Když stres vstoupí do očí

J. CHVÁLA  J. PETR  Kateřina Damborská  |  Věda

Svůdná moc hlasu

Četné experimenty s cílem změřit sluchové vnímání u kojenců ukázaly, že kojenci mají paměťovou kapacitu na to, aby uměli rozlišovat zvuky, na které si zvykli před narozením.Například kojenec, jehož matka si předtím, než se narodil, zpívala určitou melodii, je během kojení schopen přizpůsobovat své sání tak, aby slyšel častěji tuto melodii než kteroukoli jinou. Hudba je na základní úrovni těsně spjata s lidským hlasem. Tak je hlas první známkou vztahu k druhému. Hlas má ale vždy už určitý rytmus, určitou melodii, barvu apod. Melodie hlasu, „domácí symfonie“, jak to vyjádřil Roland Barthes, je pro dítě stejně tak signálem bezpečí jako emočním orientačním bodem. Učit se mluvit znamená umožnit existenci druhého. Dětské žvatlání a hláskování není jen pokusem ovládnout hlasový orgán a svět zvuků, ale obnovením zvukových stop matky a dalších blízkých osob, jejich znovuvyvoláním v představách.Zvuk, hlas, slovo spojuje každého z nás se světem živých. Jazyk, který se takto stane jazykem vlastním, zůstane navždy intimně provázaný s tělem, s pociťováním štěstí nebo studu, s projevy něžností nebo odmítání a trestání.

Když stres vstoupí do očí

oko

Psychosomatické poruchy zraku jsou spojeny se stresem v nejširším smyslu. Bolesti hlavy, suché spojivky a přetížení očí souvisí s nitroočním tlakem, který vzniká jako důsledek psychosociálního zatížení na pracovišti. Nejčastější potíže jako únava očí, pálení, bolest, svědění nebo slzení očí je psychického původu a nespočívá ve fyzických příčinách. Podle nejnovějších poznatků může dlouhodobě trvající stres vést až k trvale poškozenému zraku a následné slepotě. Podle psychoanalýzy lidé s poruchami vidění „něco nechtějí vidět“.Tyto poruchy jsou buď projevem velkého přetížení organismu, nebo také mohou souviset s krizovými situacemi či těžkým životním obdobím, ať už aktuálním nebo déletrvajícím.

Nejčtenější