Lék na nehojící se zlomeniny

J. PETR  |  

Lék na nehojící se zlomeniny

Lék teriparatid schválený k léčbě osteoporózy výrazně urychluje hojení komplikovaných, nehojících se zlomenin. Nesrůstající fraktury provázejí silné bolesti, protože volné konce zlomených kostí se pohybují a dráždí okolní nervová zakončení. Když dostali pacienti teriparatid předepisovaný na léčbu řídnutí kostí, začaly drtivé většině zlomeniny srůstat. U 93 % pacientů se během osmi až dvanácti týdnů zhojily i zlomeniny, které předtím nesrůstaly ani po půlroce.

Oka na křídlech motýlů

Mnoho motýlů nese na křídlech výrazné barevné skvrny připomínající oči velkých savců nebo ptáků. Skvrny na horní straně křídel slouží ke vzájemnému rozpoznávání příslušníků jednoho druhu. Motýl je skryje složením křídel, jejichž spodní strana má maskovací zbarvení. Někteří motýli však mají skvrny ve tvaru oka i na spodní, „maskovací“ straně křídla. Ta slouží k zastrašení útočníka. Nepravé oči vzbuzují falešný dojem, že před dravcem nestojí bezbranný motýl, ale mnohem větší tvor, třeba nebezpečná šelma.

Obří hejna sleďů

Sledi vytvářejí jedny z největších hejn, jaká vědci zatím pozorovali. Sledování z družic odhalila, že se ryby připlouvají třít k východnímu pobřeží Severní Ameriky. Jednotlivci se pohybují chaoticky až do chvíle, kdy se v průměru na deseti metrech čtverečních potkají aspoň dvě ryby. V tom okamžiku se začne celá masa rybího hejna pohybovat zcela synchronně. Sledi následují pár „vůdčích ryb“ až na místa vhodná k tření. Hejno sleďů čítá stovky milionů jedinců, zabírá plochu několika desítek kilometrů čtverečních a dosahuje celkové hmotnosti kolem 100 000 tun.

Za včely uklízí roztoč

Americké včely ploskočelky hostí v hnízdě malého roztoče.Ten nachází v hnízdě ploskočelek bezpečný úkryt a přiživuje se na tom, co včely přinášejí do hnízda pro své larvy. Když se včely stěhují do nového hnízda, nezapomenou na roztoče a berou je s sebou. Za to se jim roztoč odvděčí pečlivým úklidem. Má spadeno především na spory nebezpečných plísní a hub. Kolonie ploskočelek, které nemají k dispozici armádu přičinlivých roztočů, se nedokážou plísním ubránit a rychle zaniknou. Houby a plísně je zadusí.

Moderní lidé se učili u hobitů

Analýzy kamenných nástrojů nalezených na indonéském ostrově Flores dokazují, že tamější trpasličí pravěcí lidé druhu Homo floresiensis, známí také jako „hobiti“, předali svou jednoduchou technologii výroby štípaných kamenných nástrojů svým nástupcům – moderním lidem druhu Homo sapiens. Moderní lidé na tom příliš neprodělali, protože „hobiti“ vyráběli překvapivě kvalitní nástroje navzdory poměrně malé mozkovně, jež se velikostí podobala spíše mozkovně šimpanze.

Nejčtenější