Literární kontrarevoluce

PETR TOMEK  |  
Výrobci čteček elektronických knih slibují revoluci v distribuci a čtení knih. Už deset let na tuto revoluci marně čekáme.

Výrobci čteček elektronických knih slibují revoluci v distribuci a čtení knih. Už deset let na tuto revoluci marně čekáme.

Myšlenka čtečky elektronických knih – jakéhosi „knižního iPodu“ – je velmi zajímavá a ve svém důsledku by vedla k takovému zvýšení vzdělanosti, jakým se dosud mohl chlubit jen vynález knihtisku. Rychlé elektronické šíření laciných knih, které by zároveň nebylo nutné tisknout, by přinášelo snížení výrobních nákladů a zároveň i pohádkové zisky. Navíc nejde ani o nijak zvlášť náročnou technologii. To všechno výrobci čteček elektronických knih už dlouho vědí a ve vydávání knih stále slibují revoluci. Zatím se přesto nezdá, že by se tak významný převrat přibližoval.

Pěkně stará novinka

To, co dělá ze čtečky elektronických knih skutečnou knihu, je její displej. Na rozdíl od displejů počítačů nebo televizních obrazovek nemají totiž displeje z elektronického papíru vlastně žádnou obnovovací frekvenci. Pouze vždy podle příkazu staticky zobrazí vyvolaný text, jako kdyby byl na nich vytištěný. Elektronický papír nebývá podsvětlený, ale na rozdíl od LCD je dobře čitelný i na slunci. Idea elektronických knih ani čteček na principu elektronického papíru vůbec není nová. Samotný elektronický papír byl vynalezen už roku 1970 ve firmě Xerox PARC. Dostal tehdy název Gyricon a naděje, které do něj jeho vynálezci vkládali, se dodnes nesplnily.

Teprve poslední dobou se začíná ve čtečkách e-paper skutečně prosazovat a výrobci čteček si od této technologie hodně slibují. Jde vlastně o několik technologií, které jsou si sice velmi podobné, ale v některých zásadních ohledech se liší. Gyricon obsahoval mikrokapsle, které byly z poloviny obarveny bíle a z druhé poloviny černě. Plavaly uzavřené ve vrstvě minerálního oleje. Při orientování mikrokapslí pomocí elektrického náboje pak vznikaly bílé a černé plochy. Rozlišení dosahovalo obstojných 200 až 300 dpi. Druhý princip, který dnes známe jako e-ink, používal původně bílé mikrokapsle plovoucí v uzavřených komůrkách s modrým barvivem. Teprve později začal e-ink využívat dva druhy mikrokapslí – bílé a černé. Ve skutečnosti ale bylo nutné ještě vhodným způsobem rozvést proud do samotného elektronického papíru. Starší způsob používal křemíkové tranzistory na epoxidových deskách.

Výsledný displej byl neohebný a křehký.

Nové displeje z elektronického papíru mají proto plastické tranzistory, které se prostě tisknou. Všechno tedy ukazuje na to, že vývoj byl úspěšný a že skutečně vznikl ideální elektronický papír – lehký, ohebný, pružný a výrobně levný. Bohužel současné ceny o tom nesvědčí. Jedinou nevýhodou byl ještě donedávna jeho omezený rozsah odstínů šedi a neschopnost zobrazit barvy. V tomto směru se blíží malý, ale příjemný pokrok. FLEPia od Fujitsu by totiž měla jako první reader dostat barevný elektronický papír nového druhu. Několik barevných čteček totiž už různé firmy vyvíjely, věrnost zobrazení však byla nízká a obraz beznadějně tmavý. Následovat by měla čtečka Kindle 3 rovněž s barevným elektronickým papírem.

Pozpátku

Co je na e-book readerech opravdu zvláštní, je jejich vývoj „pozpátku“ při zachování stejné cenové hladiny. V roce 2004 stála čtečka Sony Librie EBR-1000EP 368 dolarů, o dva roky později čtečka Word Gear 350 dolarů a o další rok později (2007) byla Sony Reader PRS-700 v přepočtu za 349 dolarů. Současná cena Cybook Bookeen je 280 eur (tj. přibližně 350 dolarů). Zdá se, že se e-book readery nějakým záhadným způsobem vyhnuly trendu zlevňování elektroniky navzdory neustálému ztrácení dalších a dalších funkcí.

Záhada chybějícího designu

Asi nejnepochopitelnější na produkci elektronických knih je to, jak zřídka se výrobci e-book readerů soustřeďují na vzhled. Pokud se nad tím zamyslíte, je to skutečný paradox. Čtečka elektronických knih už ze svého principu nikdy nepřekoná svým výkonem kvalitní tablet PC, a už vůbec není důvod dávat jí výkon notebooku nebo stolního PC. Samozřejmě bude proti nim mít výhody v čitelnosti, nízké hmotnosti a spotřebě, ale hranice možného vývoje jsou už ostře dané. V současnosti nečekáme žádný technologický převrat, který by něco výrazného změnil. Přesto se výrobci nijak nehrnou do vylepšování té jediné vlastnosti, která může být vždy na každém e-book readeru nová – totiž samotného vzhledu. Většina čteček působí při bližším seznámení velmi laciným dojmem. Tomu odpovídá i náš malý pokus, při kterém jsme nabízeli čtečky k odzkoušení lidem, kteří se s nimi ještě nesetkali. Pokud u někoho na první pohled vzbudily zájem, odhadoval jejich cenu maximálně do 3000 Kč.

Zapomeňte na luxus

Ať už jde o velkoformátový iRex Digital Reader 1000, nebo o Kindle 2 od Amazonu, mají nejlepší čtečky bohužel společné právě to, že se k nám nedovážejí. Problém je samozřejmě opět cena, která je ještě vyšší než u jednoúčelových čteček. Vzhledem k dovozním přirážkám a dalším umělým navýšením ceny by u nás dalece převyšovala cenu dobře vybaveného notebooku. Určitou nadějí by mohla být čtečka Amazon Kindle 2, která je v cenové relaci jednoúčelových čteček, ale přitom má bezdrátové připojení k internetu a zároveň se opírá o internetový obchod Amazon. Ano, byla by, kdybychom nebyli Češi. Internetové připojení totiž zprostředkovává americký mobilní opreátor a mimo USA nefunguje. Náš jazyk ani amazon. com, ani Kindle 2 nepodporuje. Navíc nepodporuje ani některé rozšířené knižní formáty, jako je *.prc, *.txt a *.pdb.

Ani ránu bez knihkupectví

E-book readery není možné chápat odděleně bez samotných e-knih. Ideálním spojením je, pokud výrobce čtečky má zároveň také neustále aktualizovanou nabídku knižních titulů. Takovou podporu mají například čtečky Kindle a Kindle 2. Rovněž chystané zařízení americké firmy Foxit Software Company by mělo podpořit jeho vlastní nakladatelství. Celkově dnes soupeří mezi sebou několik formátů představujících zároveň hlavní formáty jednotlivých nakladatelství, formát *.azw například prozrazuje, že kniha patří nakladatelství Amazon.com, formát *.lit souvisí s nakladatelstvím Diesel eBooks a Powells Books. Knihy označené *.pdf samozřejmě patří většinou firmám Adobe nebo Foxit (pokud jsou placené) a formátem *.prc se zase vyznačují knihy internetového nakladatelství Mobipocket.com. Mezi množstvím dalších používaných formátů jsou ještě poměrně silně rozšířeny formáty *.pdb (původní formát knih pro kapesní počítače Palm) a *.txt, které nabízejí například české internetové stránky Palmknihy.cz. Smutné je, že si většina našich vydavatelů a nakladatelů výhody elektronických knih vůbec neuvědomuje. Dívají se na ně skrze prsty spíše jako na potenciální nebezpečí, které je však ještě příliš vzdálené.

Trpělivost

Nezbývá než ještě nějakou dobu počkat na první e-book readery, které snad prolomí nesmyslnou cenovou úroveň a zároveň budou mít design, vybavení a rozumnou kompatibilitu. Celkem jistě takové nebude ani chystané zařízení Plastic LogicReader o ani připravovaný Foxit eSilc Reader. Nicméně vzrůstající zájem o výrobu nových a nových čteček elektronických knih určitě povede ke snižování cen a zlepšování výkonu i designu. Impulzem ke zlevnění může být kupodivu nová generace LCD displejů s vlastnostmi blízkými elektronickému papíru. Technologie Binem vytvořená teprve nedávno japonskou společností Nemoptic je energeticky nenáročná podobně jako elektronický papír, ale nabízí 32 odstínů šedi proti 4 odstínům e-inku a lze jí použít i pro barevný displej.


Elektronický antikvariát

První čtečka elektronických knih RocketBook od společnosti NuvoMedia se objevila na trhu už v roce 1998. Nezobrazovala text na elektronickém papíře, ale na displeji z tekutých krystalů. Novinka však u čtenářů propadla. Už tehdy se ukázalo, že hlavním problémem je úzká vazba na jediný typ souboru, ale také nehorázná cena přes 1000 dolarů, která stála u pádu většiny prvních čteček elektronických knih. Na počátku nového století se pokusila prorazit italská firma IPM-Net se čtečkou MyFriend vyzbrojenou barevným LCD displejem a operačním systémem Microsoft Windows CE 3.0, ale také například Gemstar GEB se svou čtečkou eBookwise 1150 vybavenou dotykovým displejem TFT s rozlišením 480×320 pixelů. Koncern Panasonic nabízel roku 2003 svou diptychovou modrobílou čtečku ?book (SigmaBook) se dvěma panely se starší verzí e-ink. Také následující roky vedly displeje s tekutými krystaly nad elektronickým papírem. Ještě v roce 2006 se v Japonsku prodávala čtečka Word Gear (Panasonic) vybavená barevným LCD. Přitom Sony představila svou čtečku Sony Librie EBR- 1000EP s moderním elektronickým papírem na japonském trhu už roku 2004.

Nejčtenější