Noční obloha v prosinci a lednu

Mgr. Martin Petrásek  |  Vesmír
noční obloha v prosinci a lednu

Prosinec i samotný přelom roku je na astronomické úkazy nebývale bohatý. Přivítají jej prosincové Geminidy následované lednovými Kvadrantidami, které budou podle všeho nejsilnějším meteorickým rojem roku 2010. A aby toho nebylo málo, přesně na silvestra v podvečer nás čeká částečné zatmění Měsíce.

Na obloze se o slovo hlásí zimní část Mléčné dráhy, v jejíž blízkosti dominují Plejády, Hyády a Velká mlhovina v Orionu M42. V plné síle nám jižnímu obzoru dominuje Býk. Toho najdete velmi snadno podle Plejád, tedy drobného uskupení hvězd, otevřené hvězdokupy, které vypadá, jako byste scvrkli Velký vůz do rozměru dvou úhlových stupňů. Celé souhvězdí pak najdete díky druhé otevřené hvězdokupě, která je sice nenápadnější, zato mnohem větší.

Zatímco Plejády značí na obloze srdce Býka, Hyády jsou jeho hlavou. Okem je pak nejjasnější hvězda v souhvězdí i v Hyádách samotných, a tou je Aldebaran. Hyády najdete jako truhlici hvězd o rozměru zhruba 5° (tedy na obloze jako šířka pěsti natažené ruky). V mytologickém vyobrazení postav na obloze je Býk vyobrazen jen do půli těla. Kouká se dolů směrem k souhvězdí Orionu, rohy má bojovně nataženy směrem k Blížencům, o kterých se zmíníme v příštím díle.

Plejády a Hyády

Plejády jsou velmi zajímavým a vděčným objektem zimní oblohy, nejenže nám věští příchod podzimu. Nachází se ve vzdálenosti kolem 380 světelných let a zaujímají prostor o rozměru 20 světelných let. Pouhým okem můžeme vidět 6 až 10 hvězd, ale ve skutečnosti je jich přes 1000. Nejjasnější Alcyone má svítivost 795× větší než Slunce. Velmi zajímavá je i hvězda Pleione, která má zářivý výkon asi 50× větší než Slunce a kolem své osy se otočí jednou za sedm hodin.

Na fotografiích jsou hvězdy protkány modrým pracho-plynným mračnem, o kterém se lidé dříve domnívali, že z nich Plejády vznikly. Teprve nedávno se ukázalo, že mračno Plejádami jen prochází. Hyády jsou nejbližší hvězdokupou na obloze. Jsou vzdáleny pouhých 151 světelných let od Země. Nejjasnější hvězda Aldebaran, oko Býkovo, ale do této hvězdokupy nepatří, pouze se na ni promítá.

Geminidy

I v tomto čísle bychom se měli zmínit o meteorických rojích. Geminidy připomeneme z minulého čísla, mají optimální pozorovací podmínky, snad nejlepší ze všech rojů roku 2009. Maximum Geminid nastane přesně o půlnoci ze 13. na 14. prosince a v maximu můžeme očekávat až 135 meteorů za hodinu. Pokud jste Geminidy propásli, můžete se vydat ven také na počátku roku 2010.

Hned na začátku ledna, přesněji 3. ledna v 18.00 hodin, nastává maximum nejsilnějšího meteorického roje roku 2010 Kvadrantid. Odhady maxima se různí od 80 do 200 meteorů za hodinu. Radiant zdroje, tedy místo, ze kterého meteory na obloze zdánlivě vylétají, se nachází těsně nad severním obzorem, jako by na něj ukazoval oj Velkého vozu. Bohužel pozorovací podmínky nám bude kazit Měsíc těsně po úplňku, takže pokud vyjde počasí, koukejte se co nejdříve po setmění. Nejlépe již od 17 hodin.

Zatmění Měsíce

Když jsme se již zmínili o Měsíci v úplňku, měli bychom také dodat, že tento úplněk bude provázet zatmění Měsíce! I když bude jen částečné, je pikantní, že k němu dojde večer 31.prosince. Zemského polostínu se Měsíc dotkne chvíli po šesté večer. Do polostínu zcela vstoupí zhruba v 19.50 hodin.

O úplný zemský stín jen lehce zavadí dolním okrajem, a to v době maxima polostínového zatmění. Toto maximum nastane zhruba ve 20.23 hodin. Ze zemského polostínu začne Měsíc vystupovat od 21 hodin a zcela z něj vystoupí ve 22.45. A pak už se můžete s klidem vydat přivítat nový rok. A mějte v něm co nejvíce astronomických zážitků!

Nejčtenější