Jak roste s hlemýžděm jeho ulita, když je to pevná (navíc spirálovitá) schránka?

P. TOMEK  |  

Existuje skutečně něco takového?

Gaussova puška (v angličtině nazývaná také coilgun, tedy „cívková zbraň“) je poměrně starý vynález. Nazývá se podle fyzika a matematika Karla Friedricha Gausse (1777–1855), který matematicky formuloval podmínky elektromagnetického zrychlení. Princip je poměrně jednoduchý: projektil z magnetického kovu, nebo přímo vytvořený z magnetu, je urychlován v hlavni silnými elektromagnetickými poli vytvářenými řadou cívek. Funguje tedy na podobném principu jako například lineární elektromotor.Na rozdíl od něj potřebuje silné elektromagnetické impulzy. Dosahuje se jich tím, že se před cívky řadí kondenzátory, které se výstřelem vybíjejí.Teoreticky mohou projektily z takové zbraně dosahovat relativně velkých rychlostí, a to bez zvuku výstřelu a záblesku. Vzhledem k postupnému zrychlování není tento princip vhodný pro pistole. Přes svou relativní jednoduchost se Gaussova puška v praxi nepoužívá. Existují však komunity nadšenců, kteří se zbraně na tomto principu snaží postavit. Pokud se nestanete jedním z nich, pravděpodobně se s touto zbraní znovu setkáte opět jen v počítačových hrách.

Jak roste s hlemýžděm jeho ulita, když je to pevná (navíc spirálovitá) schránka?

hlemýžď

Plži mají většinu orgánů umístěnou ve spirálovitém útrobním vaku uvnitř ulity. Tento vak je krytý kožovitým pláštěm, který vylučuje na svém povrchu vápnitou vrstvu. Nová vrstva tedy přirůstá z vnitřní strany ulity. Proto mají starší ulity silnější stěny. Okraj nové vrstvy ale vždy vyčnívá o kus ven pod starší vápenatou vrstvou. Díky tomu se ulita stále zvětšuje. Můžete si to jednoduše představit jako několik do sebe naskládaných papírových kelímků.Zakřivení ulity kopíruje tvar útrobního vaku. Podle ulity se proto dá někdy odhadnout i stáří jejího majitele.

Nejčtenější