Jednobuněčné řasy mají geny pro listy

J. PETR  M. Tůma  P. PROŠEK  |  
pod vodou

„Pro ty, kteří neznají matematiku, je složité dostat se k takovým pocitům, jako je krása, nejhlubší krása přírody… Pokud se chcete něco dozvědět o přírodě, oceňovat přírodu, je nutné rozumět jazyku, kterým mluví.“ (Richard Phillips Feynman)

V Tichém oceánu tvoří řasy Micromonas a jejich příbuzní pouhou čtvrtinu masy mikroskopického planktonu. Na jejich konto však připadají tři čtvrtiny uhlíku, který tento plankton zachytí ve formě oxidu uhličitého z ovzduší a fotosyntézou ho přemění na potřebné živiny. Mikroskopické řasy tak významně promlouvají do změn pozemského klimatu. Pohled do dědičné informace řas rodu Micromonas nabídl vědcům velké překvapení.

Našli v řasách Micromonas geny, které se v jiných řasách zatím nikomu nepodařilo odhalit. Kupodivu velmi podobné geny se nacházejí buď v dědičné informaci bakterií, nebo v DNA suchozemských vyšších rostlin. Řasy vlastní například geny, které se u vyšších rostlin podílejí na tvorbě listů. Zatím není jasné, k čemu jsou řasám dobré. Zjevně je využívají pro úplně jiné účely než stromy či byliny. Během evoluce zřejmě našly tyto geny u vyšších suchozemských rostlin úplně jiné uplatnění.

Nejčtenější