Lenochod není líný

J. PETR  Z. ODEHNAL  |  

Sovu ohrožuje malárie

Americká sova puštík západní je ohrožena vymřením a figuruje na čelném místě amerického seznamu ohrožených druhů.Tento druh sovy se ocitl na pokraji vyhubení kvůli člověku, který vykácel staré lesy, kde puštík západní hnízdil. Teď se zdá, že skomírající populaci puštíků západních může dorazit malárie. Chorobou je nakažen každý druhý puštík západní.

Lenochod není líný

Zoologové řadili lenochody mezi vyhlášené spáče. Měření aktivity mozku těchto zvířat ukázala, že lenochod prospí denně asi šestnáct hodin. Tato měření se vždy prováděla na zvířatech chovaných v zajetí. Zcela nové aparatury na sledování aktivity mozku umožnily pozorování lenochodů ve volné přírodě. Ta ukázala, že lenochodi spí v průměru něco málo přes devět a půl hodiny denně. V zajetí tráví většinu dne spánkem protože nemusejí shánět potravu a nehrozí jim nebezpečí od přirozených nepřátel.

Genetičtí somráci

Sebrat to, co jiným dosloužilo. To je životní taktika drobných bezobratlých živočichů pijavenek. Tito drobní tvorové žijí v kalužích, v mokrém mechu a na dalších podobných místech. Když kaluž nebo mech vyschnou, vysuší se na troud i pijavenka.Přitom se jí rozláme dědičná informace a když opět zaprší, začne pijavenka svou DNA opravovat; k „záplatování“ dědičné informace používá zlomky DNA cizích uhynulých virů, bakterií, rostlin a živočichů.

Město hadic na mořské hoře

Podmořské pohoří Macquarie se rozkládá na jih od Nového Zélandu a zasahuje až do vod kolem jižního polárního kruhu.Obvykle obývají vrcholky podmořských hor houby a koráli. Vrcholová plató Macquarie o ploše sto kilometrů čtverečních však porůstají rozsáhlé kolonie ostnokožců hadic. Většina jich patří k zástupcům rodu Ophiacantha. Tito bezobratlí tvorové jsou v koloniích tak nahloučeni, že vědci hovoří o „městu hadic“.

Palma Metuzalém

V roce 1963 narazili izraelští vědci při průzkumu ruin pevnosti Masada na semena palmy datlové. Háje těchto palem zmizely z oblasti Mrtvého moře už před osmi staletími. Nyní se povedlo izraelským vědcům z těchto semen vypěstovat rostliny malých palem. V semenech se probudil život po dvou tisíciletích a první vypěstovaná palma proto dostala jméno Metuzalém.

Nejčtenější