Obloha v lednu

MARTIN PETRÁSEK  |  Vesmír
Obloha v lednu

Leden láká spíše k posezení u svařeného vína než k vycházkám pod mrazivou oblohou. Nechat si pohled na ni ujít by ale byla velká chyba.

Lednová obloha je k pozorování jako dělaná. Nad jižním obzorem dominuje Orion, kousek dolů nalevo září čistě bílou barvou Sirius, nejjasnější hvězda na obloze. A přímo v nadhlavníku se nám tyčí ta souhvězdí, která se během léta ukrývají okolo severního obzoru.

Psí hvězda

Sirius se také nazývá Psí hvězda. V našich podmínkách asi souhvězdí Velkého psa, jehož je nejjasnější hvězdou, celé neuvidíte. Ostatně jako jedna ze severních hvězd se nachází velmi nízko nad obzorem i v době kulminace. Zatímco většina jasných hvězd na obloze jsou vzdálené obří hvězdy, Sirius je jen 2,4krát větší než Slunce. Jeho povrchová teplota je však 10 tisíc stupňů, což je příčinou, že je tak svítivý (26krát svítivější než Slunce). Od Slunce je vzdálen jen 8,5 světelných let a z pozorování vyplývá, že se pohybuje podobně jako hvězdy ve Velké medvědici, tyto hvězdy tedy v minulosti tvořily asi jednu hvězdokupu.

Ještěrka…

Pokud si jako výchozí bod stanovíme Kasiopeu a dohodneme se, že se na obloze natočíme tak, abychom ji viděli jako W, pak napravo najdeme Ještěrku a nalevo Žirafu. Nečekejte však ani zvířata poskládaná z hvězd, ani úžasné mlhoviny, hvězdokupy a galaxie. Ale i taková je obloha – pojmenovaná, avšak stejně v podstatě „černá místa na mapě“. Začneme u Ještěrky a hned v počátku si uvědomme, že toto souhvězdí neobsahuje žádnou pojmenovanou hvězdu, žádnou kulovou hvězdokupu, galaxii jasnější než 14,5 mag ani Messierův objekt. Je to ta oblast slaboučkých hvězdiček (nejjasnější hvězda má 4 mag) směrem napravo od souhvězdí Kasiopea. Někdo tam objeví v prostoru nad Pegasem malé hvězdné W, někdo kosodélník, který následuje několik hvězdiček podél hřbetu Pegase. Souhvězdí položil na oblohu v roce 1687 polský astronom s českými kořeny Johannes Hevelius.

…a Žirafa

Žirafa je souhvězdí bez příběhu. Přitom je 18. největším souhvězdím na obloze. Přesto neobsahuje nic zvláštního a i zde je nejjasnější hvězda 4. hvězdné velikosti. Druhá nejjasnější hvězda CS Camelopardalis bývá často z kresby souhvězdí opomíjena (i když je důležitá – tvoří tomuto souhvězdí zadní nohy). Opomíjena je proto, že nemá označení. Tedy alespoň to standardní značení podle řeckého písmene, resp. podle čísla jdoucího v pořadí podle jasnosti hvězdy. Navíc podle Bayerova značení je Camelopardalis teprve třetí nejjasnější hvězdou souhvězdí. Žirafa byla na oblohu dodána v roce 1624 Bartschem, i když ji údajně popsal již v roce 1613 Holanďan Plancius. Souhvězdí Žirafy začíná u souhvězdí Kasiopea a končí až u Velké medvědice.

Nejčtenější