Obloha v dubnu

|  Vesmír

Hluboká dubnová obloha dává nahlédnout do vzdáleného světa cizích galaxií.Dubnová obloha je výjiměčná.Je prázdná a hluboká. Důvodem k takovému expresivnímu tvrzení je skutečnost, že pohled na noční oblohu před půlnocí směřuje ven z Galaxie – ven z Mléčné dráhy.Množství hvězd na obloze je menší, jen těžko budeme hledat mlhoviny či hvězdokupy. Směrem na jih se ze začátku měsíce koukáme prakticky kolmo na rovinu Galaxie. Pokud tedy v dalekohledu něco spatříme v hojném počtu, pak to jsou vzdálené galaxie. Na noční oblohu v dubnu je tak dobré vydávat se spíše s dalekohledem. To ale neznamená, že nemá smysl zvednout oči nahoru. Po setmění dominuje jižnímu obzoru dubnový trojúhelník, složený z hvězd se jmény Arkturus, Spica a Regulus. Jeho vzhled je trochu narušen o chlup jasnějším sousedem Regula – planetou Saturn.

obloha v dubnu

Velká medvědice

Přímo v nadhlavníku je ve své nejlepší kondici souhvězdí Velké medvědice, z něhož je známá jeho nejjasnější část – Velký vůz. Vypadá jako obrys kočárku, Angličané jej nazývají naběračkou. Tělo tvoří čtyři jasné hvězdy, jeho oj pak tři hvězdy zahnuté do oblouku. Velký vůz je cirkumpolární souhvězdí, což znamená, že se nad obzorem nachází každou noc po celý rok.

Je tak ideálním prostředkem k orientaci. Polárku najdete pomocí hvězd pravého kola (Merak) a pravého okraje velkého vozu (Dubhe). Když pomocí těchto hvězd vytvoříte polopřímku, bude ukazovat přímo na Polárku. Leží zhruba v pětinásobné vzdálenosti, jakou tvoří mezera mezi zmíněnými hvězdami Velkého vozu.

Mixar a Alkor

Velký vůz také poskytuje dobrý test vašeho zraku. Předposlední hvězda velkého vozu (Mizar) totiž ve své těsné blízkosti skrývá hvězdu Alcor o jasnosti pouhých 4 mag. Hvězdy tak slabé se již na obloze nehledají nejlépe, zvláště pak, pokud jsou v podobně těsné blízkosti k nějaké jasnější hvězdě. Od sebe jsou vzdáleny jen zhruba dvě desetiny stupně.Pokud se vám podaří obě hvězdy od sebe rozlišit, pak gratulujeme, jste bystrozrací.

Hluboký vesmír

Mezi dubnovým trojúhelníkem a Velkým vozem by naše oči posilněné výkonným dalekohledem zahlédly nespočet různých galaxií.Většina z nich je součástí kupy galaxií v souhvězdí Panny. Ta patří do naší lokální nadkupy galaxií.Obsahuje asi 1500 galaxií, vzdálených od 15 do 22 milionů světelných let.Tady začíná skutečný hluboký vesmír.

Galaxy news Písek ve vesmíru Naše sluneční Soustava vznikla z pozůstatku dávno mrtvé hvězdy. Každá z planet má svůj původ v mračnu prachu a plynu, které tato mrtvá hvězda po sobě zanechala. Při utváření planet se vytvářely ze zmíněného plynu a prachu nejdříve drobné částice, pak zrnka písku a nakonec i kameny, balvany a nakonec celé planety. Poprvé se však podařilo tento kosmický písek pozorovat přímo. Mezinárodní tým vědců jej našel okolo velmi mladé hvězdy KH-15D, která se zrodila teprve před necelými 3 miliony let. Nalezneme ji 2400 světelných let od Země v mlhovině Konus. První je tento úlovek díky technologii, ve které se podařilo zlepšit rozlišení pozorování. Pozorování zabralo 12 let, kdy se sledoval zmíněný hvězdný systém a studovalo jeho podivné zjasňování a potemňování. Odhalením bylo, že je mladá hvězda ukryta v disku složeného převážně z písečných zrnek a že je tento systém natočen k naší Sluneční soustavě svou hranou. Díky excentrické orbitě hvězdy pak bylo možno pozorovat občas paprsky přímo z hvězdy a také studovat odraz na prachových zrnkách. To vedlo k odhalení chemického složení a velikosti částic.

Cesta do pátého rozměru?

Primordiální černé díry jsou (hypotetické) objekty, které musely vzniknout v první vteřině existence vesmíru. Podle principu kvantového vypařování černých děr by se již dodnes měly všechny vypařit — avšak jen v případě, že prostoročas má 4 rozměry (3 prostorové + 1 časový). Situace je však jiná v případě, že prostoročas má více rozměrů. Pak by černé díry na konci fáze vypařování ubývaly mnohem pomaleji. Jejich finální vypaření bychom mohli pozorovat jako záblesk v rádiovém oboru spektra v rozmezí 29–47 MHz. Za tímto účelem připravili vědci z Pisgah Astronomical Research Institutu (PARI) malé pole antén sledující zmíněné spektrum.

Nejčtenější