Kazisvěti termiti?

Jaroslav Petr  |  
termiti

Mravenčí symbol zkázy, který sežere, na co přijde, Ferdovi protivníci, záludní záporáci hmyzí říše. Je to ale s termity opravdu tak zlé?

JSOU TERMITI OPRAVDU JEN ZHOUBOU?

Nemají kdovíjak dobrou pověst. V mnoha koutech světa jsou synonymem zkázy. Termiti dokážou zničit úrodu zemědělců a doslova a do písmene se prožerou dřevěným domem.Ohrožují i kulturní památky. V New Yorku se pustili do konstrukcí v soše Svobody. Ve Vatikánu se stali termiti noční můrou knihovníků, kteří se marně snaží zachránit před kusadly tohoto hmyzu vzácné knihy nedozírné ceny. V Íránu zaútočili termiti na stavby historického města Isfahánu.

Na celém světě se ročně vynaloží na boj s termity asi 50 miliard dolarů. O pošramocení termití reputace se přitom stará jen pár „zlobivých“ druhů. Drtivá většina z 2600 známých druhů termitů žije celkem nenápadně a my mnohdy ani netušíme, jak zásadní úlohu v přírodě sehrávají.

Král, královna a ti druzí

Termiti patří k nejúspěšnějším skupinám hmyzu. Všechny jejich druhy jsou potomky jednoho jediného pravěkého druhu „pratermita“, který byl současníkem dinosaurů a vyvinul se z pravěkých předků dnešních švábů.Za svůj úspěch vděčí termiti hned několika jedinečným rysům. Žijí v podobně organizovaných společenstvech jako včely nebo mravenci. Na rozdíl od nich ale dokážou trávit dřevo. Mají tak k dispozici potravu, jež je pro většinu živočichů nestravitelná. Za schopnost živit se jinak nestravitelnou dřevní hmotou vděčí termiti jedinečné sbírce mikroskopických podnájemníků, které hostí ve svých útrobách.

Podobně jako včely a mravenci žijí i termiti v početných koloniích tvořených jednou velkou rodinou. V jejím čele stojí matka a otec všech ostatních členů kolonie. Ti se dělí na dělnice a vojáky. Podobnost organizace kolonie termitů a obdobných společenstev včel nebo mravenců je náhodná.Termiti se dopracovali k této organizaci kolonií zcela nezávisle a evoluční primát patří v tomto směru právě jim. Vytvářeli složitě organizovaná společenstva už v druhohorním období křídy před 130 miliony roků. Nálezy zkamenělin dokládají, že v té době už se termiti ani stavbou těla příliš nelišili od dnešních zástupců této skupiny hmyzu.

Termiti a včely

Společenský blanokřídlý hmyz, jako jsou včely nebo mravenci, se dopracoval ke složitým koloniím v čele s královnou později než termiti, ale zato hned několikrát. Podle nejnovějších výzkumů nejméně jedenáctkrát.Další odlišností mezi termity a včelami s jejich blanokřídlými příbuznými je způsob rozmnožování. U včel či mravenců se líhnou samičky z oplozených vajíček, zatímco samečky plodí matka bez oplození. Samečci mají proto ve srovnání se samičkami jen polovinu dědičné informace, kterou dědí výhradně po matce. U termitů se líhnou jak samečci, tak i samičky z oplozených vajíček a obě pohlaví přejímají dědičnou informaci od otce i matky. Zatímco u včel a mravenců plní roli dělnic výhradně dospělé neplodné samičky, u termitů plní roli dělníků a vojáků příslušníci obou pohlaví. Jsou to nedospělí jedinci, kteří ustrnuli ve vývoji. Dá se říci, že v termitišti je masově využívána dětská práce.

Praví a falešní dělníci

Termiti žijí dvěma odlišnými způsoby. Jedna velká skupina termitů žije uvnitř své vlastní potravy. Jejich kolonie stráví celý svůj život v jednom kusu dřeva. Termiti jej vyžírají a zároveň jsou v něm chráněni. Druhá skupina termitů obývá hliněná hnízda a z nich se dělníci vydávají do okolí hledat potravu. Zatímco představitelé první skupiny termitů mají jasně dáno, kolik potravy je jim k dispozici, zástupci druhé skupiny jsou v tomto ohledu omezeni podstatně méně.Způsob života se odráží i ve vnitřní kolonizaci termití kolonie. U termitů žijících uvnitř dřeva najdeme dělníky, kteří nejsou odsouzeni do role nezištných pracantů jednou provždy, ale mohou se dále vyvíjet ve všechny termití kasty – v neplodné vojáky, v okřídlené samce a samice, kteří vylétají z hnízda a zakládají nové kolonie. V případech, kdy král nebo královna uhynou nebo onemocní, se mohou tito dělníci a dělnice měnit na jejich plodné nástupce. Dělníci schopní vývoje ve všechny kasty se někdy označují také jako „nepraví“ dělníci. V druhém typu termitích kolonií nacházíme „nepravé“ dělníky. Mohou z nich být jen dělníci, vojáci anebo náhradníci za uhynulé či nemocné krále či královny, ale nejsou schopni vývoje v okřídlené samce a samice. K termitům žijícím v koloniích s pravými dělníky a hledajícím potravu v okolí hnízda patří více než 80 % druhů tohoto pozoruhodného hmyzu. „Dřevní“ termity s nepravými dělníky nacházíme především na ostrovech, v pobřežních oblastech a v okolí lidských sídel.

Masa mravenců

V tropech a subtropech tvoří příslušníci termitích kolonií až 95 % veškeré biomasy vytvořené hmyzem. Sehrávají klíčovou roli v koloběhu živin, v tvorbě půd a významně formují přírodu, v níž žijí. Nejpestřejší druhové spektrum termitů nalezneme ve vlhkých nížinných tropických pralesích, kde jejich přičiněním vzniká většina humusu. V suchých savanách si staví termiti mohutná hnízda, jež se tyčí nad okolní terén až do výše osmi metrů. Dokud kolonie žije, skýtá jí termitiště dokonalou ochranu. Jakmile kolonie zanikne, stěhují se do termitiště početné davy „nájemníků“ -od hmyzu až po drobné plazy a savce. Opuštěná termitiště vytvářejí v savaně jakési ostrůvky, kde hledají záchranu i rostliny. Některé stromy mohou vzklíčit a růst jen na opuštěném termitišti, kde jsou chráněny před povodněmi nebo požáry.Na boj s termity ročně padne 50 miliard dolarů. O pošramocení reputace se přitom stará jen pár „zlobivých“ druhů.

TERMITI ZEMĚDĚLCI

Většina termitů rozkládá dřevo pomocí pestré sbírky střevních mikroorganismů. Jedna skupina termitů však řeší tento problém strategií, která nápadně připomíná zemědělství. Termiti ze skupiny Macrotermitinae pěstují v hnízdech houby z rodu Termitomyces. Zemědělství objevili termiti zřejmě jen jednou. Povedlo se jim to kdesi v hloubi afrických pralesů. Odtud se pak termití zemědělci rozšířili do Asie a na Madagaskar. Dnes zdaleka nežijí jen v pralesích, ale umějí se vypořádat i s drsnými podmínkami suchých savan. Tito termiti přenechávají rozklad rostlinné hmoty houbě a tu pak sami konzumují. O houbu se příkladně starají. Zajišťují pro ni dostatek substrátu z rostlinné hmoty. Komůrky termitiště chrání houbu před jinými živočichy a termiti v nich udržují optimální klima pro růst houbových vláken. V komůrkách vládne permanentně ideální teplota i vlhkost vzduchu. Houba díky tomu roste po celý rok a zajišťuje termitům stabilní zdroj potravy, který není závislý na rozmarech počasí. Zemědělští termiti proto doslova válcují své konkurenty. Navrch získávají především s nástupem sucha, kdy ostatní termity začíná sužovat nedostatek potravy.

Nejčtenější