Jak se staví provazový most? Na místě, předem? Jsou vůbec v Čechách?

Luděk Střizlík  |  
most

Provazový most se řadí mezi mosty visuté, tedy zavěšené. Delší visuté mosty konstruované na vysokou zátěž mají tyčové vzpěry (pylony), aby se neprověšovaly (podobně jako šňůry na prádlo, například most Golden Gate v San Francisku), a většinou se pro ně používá označení „lanové“. Visuté provazové mosty pro pěší se obejdou bez vzpěr. Nejslavnějšími staviteli provazových visutých mostů byli Inkové žijící v Andách plných kaňonů a strží.

Inkové své primitivní provazové mosty stavěli na místě a potřebovali k tomu dvě masivní kamenné kotvy (nějaké velké kameny, každý na jedné straně/břehu), dvě silná lana na spodní lávku a často další dvě lana jako zábradlí. Lano natáhli z jednoho „břehu“ na druhý následovně: Vystřelili šíp, na který byl přivázaný provázek, na jehož druhý konec bylo přivázané lano. Druhá skupinka stavitelů mostu pak lano přetáhla na druhý břeh. Lávku obyčejně tvořily propletené pruty či větve.

Provazové mosty sloužily pouze pro pěší či pro dobytek; povozy a jiné dopravní prostředky s koly by neunesly. Španělští dobyvatelé na koních po nich však jezdit mohli. I v Čechách se najde pár visutých provazových mostů.

Nepočítáme-li ten, který je v dětském parku u Hlavního nádraží v Praze, ani provazové mosty z módních „lanových parků“, jeden pěkný vede přes řeku Dyji na vinici Šobes kousek od Vranova nad Dyjí, druhý přes řeku Ohři nedaleko Svatošských skal, když se jde z Lokte podél Ohře do Karlových Varů ke kostelu sv. Linharta.

Nejčtenější