Jak to, že Slunce ještě neshořelo, když hoří tak dlouho?

Ilona Poláková  |  
západ slunce

Odpověď na tuhle otázku nás zavede jakoby do pohádky, respektive do říše červených obrů a bílých trpaslíků. Bílí trpaslíci a červení obři jsou typy hvězd, a možná že i nejdivnější věci v celém kosmu. Všechny hvězdy – a tedy i Slunce – přetavují vodík na helium, přičemž se uvolňuje světlo a teplo. Červený obr je hvězda na sklonku života…

Hvězdě po nějaké době dojde „palivo“, tedy vodík, vyčerpá se a v jejím středu zbude jen shluk helia. Záhy začne hvězda chladnout a smršťovat se, její vnější vrstvy se propadnou dovnitř, takže dočasně vzroste tlak i teplota a helium se začne spalovat. Od té chvíle se hvězda rozpíná, je větší a větší. Stane se z ní obr! (Barvu červených obrů má na svědomí nižší teplota na povrchu. Jeden takový červený obr je na obloze dobře vidět: Betelgeuse v souhvězdí Orion.)

Bílý trpaslík je to, co zbude z malé či středně velké hvězdy poté, co projde stadiem červeného obra. Hvězda odhazuje vnější vrstvy, dokud nezůstane pouze jádro složené převážně z uhlíku. Jádro získá vyšší hustotu – je tak husté, že jedna čajová lžička bílého trpaslíka by vážila stejně jako slon. Stane se velmi horkým, až zbělá. Nakonec, po miliardě let, bílý trpaslík postupně zchladne a stane se černým trpaslíkem (který už vůbec nezáří).

Slunce má zatím paliva dost, má totiž 109krát větší průměr než Země – červeným obrem se tedy stane přibližně za pět miliard let, kdy jeho objem naroste až někam k Marsu (sbohem, Země!), ale zase na druhou stranu bude méně žhnout, jeho výdej tepla klesne asi na třetinu. Nakonec se z něho samozřejmě stane bílý trpaslík.

Nejčtenější