Letadlo snů

ZDENĚK ODEHNAL  |  Technika
Boeing 787 Dreamliner - zatím jenom ve snech.

Dreamliner, v překladu dopravní letadlo snů, se konečně po mnoha odkladech vypravil do oblak. Jde ale o prototyp a sériové exempláře se na linkách neobjeví dříve než v roce 2010.

Dreamliner je názorným příkladem toho, že vyvinout dopravní letadlo hodné jednadvacátého století vůbec není snadné. Korporace Boeing měla původně v úmyslu nabídnout leteckým společnostem obří stroj na základě modelu Boeing 747 Jumbo. Od tohoto záměru upustila poté, co firma Airbus zahájila práce na svém megalineru A3XX, ze kterého se posléze vyklubal model A380 s 525 sedadly.

Pro dvě letadla tohoto formátu by se prostě na trhu nenašlo místo. Také projekt dalšího stroje pojmenovaného Sonic Cruiser skončil po úvodních studiích. Jeho devíza, cestovní rychlost M = 0,94 místo běžných M = 0,85, však letecké společnosti ve světle zvyšujících se cen paliva a naopak klesajícího počtu cestujících dostatečně nezaujala.

Úspornost a pohodlí

Korporace Boeing se tedy rozhodla poskytnout dopravcům provozně co nejúspornější a nepohodlnější „letadlo snů“. Původně neslo předběžné označení Boeing 7E7, kde uvedené písmeno znamenalo efficiency (působivost) či environmental friendly (přátelskost k životnímu prostředí). To, že půjde o model 787, vešlo ve známost v lednu 2005 stejně jako jméno Dreamliner, které se zrodilo po internetovém hlasování s půlmilionem respondentů.

Pokud jde o provozní ekonomii, konstruktéři firmy Boeing si vytkli za cíl například snížit náklady na sedadlo a uletěnou míli o deset procent v porovnání s dosavadními letouny dané velikosti. Dalším cílem se stala redukce objemu škodlivin ve výfukových plynech motorů, a to o plných 20 procent. Tyto požadavky mohl splnit pouze letoun vyrobený nikoli z tradičních hliníkových slitin, nýbrž ještě lehčích kompozitů a titanu. Podíl kompozitu na hmotnosti prázdného stroje činí 50 procent, což je zatím nejvíce v dosavadní historii civilního letectví.

Provozní ekonomii dopravního letounu samozřejmě ovlivňují též použité pohonné jednotky. Proto se pro Dreamliner začala vyvíjet nová generace turbodmychadlových motorů, která spotřebuje o 20 procent méně paliva než stávající agregáty. Boeing 787 dostane konkrétně do vínku motory General Electric GEnx (next generation) a Rolls-Royce Trent 1000, vyznačující se tahem v rozmezí 334 až 423 kN. Další úsporu paliva přinesla náhrada palubních hydraulických agregátů elektrickými.

A konečně, ekonomický provoz zajistila také propracovaná aerodynamika návrhu letounu, zejména pak jeho křídla. Není bez zajímavosti, že stroj dostal velká okna, která mají v porovnání s těmi dnešními o 65 procent větší plochu. Navíc jsou umístěna výše než předtím, protože dnešní populace proti těm předchozím o pár centimetrů povyrostla. Příjemnou atmosféru v interiéru navozuje i vnitřní osvětlení výhradně z LED diod s možností 128 barevných kombinací, jakož také snížený vnitřní tlak, odpovídající výšce 1800 metrů nad mořem místo obvyklých 2400 metrů.

Při konstrukci Boeingu 787 byl použit kompozit v dosud nevídané míře.

Navíc bylo rozhodnuto umožnit cestujícím používat notebooky a internet během letu, což ale vyvolalo obavy amerického leteckého úřadu FAA (Federal Aviation Administration). Nejednalo se jen o tzv. bludné proudy, které by mohly narušit fungování elektroimpulzního řízení (fly- by- wire). Internetové spojení pro pasažéry totiž muselo využít palubní komunikační soustavu, což mohlo znamenat nechtěné i úmyslné „nabourání se“ do systémů letadla.

Výrobce však úřad FAA ujistil, že tyto hrozby eliminuje. Pro nový stroj byla v neposlední řadě navržena také maximálně pokročilá avionika AFDX (Avionics Full- Duplex Switched Ethernet). V kokpitu dva piloti již samozřejmě nenajdou žádné elektromechanické přístroje, nýbrž barevné grafické obrazovky i průhledový displej HUD (Head-Up Display), na kterém se jim v úrovni očí holograficky zobrazují základní parametry o letu.

Nejlépe prodávaný dopravák

Projekt Boeingu 7E7 se představil potenciálním odběratelům na sklonku roku 2003 a vedení firmy Boeing mu dalo definitivně „zelenou“ během dubna následujícího roku. Slavnostní roll-out prvního prototypu Dreamlineru se v závodě Everett uskutečnil 8. července 2007. Zálet byl plánován na září téhož roku, avšak zůstalo u zbožného přání. Pokud budou letové zkoušky a proces získání letového osvědčení od úřadu FAA probíhat bez problémů, přijdou první exempláře Dreamlineru k leteckým společnostem během února 2010.

Nejčtenější