K největším galaxiím patří naše Mléčná dráha, pak Galaxie v Andromedě. Třetí největší galaxií je krásná Galaxie M33 v Trojúhelníku. Ta se nachází jen asi 15° směrem k obzoru v maličkém souhvězdí skládajícím se jen ze tří hvězd tvořících malý ostroúhlý trojúhelník.

Velké M nebo W

Pokročme k Andromedinu muži – Perseovi. Souhvězdí Andromedy na něj svými hvězdami přímo ukazuje.Perseus se na obloze ve skutečnosti jeví jako malé řecké písmeno lambda a nejjednodušeji se hledá pomocí souhvězdí Kasiopey. Kasiopea je jedno z nejlépe poznatelných a navíc cirkumpolárních souhvězdí. Vypadá totiž jako jasné a zřetelné velké „M“ nebo položeno naopak někdy jako „W“. V tento čas spíše jako jasné „W“, které svým pravým prostředním ramenem přímo ukazuje na Persea. Přesně v půli cesty mezi Kasiopeou a Perseem se pak nachází pouhým okem také zahlédnutelná, ale v malém kukátku naprosto úchvatná, dvojitá otevřená hvězdokupa „a h Persei“ (čti [chí a há persei]). Ve velkém dalekohledu z ní nic nebude, ale v hledáčku nebo triedru se ukáže ve své plné kráse. Stovky či tisíce hvězd ve dvou hnízdech jako by evokovaly skrytý orlí zrak někde z hlubokého vesmíru. Každá z hvězd je jasně rozeznatelná, jako by každá byla samotným světem tam někde daleko.

Nejčtenější