Jak vznikají pihy?

O. POTUŽÁKOVÁ  P. TOMEK  |  
pihy

Díváte se na věci z jiného úhlu? Umíte najít rozpor tam, kde ostatní jen přikyvují? Trápí vás nezodpovězené otázky? Položte je nám! Nejenže se pokusíme na ně odpovědět, ale nejzajímavější z nich odměníme knížkou z našeho nakladatelství.

Jak vznikají pihy?

Je všeobecně známo, že více pihovatých tváří můžeme vidět v létě. To proto, že piha vzniká tak, že buňky melanocyty vlivem slunečního záření produkují hnědý pigment, takzvaný melanin. Za tento proces je zodpovědný buněčný protein, melanokortinový receptor na melanocytech zvaný MCR1.Tvorba pih přitom závisí na tom, kolik máte pigmentového barviva melaninu. Čím méně ho daný člověk má, tím je jeho pleť citlivější. Podle odborníků však pihy nenaskakují jen při slunění. Jejich počet se zvyšuje také s rostoucím věkem a má se za to, že zřejmě i následkem nevhodného stravování. Jste-li sami pihovatí, připravte se rovněž na to, že po prvním slunečném dni budou mít tečkované nosy i vaše děti.

Jak to, že ani v lednici nezůstává jídlo nejčerstvější?

Bohužel ani lednice není všemocná a většina jídla se v ní dříve či později zkazí. Zvlášť dá-li se ono později počítat na měsíce či roky. Obecně se dá říct, že nízké teploty zpomalují množení bakterií a chemické procesy spojené s kažením. U některých potravin to však naopak urychluje jiné procesy.Například buněčná membrána ve slupce od banánu je za nízkých teplot poměrně nepevná a uvolňuje enzym zvaný polyfenoloxidáza, který způsobí, že banán zčerná. Banány by se ostatně v lednici skladovat vůbec neměly. Nízké teploty zastaví proces dozrávání a ovoce se jen zkazí. Také chleba při teplotě čtyři stupně Celsia rychleji okorává a tvrdne.V tomto případě to má na svědomí řada reakcí mezi amylózou, amylopektinem, lepkem a vodou.

Trpí zvířata také mořskou nemocí?

Nemoc z pohybu je zpravidla způsobena rozporem mezi vizuální informací a tím, co vnímá orgán rovnováhy v těle. Ve větší či menší míře se tento problém vyskytuje u všech vyšších obratlovců. Některá zvířata, sem patří například krysy nebo koně, sice nedokážou zvracet, nicméně se jim z pohybu na vlnách dělá špatně a mají strach. Polární badatel Ernest Shackleton vzal s sebou na výpravu poníky a do deníku si posléze zapsal, že na rozbouřeném moři cestou na antarktickou expedici strašlivě trpěli. Dokonce i u ryb v lodních nádržích lze během náročné mořské plavby pozorovat známky neklidu a úzkosti. To je však pravděpodobně způsobeno spíše vibracemi ve vodě než vizuální dezorientací.

Existují nějaké viry, které lidem neškodí, ale naopak prospívají?

Viry napadají hostitelské buňky a nutí je vyrábět spoustu kopií daného viru. Tento proces buňka obyčejně nepřežije, proto nám viry škodí. Nicméně imunitní reakce na přítomnost malého množství viru v těle nás naopak chrání před daleko vážnější infekcí. Příkladem je třeba očkování proti neštovicím. Na druhou stranu můžete být nositelem nějakého viru, který vám sice nijak výrazně neubližuje, ale pro konkurenční druh je poměrně nebezpečný. Šimpanzi jsou nositelem viru způsobujícího defi cit imunity, který mohou přenést na gorily. Kromě toho se také v relativně nedávné době začaly provádět pokusy na myších s viry, které pravděpodobně napadají nádorové buňky a zabíjejí je. Jedním z takových virů je kupříkladu virus Sindbis přenášený komáry, jenž vyhledává buňky nádoru, zatímco ostatním neubližuje.

Je pravda, že v částicovém urychlovači LHC může vzniknout nebezpečná miniaturní černá díra?

Jde vlastně o dvě různé otázky. První je, jestli ve Velkém hadronovém kolideru – LHC – může vzniknout černá díra. Druhou otázkou je, jestli by dokázala vytvořit efekty ohrožující Zemi. Vytvoření mikroskopické černé díry fyzici teoreticky připouštějí, ale vzhledem k nutnosti jejího udržování dodávkou vnější energie a nedostatku hmoty by zanikla téměř ve stejném okamžiku, kdy by vznikla. Na vytvoření skutečné černé díry nebude mít ani LHC dost energie a hmoty. Mohou vzniknout i jiné objekty, které se černé díře mohou velmi podobat. Jednalo by se hlavně o „podivnou hmotu“ neboli strangelet. Taková hmota by byla složena pouze z kvarků, a mohla by tak dosahovat obrovské hustoty i při nepoměrně menší hmotnosti, než jakou potřebují černé díry. Přitom by pohlcovala ostatní hmotu podobně jako černá díra. Vědci však upozorňují, že na naši planetu dopadá v podobě kosmického záření mnohem více energie, než kolik jí dokáže LHC koncentrovat. Žádnou hmotu s podobnými vlastnostmi přitom na Zemi nepozorujeme.

Rozpustil by se v kole přes noc zub?

O schopnostech tohoto oblíbeného pití rozpustit kdeco koluje nepřeberné množství legend. Jak se při dlouhých transportech prožírá plechovkami, rozpouští mince, zuby a podobně. Faktem je, že vzhledem k tomu, jaké obsahuje množství cukru, kyseliny uhličité a kyseliny fosforečné, nezůstal by v ní takový zub bez poskvrnky. Na druhou stranu je ovšem třeba podotknout, že podobné účinky by měla většina kyselých nápojů. Málokdo by to řekl třeba do obyčejného pomerančového džusu.Tvrzení, že kola dokáže doslova přes noc rozpustit zub, je tak spíš jednou z četných legend opřádajících toto pití.Tato konkrétně má pravděpodobně původ ve špatně citovaných výrocích jednoho profesora z Cornellské univerzity v padesátých letech minulého století.

Proc se tvoří v mořském příboji hustá pěna?

Mořská voda není jednoduchý roztok soli ve vodě ale spíše cosi jako bujón. Obsahuje především množství mikroskopických živočichů a rostlin – zooplankton a fytoplankton. Množství planktonu je ve skutečnosti obrovské, protože tvoří základ celé potravní pyramidy mořských ekosystémů. Je proto zřejmé, že je v naprosté většině případů hlavní složku přirozené mořské pěny. V některých oblastech a obdobích obsahuje ale mořská pěna také vyšší podíl organických látek dalšího původu jako jsou například pohlavní buňky korálů a jiných hromadně se rozmnožujících organismů (zvláště sperma sleďů), koloidní látky ze stélek řas a podobně. Tuhost vznikající pěny není nijak překvapivá, protože všechny tyto složky obsahují bílkoviny, cukry a škroby.

Jakým způsobem se z kávy s kofeinem dělá káva bez kofeinu?

Kofein se z kávových zrn odstraňuje tak, že se zrna nejprve spaří horkou vodou nebo párou. Za tím účelem se používá buď silnější rozpouštědlo jako například metylenchlorid nebo octan etylnatý nebo jemnější rozpouštědlo – samotná voda. Všechna tato rozpouštědla, obzvláště potom ta první dvě, odstraňují některé z chuťových molekul a spolu s nimi i kofein. Chuť však odstranit nechceme, je tudíž potřeba ji zase vrátit zpět. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, je provést extrakci nejdřív vodou a potom vodu promíchat s malým množstvím metylenchloridu. Tímto procesem se z vody odstraní kofein, ale zůstane v ní většina chuťových molekul. Zbylá voda se potom přidá zpátky k upraveným kávovým zrnům, aby reabsorbovala chuť.

Proč byla prehistorická zvířata tak obrovská?

Jednotlivé druhy zvířat mají během evoluce tendenci se zvětšovat. Tento jev je znám jako tzv. Copeovo pravidlo (po paleontologovi Edwardu Copeovi). Koně, sloni, medvědi i lidé se vyvinuli z menších jedinců téhož tvaru těla. Důvodem, proč tomu tak je, je to, že v podstatě všechna zvířata svádějí se svými druhy boj o potravu.

Když jste o něco větší než váš kolega, snadněji ho v boji o potravu, o území či samici porazíte, popřípadě zabijete.Lépe obstojíte rovněž při střetu s predátorem. Během vývoje tak zvířata rostla a rostla, úměrně s tím však rostla i jejich spotřeba, takže nemohla růst donekonečna. Větší zvířata mají také delší reprodukční cyklus. To je jako druh činí zranitelnějšími. Následkem toho velký druh náhle zaniká a na jeho místo nastupuje postupně se zvětšující menší druh. I Copeovo pravidlo však má své výjimky a některé druhy, například ptáci, se naopak zmenšovaly.

Existují nějaké rostliny, které by se daly zalévat slanou vodou?

Většinu rostlin by zavlažování slanou vodou zahubilo, existuje však několik výjimek, kterým to jde naopak k duhu. Jedna z nich má dokonce potenciál stát se tržní plodinou. Je jí růžově kvetoucí sléz (Kosteletzkya virginica), který roste divoce v pobřežních slaniskách na jihovýchodě Spojených států. Vědci z univerzity v Delaware mu říkají „slaniskové sójové boby“, protože jeho semena obsahují olej, který je co do množství a kvality stejný jako olej vyráběný ze sójových bobů. Čínští vědci se tuto rostlinu pokoušejí vysadit ve velmi solné půdě provincie Jiangsu, kde se oblast slaniskových nánosů v ústí řek rok od roku zvětšuje. Mají za to, že disponuje potenciálem zlepšit půdu, stejně jako stát se významnou hospodářskou plodinou.

Nejčtenější