Noční obloha v říjnu a listopadu

redakce  |  Vesmír
Noční obloha v říjnu a listopadu

Po několika fádních měsících se začíná noční obloha polepšovat. Zpoza půlnoci nám vykoukne Mars, aby mohl dělat Jupiterovi průvodce podzimní nocí. Ti, kdo zaspali srpnové Perseidy, se mohou přichystat na dva významné podzimní meteorické roje Orionid a Leonid, na déšť to nevypadá, ale „něco“ určitě spadne. Mars se nám po dlouhém a pravidelném odmlčení dostává na noční oblohu. Ale zatím jen pomalu, ještě má dost času.

Poslední opozice Marsu nastala 24. prosince 2007. Synodická oběžná doba této planety je přitom 2,135 roku, a tak na roky 2008 a 2009 nepřipadla opozice žádná. Další opozice nastane na konci ledna 2010 a Mars se již na tuto událost chystá. Nebude sice tak jasný a veliký jako na Vánoce 2007, protože tehdy byla jeho vzdálenost doslova rekordně malá, ale zato bude mít vysokou deklinaci, bude se tedy docela dobře pozorovat i menšími přístroji. V říjnu a listopadu ještě Mars vychází poměrně pozdě, a tak se na obloze objeví až po půlnoci. Ale pro ty, kteří vydrží i přes půlnoc, má již nyní dobré pozorovací podmínky.

Meteorické deště

Podzimní obloha nám také přinese dva významné meteorické roje – Orionidy a Leonidy. Jejich maximum sice nastává převážně v denních hodinách, ale na druhou stranu je v té době Měsíc v úplňku, a tak několik hodin po maximu, može být příznivých k zachycení alespoň několika padajících hvězd. Orionidy mají své maximum 24. října dopoledne. Tento meteorický roj je spojen se známou Halleyovou kometou. Dráha komety náležící Orionidám však neprotíná zemskou dráhu, a tak není maximum tohoto roje tak ostré.

Výhodou ale budiž to, že se u tohoto roje projevuje určité zpoždění vedlejších maxim, které například v roce 1995 přineslo frekvenci 35 meteorů za hodinu a v roce 2005 dokonce 55 meteorů za hodinu. Pozorování 24. října večer nebo následující den tak může přinést své překvapení. Leonidy naproti tomu zažívají úpadek. I když člověk nikdy neví. V letech 1966, 1999, 2001 a 2002 byly pozorovány meteorické deště s frekvencemi i stovek padajících hvězd za hodinu, v roce 2002 to bylo dokonce 2800 meteorů za hodinu! Letos se zřejmě takového překvapení nedočkáme, ale i tak nám může 17. listopadu večer přinést tento roj pěknou podívanou.

S malým dalekohledem

Majitelům malých dalekohledů se hodí připomenout, že Jupiter se pomalu dostává z opozice a jeho jasnost pomalu začíná klesat. Jeho deklinace sice stoupá, a tak se nad obzorem jeví stále výš, ale tento měsíc jsou zřejmě poslední výhodné podmínky pro jeho sledování, další měsíce již bude jen menší a slabší hvězdou na okolním hvězdném pozadí. Zajímavé astronomické cvičení si můžete zkusit 16. října ráno, těsně před východem Slunce. Na obloze se k sobě přiblíží planety Merkur, Venuše a Saturn a přidá se k nim také Měsíc. Merkur bude jen 10 dní po západní elongaci, a tak je dobrá šance, že všechna tato tělesa, v případě dobrého počasí, uvidíte v jediné oblasti, která bude mít napříč pouhých 10°.

Hvězdokupy a galaxie

Hvězdné obloze v říjnu vévodí velký a prázdný Pegasův obdélník. Na východě pomalu vychází souhvězdí Býka, poznáte je podle plejád, které již zvečera vystrkují růžky nad východní obzor. Vysoko nad východním obzorem pak visí „W“ – souhvězdí Kasiopey. Když se vydáte pod jeho levou nožku směrem k severovýchodnímu obzoru, narazíte na hvězdy tvořící řecké písmeno lambda. A pokud máte štěstí přesně mezi těmito souhvězdími zahlédnete periferním viděním zajímavý dvojobláček – otevřenou dvojhvězdokupu „chí a h“ Persei. A pokud si k tomu vezmete také malý dalekohled, například triedr, vykoukne na vás v plné kráse. Spolu s Plejádami a M31, Velkou galaxií v Andromedě, jsou okrasou podzimní oblohy.

Nejčtenější