Objev Antického bojiště v Německu

Jaroslav Petr  |  
bitva

Nález římské podkovy vedl k objevu místa zapomenuté bitvy mezi Germány a Římany. V roce 2000 narazili amatérští archeologové poblíž městečka Kalefeld ležícího asi sto kilometrů na jih od Hannoveru na staré kovové předměty. Doufali, že našli zbytky dlouho hledané středověké pevnosti a nález si nechali pro sebe. Za odborníky zašli až v červnu roku 2008 a na stůl místní archeoložky Petry Loenneové položili silně deformovaný kovový předmět.

Loenneová v něm okamžitě poznala „hroší sandál“ – předchůdce dnešních koňských podkov, kterým se chránila kopyta koní. Rázem bylo jasné, že nález nepochází ze středověku a je podstatně starší. „Hroší sandál“ byl bezpochyby vyroben v římské dílně a v Dolním Sasku jde o nález zcela unikátní. Dnešní Kalefeld leží stovky kilometrů na sever od hranic bývalého římského impéria. Petra Loenneová vyhlásila poplach.

„Museli jsme si pospíšit a vyzvednout všechny předměty, které se v dané lokalitě nacházejí mělce pod povrchem. Museli jsme to udělat dřív, než se rozšíří zpráva o nálezu a lokalitu vydrancují amatérští hledači cenných kovových předmětů,“ vzpomíná Loenneová na hektické léto roku 2008. Na ploše kolem tří kilometrů čtverečních objevili archeologové více než šest stovek kovových předmětů – od hřebů z vojenských sandálů přes hroty šípů až po patnácticentimetrové hroty oštěpů určené pro vystřelování balistou. Vědci se ocitli na místě dávného bojiště.

Radiouhlíková analýza zlomku dřevěného dříku uvízlého v jednom z hrotů šípu určila stáří předmětů na více než 1700 roků. Také nalezené mince a další předměty nasvědčují tomu, že u Kalefeldu svedli Římané bitvu s Germány někdy mezi rokem 200 a 250 našeho letopočtu. Nález oštěpů metaných balistami jasně dokazuje, že se bitvy skutečně zúčastnila římská vojska a nešlo o vzájemný střet mezi germánskými kmeny využívajícími arzenál římské provenience. Nález zamotal historikům hlavu. Římané se pokusili o invazi na území germánských kmenů hned několikrát. V roce 9 našeho letopočtu je ale přešla na podobné podniky chuť poté, co jejich vojska pod velením Publia Quinctilia Vara utrpěla od Germánů zdrcující porážku v bitvě v Teutoburském lese.

Germáni vedení náčelníkem Arminiem zničili tři římské legie a zabili správce provincie Germánie. Šlo o jednu z nejtěžších porážek v historii říše římské. Obecně se má za to, že po bitvě v Teutoburském lese Římané vytyčili severní hranici svého impéria tokem řeky Rýn a za ni už se na velké vojenské výpravy nevydávali. Nález rozsáhlého bitevního pole daleko na sever od Rýna ale dokazuje, že ještě dlouho po fiasku v Teutoburském lese podnikali Římané rozsáhlé vojenské operace hluboko na území germánských kmenů.

Nejčtenější