Není pixel jako pixel

MICHAL ŠKACH  |  Technika
Není pixel jako pixel

Digitální technika číhá na každém kroku. Fotoaparát najdeme ve všech moderních mobilních telefonech a reklamní slogany lákají na stále lepší hodnoty. Kvalita se ale nepozná jen podle rozlišení a zoomu.Pokud plánujete koupi digitálního fotoaparátu, stojí před vámi nelehký úkol. Jistě chcete to nejlepší, co za odevzdanou sumu můžete získat.Parametrů rozhodujících o vhodnosti vaší volby je ale spousta a zvolit nejlepší kombinaci dá pořádně zabrat. V první řadě je třeba dobře promyslet, jaký typ fotoaparátu vám bude nejlépe vyhovovat. Záleží jen na vás, zda dáte přednost malému, lehkému kompaktu, nebo drahé digitální zrcadlovce.Z takového rozhodnutí však plynou vždy určitá úskalí, s nimiž je zapotřebí dopředu počítat a brát v úvahu všechny parametry.

Souboj megapixelů

Hlavním reklamním tahákem je u většiny prodejců množství megapixelů snímače neboli rozlišení fotoaparátu. Tento údaj udává počet bodů, z nichž se skládá fotografi e, kterou je digitální přístroj schopen vykouzlit. Vyšší číslo na první pohled znamená kvalitnější a ostřejší fotografi i, což samozřejmě do určité míry platí.Díky většímu množství bodů lze se snímkem dále pracovat, provádět jeho výřezy nebo sledovat větší detaily v kresbě. V praxi je ale nutné počítat i s fyzickou velikostí samotného snímače, a tedy i jednotlivého pixelu.Při prohlížení fotografi í na monitoru počítače stěží využijete více než 2 miliony pixelů, odpovídající rozlišení 1600×1200 px, což je pro lidské oko více než dostatečná hodnota.

S mnohem vyššími čísly však musíte počítat při tisku, kde na každý palec velikosti nutně potřebujete 300 pixelů. Při kvalitně vyvolané fotografi i 18×13 cm se dostanete k číslu 3,3 Mpx, s velikostí A4 pak nejméně k 8,5 Mpx. Snímek lze samozřejmě zvětšit a i s nižším rozlišením vytisknout, zbylé pixely se však musejí uměle dopočítat. U velkoformátových fotografi í pro domácí sbírku pak takováto interpolace neznamená příliš velký problém, ale v profesionální sféře je už nežádoucí.Nároky na rozlišení aparátu tak přímo souvisí s požadavky na velikost a kvalitu fotografi í, jež hodláte pořizovat s ohledem na následně prováděné úpravy, zejména výřezy.

Typy snímacích prvků

Snímací prvky digitálních aparátů se neliší pouze rozlišením. Technologií existuje několik a mezi nejpoužívanější patří zejména CCD nebo CMOS (oblíbené hlavně společností Canon). Nejčastěji se v praxi setkáte s prvním jmenovaným typem, a to zejména kvůli historickému vývoji v oblasti zpracování obrazu. Hlavní výhodou těchto snímacích prvků je především dosahovaná kvalita obrazu a nevýhodou pak vysoké nároky na napájení.Snímací prvek přístroje si můžete představit jako destičku plnou světlocitlivých políček, která převádějí dopadající světlo na elektrický náboj.

Jeho změřením se pak určuje síla dopadajícího světla a spolu s mnoha takto poskládanými poli vedle sebe ve spojení s barevnými filtry vzniká obraz. Velikost těchto políček je však klíčová a čím menší buňky jsou, tím méně světla do nich dopadá a snižuje se tak citlivost celého snímače. Klíčová je proto celková velikost snímače a miniaturní kousek v mobilním telefonu zkrátka nemůže konkurovat nesrovnatelně většímu snímači v profesionální zrcadlovce.Je proto nutné brát v potaz velikost jednoho bodu v souvislosti s celkovým rozlišením. Při dostatečném nasvětlení scény ale většinou není problém pořídit kvalitní snímek a chleba se začíná lámat až ve chvíli, kdy je světla nedostatek, např. za nevlídného počasí nebo v interiéru.

Citlivost

Aby byly snímky použitelné, přichází na řadu elektronické zvýšení citlivosti, vyjádřené hodnotou ISO, což je další z parametrů sloužících jako mucholapka na poletujícího zákazníka. Ohromující čísla však neznamenají vždy to pravé ořechové. S rostoucí hodnotou totiž roste i digitální šum snímku, který se objevuje jako vedlejší efekt elektromagnetického záření a tepla. V tomto ohledu jsou na tom lépe snímače CMOS, které díky nižšímu napájení generují i nižší šum. Opět tu ale hraje velkou roli velikost jednotlivých políček. Běžně dnes narazíte na hodnoty ISO přes 1600, v určitých režimech dokonce i 3200. V praxi jsou však takové snímky většinou zcela nepoužitelné a u kompaktů již hodnoty přes ISO 400 nevyužijete. Pro každý typ fotoaparátu je proto vždy nutné hledat určitý kompromis vedoucí k ideálnímu výsledku.Zvýšení rozlišení bez odpovídajícího navýšení fyzické velikosti čipu znamená méně citlivé buňky a pro docílení lepšího výsledku je nutné udržet množství pixelů v optimální míře nebo velikost snímače zvýšit. S tou však musí růst i velikost použitého objektivu, který je další klíčovou součástí každého fotoaparátu.

Okno do světa barev

Špičkový fotoaparát i dobře zpracovaná fotografi e by se neobešly bez kvalitní optiky. Soustava čoček je proto dalším nezbytným prvkem a na celkovém výsledku se nepodílí o nic méně než ostatní komponenty. Základním parametrem je ohnisková vzdálenost.Ta určuje úhel záběru, čímž de facto opticky přibližuje nebo oddaluje fotografovanou scénu. Ohnisko se vypočítává v poměru k velikosti snímacího prvku a s ohledem na jejich rozdílnou velikost se používá přepočet odpovídající ekvivalentu velikosti kinofi lmového políčka. Setkat se můžete s tzv. základním nebo středně širokým ohniskem 35 mm. Jde o nejčastější dolní hranici ohniskové vzdálenosti u všech fotoaparátů bez výměnných objektivů, ačkoli se v poslední době začínají stále častěji objevovat i hodnoty od 28 mm, lépe odpovídající pohledu lidského oka.Rozsah ohniska pak nabízejí aparáty vybavené tzv. zoomem. Parametr v podobě 35–350 mm tedy znamená, že váš aparát zvládne přiblížit fotografovaný objekt desetkrát oproti základnímu ohnisku. Změna ohniska je umožněna díky vzájemnému posouvání čoček uvnitř objektivu.

Temná strana skla

Při výčtu parametrů se ještě dnes můžete setkat s hodnotou digitální zoom. Je však nutné stále opakovat, že tento údaj nemá s objektivem pranic společného. Jde pouze o softwarové zvětšení fotografi e a dopočítání chybějících bodů, podobně jako v grafi ckém editoru při násilném zvětšení snímku. Na kvalitu snímku má tato funkce vždy pouze negativní dopad a je rozhodně lepší ji raději nepoužívat.Daleko podstatnější a užitečnou informací je světelnost objektivu, jež udává množství světla, které je možné skrz soustavu provést až ke snímači. Se změnou ohniska se samozřejmě mění i jeho světelnost a čím více zazoomujete, tím méně světla díky menšímu úhlu záběru zachytíte. Nižší hodnota značená písmenem F zaručuje více světla, a tedy i světlejší snímek.

Nízkých čísel se proto nemusíte bát, spíše naopak. Mnoho důležitých údajů ovšem z parametrů v reklamním či produktovém letáku nevyčtete. Jde zejména o optické vady, kterým se do určité míry neubrání skoro žádný objektiv. Typickým zkreslením je např. soudkovitost, jež se projevuje nechtěnou změnou perspektivy v části obrazu. K dalším chorobám patří třeba vinětace, kterou odhalíte jako tmavnutí v rozích snímku. Tyto neduhy je každopádně potřeba ověřit na testovacích fotografiích.

Ukládání dat

Na rozdíl od klasického fotoaparátu, kde jako záznamové médium slouží kinofilmový materiál, používá digitální bratříček paměťové karty. Těch existuje řada a každý výrobce preferuje jiný typ, od xD karet, používaných často značkou Olympus, až po malé MemoryStick karty, mnohdy viděné v produktech Sony. Sjednocení na jeden typ se pravděpodobně nikdy nedočkáme, a tak nás snaha výrobců vydělat i na příslušenství nutí přemýšlet dál. Kapacita paměťových karet se dnes pohybuje v řádech gigabytů, ale místa není nikdy dost. Brzy tedy poznáte, že 1GB kartu zaplníte raz dva. Fotografování v nekomprimovaných formátech typu RAW je neuvěřitelným žroutem místa a některé aparáty tak nabízejí již vestavěnou vnitřní paměť, která je navíc i rychlejší. Rychlost ukládání dat je samozřejmě rovněž důležitá, a to zejména při fotografování série snímků. Rekordmani v tomto směru zvládají smršť až 110 snímků za vteřinu, ovšem při pomalé kartě můžete narazit na problém i v případě daleko skromnějších hodnot.

Displej

Nespornou výhodou „digitálu“ je bezpochyby LCD displej. Nejenže je v dnešní době často používán místo hledáčku, ale funguje také jako kontrolní mechanismus při fotografování a napovídá, jak se exponovaný snímek vydařil. Kvalita displeje je v tomto směru velmi důležitá, protože může výrazným způsobem zkreslovat celkový dojem z fotografi e. U levnějších modelů není výjimkou světlejší, nebo naopak tmavší odstín a setkat se můžete dokonce i s ne zcela věrným podáním barev. Čím vyšší rozlišení může displej nabídnout, tím více detailů můžeme vidět a poznat tak například ostrost obrázku. Nespornou výhodou je rovněž antireflexní provedení, umožňující pohled na displej i za slunečného počasí.

Užitečné funkce a vlastnosti

Digitální fotoaparát každopádně může nabídnout mnohem víc než jen mačkání spouště a stahování úžasných snímků do počítače. Nadstandardních funkcí existuje velké množství a naštěstí už dávno nejsou výsadou nejdražších kousků. Začínajícím fotografům jistě přijdou vhod scénické režimy, které mají přednastavené hodnoty snímání pro určité situace, jako soumrak, noc, vnitřní osvětlení, portrét apod.Opomenout bychom každopádně neměli ani režim videa – vyspělost některých současných modelů je totiž na takové úrovni, že pro běžné domácí video plnohodnotně nahradí videokameru. Velmi oblíbenou funkcí se pak v poslední době stalo automatické rozpoznávání obličeje nebo dokonce úsměvu, které pořídí snímek přesně ve chvíli, kdy osoba v záběru vycení tesáky. Mezi více praktické pak patří např. histogram, s jehož pomocí rychle odhalíte přesvětlený nebo příliš tmavý snímek. Transport dat je možné usnadnit pomocí bezdrátového přenosu (WiFi) rovnou do počítače, bez nutnosti připojovat jakýkoli kabel, a nechybí ani možnost automatického záznamu polohy fotografovaného místa pomocí GPS. Výjimkou dnes už nejsou ani outdoorové „nerozbitné“ a vodotěsné modely.

Kompakt, nebo zrcadlovku?

Pravděpodobně první parametr, přes který se budete muset přehoupnout, je typ fotoaparátu. Malé digitální aparáty nazývané kompakty jsou drobné, většinou lehké a můžete je snadněji nosit při sobě. Malá velikost je však zároveň jejich Achillovou patou, jelikož se kvůli rozměrům do těla nevejde příliš velký snímač, což výrazně ovlivňuje kvalitu snímků.V zástupu hned za nimi proto stojí kategorie tzv. ultrazoomů, což jsou aparáty většinou s kvalitnější optikou, vytvářející jakýsi kompromis velikosti a funkčnosti. Na samém vrcholu pak stojí digitální zrcadlovky, u kterých už dávno padl mýtus nedosažitelnosti pro běžného smrtelníka. Ceny digitálních fotoaparátů rychle klesají a mnohé zrcadlovky spadly již pod magickou hranici 10 000 Kč. I v tomto segmentu je však mnoho rozdílů. Samotnému rozhodnutí o koupi určitého digitálního fotoaparátu musí proto předcházet ujasnění požadavků, které si kladete.Kromě důležitých parametrů, funkcí a vlastností rozhodně nezapomeňte ani na atributy, jako velikost, ergonomický tvar, výdrž baterií, jednoduchost ovládání apod. Přejeme dobré světlo, pevnou ruku a štěstí při výběru.

Není pixel jako pixel

KOUZLO FOTOMOBILŮ

Současné mobilní telefony lákají zákazníky na řadu funkcí a díky tomu ve výbavě zpravidla najdete i integrovaný digitální fotoaparát. Dětské nemoci v podobě malých, nekvalitních snímků jsou již dávno pryč, snímací prvky moderních telefonů disponují až 5Mpx rozlišením a brzy spatříme i vyšší hodnoty. Díky malé velikosti však takové aparáty zatím nedokážou nahradit plnohodnotný přístroj, horší výsledky jsou patrné tradičně při slabším světle a podobně nepřekonatelné limity najdete i v oblasti optiky a možnostech zoomování. Z praktického hlediska je fotoaparát v mobilu bezesporu skvělým doplňkem, umožňujícím zachytit cokoli, kdekoli a kdykoli. Z pohledu skutečně kvalitní fotografi e však zatím nelze o prvotřídních výsledcích hovořit.Ohromující čísla neznamenají vždy to pravé ořechové. S rostoucí hodnotou totiž roste i digitální šum snímku jako vedlejší efekt elektromagnetického záření a tepla.

BEZ OTŘESU

Ostrý snímek je snem každého fotografa. Lze ho docílit za předpokladu, že po celou dobu expozice udržíte fotoaparát v nehybném stavu. Při dobrých světelných podmínkách je doba závěrky krátká, s prodlužujícím se časem však již končí legrace a klepající se ruka kvalitě snímku rozhodně nepřidá. Stativ neustále tahat nemůžete, a proto se jakýkoli pomocník hodí. Stabilizátory obrazu dokážou problém s třesoucí se rukou velmi výrazně odbourat. Mezi nejúčinnější patří mechanické neboli optické stabilizátory. Princip spočítá v plovoucím pohybu čoček přímo v objektivu, díky čemuž dojde ke změně lomu paprsků, které následně dopadají stále na stejné místo snímače. Reverzní technikou je pak pohyb samotného snímače vůči objektivu. Levnější alternativou je elektronická stabilizace, která však pracuje s již pořízenými daty a z hlediska výsledku je mnohem méně účinná. Oblíbenou funkcí se stalo automatické rozpoznávání obličeje nebo dokonce úsměvu, které pořídí snímek přesně ve chvíli, kdy osoba v záběru vycení tesáky.

Nejčtenější