Magnetické krávy Pavla Němce

|  
Magnetické krávy Pavla Němce

Jaké důsledky může mít objev českých vědců? Jaká tajemství se ještě ukrývají ve výzkumu magnetorecepce? Jak je na tom s vnímáním magnetického pole člověk?

Před několika měsíci přišel česko-německý tým vědců s objevem, který vzbudil pozornost po celém světě: Zjistil, že krávy, jeleni a srnci se ve volném prostoru pasou a spí v severojižním směru. O novinkách ve výzkumu jsme hovořili s předním českým odborníkem na magnetorecepci – s Pavlem Němcem z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Co přesně znamená „magnetorecepce“?

Magnetorecepce je schopnost živočichů vnímat magnetické pole Země a magnetickou informaci používat pro svou orientaci v prostoru. Byla prokázána u ptáků, mořských želv, čolků, ryb, bezobratlých… My například zkoumáme holuby a pěvce a také malé podzemní hlodavce – v subsaharské Africe žijící rypoše Ansellovy. Vědci z Virginie nedávno popsali magnetický kompas u laboratorních myší. Krávy jsou ale prvními velkými savci, u kterých máme také důkazy o magnetorecepci.

Proč právě krávy?

Nápad vznikl v týmu profesora Hynka Burdy na univerzitě v německém Essenu, a to vlastně náhodou. Při obhajobě práce jedné ze studentek se kdosi zeptal, jestli může fungovat magnetorecepce i u člověka. Ale jak to zjistit? Profesora Burdu napadlo, že se podívá na Google Earth, v jakém směru si lidé stavějí stany. Ty ale bylo těžké na Google Earth najít, zato stád krav tam byla spousta.

Zkoumání probíhalo jen přes Google Earth?

Ano, výzkum krav proběhl přes Google Earth, ale dva členové našeho týmu – Jaroslav Červený a Oldřich Vojtěch – zkoumali také srnce a jeleny, a to už přímo v terénu. U srnců se sledovala za pomoci dalekohledu jejich poloha při pastvě. Jeleni byli zkoumáni prostřednictvím zálehů – tedy míst, kde spí. Výzkum probíhal v zimě, takže nebylo tak složité zálehy nalézt ve sněhu. Je až podezřelé, jak to všechno funguje.

Mají zvířata na tento smysl nějaký zvláštní orgán?

To je hlavní cíl našeho výzkumu – najít senzor a popsat, jak funguje. Víme toho sice stále více, ale ještě ne tolik, aby mohl být receptor spolehlivě označen. Existují dvě hypotézy: jedna tvrdí, že senzor je spjat s viděním a složitými chemickými reakcemi. Tento typ senzoru pravděpodobně funguje jako kompas. Podle druhé představy mají zvířata v těle krystalky biogenního magnetitu, které reagují na magnetické pole Země jako klasický magnet. Tento senzor pravděpodobně zaznamenává intenzitu magnetického pole. Například u ptáků je ale pravděpodobné, že mají oba zmíněné typy receptorů. Ten první jim umožňuje orientaci jako podle kompasu. Druhý je taková „GPS“, která jim pomáhá určit aktuální polohu na Zemi, a díky tomu se dokážou vrátit zpět z míst, kde nikdy předtím nebyli. To je schopnost skutečné navigace, která je velmi důležitá pro migraci. Podobné je to i u mořských želv.

Proč vůbec tento smysl mají?

To je různé. Například již zmínění podzemní hlodavci používají „magnetický kompas“ k tomu, aby udrželi směr, když třeba hrabou tunel. Ptáci a mořské želvy používají magnetický kompas i magnetickou navigaci při migracích. K čemu potřebují magnetický smysl krávy, zatím nevíme. Může to být ale i vegetativní záležitost – z nějakých důvodů prostě zvířatům vyhovuje severojižní směr, například když odpočívají. Svou roli to může mít i při nutnosti uprchnout před nepřítelem: stádo, které stojí koordinovaně v jednom směru, snadněji a rychleji unikne před predátorem.

Funguje to tak i u člověka?

Výzkum u člověka byl započat už v osmdesátých letech. Dnes víme, že magnetické pole Země ovlivňuje řadu vegetativních funkcí, důkazy pro magnetorecepci však zatím nemáme. Sám zůstávám skeptický, ale kdoví, třeba nás budoucnost překvapí.

Jak si stojí český výzkum?

Magnetorecepce je nejméně známý smysl ze všech telerecepčních smyslů. Je to poměrně okrajová záležitost, není to mainstream jako třeba výzkum zraku. V laboratořích začal výzkum na přelomu 60. a 70. let. Než tomu lidé „začali věřit“, trvalo to dalších deset let. Dynamika výzkumu se rozvíjí v posledních deseti dvaceti letech. Česká republika je na tom poměrně dobře – jako malá země máme dvě laboratoře, které se magnetickým smyslem systematicky zabývají. Publikujeme také důležité články, i když lídry oboru v celosvětovém měřítku zatím nejsme.


Rozhovor s živým vědcem papír (bohužel) nenahradí! Přijďte v úterý 14. dubna 2009 v 19 hodin do kavárny Potrvá (Srbská 2, Praha 6), kde proběhne neformální diskuse s Pavlem Němcem a dalšími odborníky. Debatní večer se koná v rámci cyklu Science Café, který usiluje o popularizaci vědy. Nad šálkem kávy či sklenkou vína se můžete hostů na cokoli zeptat. Více informací o Science Café, které pořádá občanské sdružení. Otevíráme, najdete na www.sciencecafe.cz.

Nejčtenější