Noční obloha v listopadu a prosinci

MARTIN PETRÁSEK  |  Vesmír
Noční obloha v listopadu a prosinci

S klesajícími teplotami stoupá nad obzor spousta nádherných zimních souhvězdí. Ještě jednou vám připomeneme Leonidy a přidáme k nim zimní roj Geminid. Na obloze stojí za to zároveň zkusit v dalekohledu ulovit planety Jupiter a Mars, které mají tento měsíc nejvhodnější podmínky pro společné pozorování. Zatímco Jupiter je vidět na obloze už zvečera nad jižním obzorem, jakmile se začne blížit k západnímu obzoru, můžete plynule přejít v dalekohledu na planetu Mars, která se objeví na východě a s postupující nocí stoupá prudce vzhůru.

Jupiter již postupně ztrácí svou jasnost a během měsíce padá z –2,5 mag na –2 mag, a také jeho úhlový průměr strmě klesá pod 20 úhlových vteřin. Efemeridy Marsu jsou naopak stále lepší. A vše nasvědčuje tomu, že ve svém maximu v lednu 2010 to bude nádherná podívaná v každém typu dalekohledu. Již nyní je úhlový průměr planety téměř 5 úhlových vteřin, ve svém maximu pak bude téměř 7‘‘!

Leonidy

Posledně jsme zmínili dva zimní meteorické roje. Do listopadu ale ještě zasahují Leonidy, které v některých rocích dokážou pořádně překvapit. Letos sice žádné významné maximum nečekáme, ale zrovna tento roj bývá nevyzpytatelný, takže… co kdyby?

Geminidy a Phaeton

K Leonidám ale musíme přidat do třetice zajímavý zimní meteorický roj Geminid. Zvláště letos jej musíme zmínit, protože jeho podmínky jsou nejpříznivější ze všech letošních meteorických rojů vůbec! Maximum Geminid nastane přesně o půlnoci ze 13. na 14. prosince a v maximu můžeme očekávat až 135 meteorů za hodinu. Roj zřejmě v minulosti vznikl z komety, ta se ale postupem času celá odpařila a zanechala po sobě kamennou planetku Phaeton. Za posledních 150 let frekvence i aktivita roje stoupá.

Od prvního pozorování v polovině 19. století, kdy dosahoval roj maxim kolem 30 meteorů, pozvolna vystoupal až na dnešní hodnoty. Za tu dobu byla vypozorována také zajímavá struktura roje. Zhruba den před maximem se „vyprší“ slabé meteory a na ty nejjasnější kolem 1 mag připadne právě a přesně období matematického maxima. Jde tedy o poměrně spolehlivý zdroj jasných „padajících hvězd“, navíc doprovázený velmi příznivým maximem. Pokud tedy vyjde 13. prosince večer počasí, rozhodně vyjděte ven a zvedněte oči k obloze. Díky tomu, že je Měsíc jen 2 dny před novem, je dobrá šance vidět nejkrásnější přírodní ohňostroj.

Vozka

Abychom se ale věnovali i obloze na pozadí aktuálních událostí, dáme dnes premiéru souhvězdí Vozky, které se objevuje vysoko nad východním obzorem. Najdete jej pod souhvězdím Persea a nalevo od souhvězdí Býka. Vozka představuje athénského krále Erichthonia, syna boha Héfaista. Vozka patří již mezi původních 48 Ptolemaiových souhvězdí. Souhvězdí najdete podle velmi jasné hvězdy Capella. Je to totiž třetí nejjasnější hvězda severní oblohy, která je navíc cirkumpolární. Nyní v zimě je však souhvězdí vysoko nad obzorem, a tak si podle něj můžeme zapamatovat polohu Capelly, kterou pak díky cirkumpolárnímu Perseovi či souhvězdí Kasiopea najdeme rychle a snadno.

Capella

Samotná Capella je čtyřhvězdou a sestává se ze dvou párů hvězd. První pár jsou dva žlutí obři, kteří pravděpodobně přicházejí do stadia rudého obra a jsou nyní zhruba 10krát větší než Slunce, druhé dva páry jsou naopak drobní rudí trpaslíci. Jediné jasné objekty v souhvězdí Vozky tvoří téměř do přímky sestavené otevřené hvězdokupy M36, M37 a M38. Jiné zajímavé objekty v tomto souhvězdí nenajdeme, protože jím prochází Mléčná dráha a ve směru Vozky se díváme téměř na opačnou stranu, než je centrum naší Galaxie.

Nejčtenější