Noční obloha v červenci a srpnu

MARTIN PETRÁSEK  |  Vesmír
Noční obloha v červenci a srpnu

Cestujete rádi za památkami, kuriozitami a do nevšedních míst? Máme pro vás jeden tip. Udělejte si astronomický výlet! Projel jsem svět od severu k jihu, od východu k západu, navštívil exotické země i jejich památky. A na stejnou úroveň jako šnorchlování na bariérovém útesu stavím posezení pod noční oblohou na pustém nebo hodně vysokém místě. Věřte, jako zážitek to vyjde nastejno. A proč nám nestačí vyjít pár kilometrů za město?

Do Laguny s dalekohledem

Jedna z největší ekologických katastrof našeho světa je nenápadná a nezřetelná. Je jí světelné znečištění, které mimo jiné způsobuje, že je obloha zalita odrazem světla z billboardů, nasvícených památek, průmyslových světel a pouličního osvětlení. Najít zcela tmavou a nerušenou oblohu snad v České republice ani nejde. Pokud byste chtěli navštívit oblohu zcela temnou, tak jak ji znali lidé před objevem žárovky, museli byste do takových pustin, jakými je Sibiř, opuštěné tichomořské atoly nebo Antarktida. Ale i v Česku a jeho okolí se můžeme temné obloze přiblížit. Odměnou nám za to bude pohled, který městského člověka bezesporu ohromí.

Kam za tmou?

A kam za temnou oblohou? V Česku jsou to například šumavské vrcholky, v Jeseníkách ta pustší část pohoří směrem k polským hranicím (mimo dosvit Jeseníku, Opavy, Ostravy a Šumperka), na Slovensku pak místa ve Vysokých Tatrách nad 2000 metrů, v části neovlivněné Liptovským Mikulášem a Popradem. Poměrně čistá obloha je i v oblastech západních a jižních Čech, které jsou od větších měst dále než 30 km a od menších městeček alespoň 10 km. Naopak v severních Čechách a na Moravě bychom v nížinách taková místa hledali jen velmi obtížně. Index světelného znečistění je zde pořád velmi vysoký.

Střelec na jihu Mléčné dráhy

A co na červencovém astronomickém výletu pozorovat? Pokud upřednostníme vrcholky hor s čistým výhledem na jih (kde ani na 100 km není žádné město nad 40 000 obyvatel) a budeme mít štěstí na dobré atmosférické podmínky, ohromí nás svou krásou souhvězdí Střelce. Jeho severní část při kulminaci vykoukne dostatečně vysoko nad jižní obzor. Temná a kontrastní obloha nám pak odhalí chuchvalce hvězd, šmouhy roztodivných tvarů mlhovin a náš pohled bude směřovat i do samotného středu naší Galaxie.

Na skutečně temné obloze Střelce nebudeme muset hledat. Bude to ta nejjasnější část Mléčné dráhy na jihu. Nalevo od něj nám bude svítit velmi jasný Jupiter, nad ním se bude tyčit nejjižnější hvězda letního trojúhelníku – Altair v souhvězdí Orla. Na náš astronomický výlet se vyplatí vzít s sebou alespoň malý lovecký dalekohled, tzv. triedr. Čím menší zvětšení (optimální je 8–25×) a čím větší průměr objektivů bude mít (minimálně 5 cm, ale 10 cm už znamená skutečný luxus), tím lepší a úchvatnější zážitek vás čeká.

Nejoblíbenějšími cíli jsou mlhoviny s názvem Laguna, Omega, Trifid, protože jsou všechny pod hranicí 7 mag. Ale v oblasti Střelce a jeho okolí najdete také mnoho otevřených a kulových hvězdokup.

Věci, které jste neviděli

Temná obloha sice neznamená, že objekty budou jasnější, znamená ale, že zmizí to, co jejich jasnost ruší. Obloha se v temných oblastech stává kontrastnější, objekty se rázem doslova vyloupnou a uvidíte věci, které byste v blízkosti měst neviděli. Bohužel, dnes ani nestačí popojet pár kilometrů za město nebo někam za vesnici. Zářící Ostrava a zalití oblohy jejím světlem jsou pozorovatelné až k úpatí Jeseníků. Dnešní astronavigátor tak měníme z procházky ve výlet. Ten ale stojí za to!

Nejčtenější