Jak chutná vesmír?

MARTIN PETRÁSEK  |  Vesmír
organická molekula

Jak chutná vesmír?

Mezinárodní tým evropských vědců objevil po dlouhém pátrání jedny z nejsložitějších molekul, které se vyskytují v mezihvězdném prostoru. Prostřednictvím 30metrového radioteleskopu IRAM ve Španělsku odhalili dvě velmi zajímavé organické molekuly. První molekula má název n-propyl kyanid (C3H7CN) a druhá je mravenčan etylnatý (C2H5OCHO). Molekuly byly objeveny poblíž centra naší Galaxie, v regionu známém bouřlivým vývojem mladých hvězd Sagittarius 2. Zajímavostí druhé objevené molekuly je, že se jedná o známou přísadu například do rumových esencí anebo vyskytující se v malinách. S nadsázkou bychom si tak mohli představit, jak asi v této zkoumané oblasti chutná vesmír. Objev je ale sám o sobě zajímavý něčím jiným. Detekce složitějších molekul je totiž poměrně obtížná. Ze spektra můžeme vystopovat jednotlivé molekuly podobně jako lidi podle otisků prstů, ale pokud je spektrum „ušpiněno“ od dalších molekul a atomů, je toto rozpoznávání mnohem náročnější. Tento objev je dobrým začátkem na cestě k objevům ještě složitějších molekul, o které ve vesmíru nebude jistě nouze.

 

svatba galaxií

Hubble oslavil 19 let v kosmu svatbou

Své 19. narozeniny oslavil prostřednictvím americké NASA Hubbleův dalekohled snímkem, který vědci nazývají svatbou galaxií. Na snímku si dvě galaxie navzájem podávají ruce (spíše ramena), což vede k bouřlivé reakci produkující mohutné klastry nově vznikajících velmi horkých hvězd (na snímku modré jasné skupiny). Tyto ostrovy čítají i desítky mladých hvězd, a vytvářejí tak neobvyklé mnohonásobné hvězdné systémy. Ke vzniku došlo v důsledku gravitačních tahanic a tlaků v ramenech jednotlivých galaxií. Celý systém galaxií se nazývá Arp 194 a nachází se v souhvězdí Cefea více než 600 světelných let daleko. Tento obrázek byl zveřejněn v den, kdy uplynulo 19 let od startu Hubbleova kosmického dalekohledu na palubě raketoplánu Discovery. Od té doby provedl HST na 880 tisíc pozorování a pořídil přes půl milionu snímků celkem 29 tisíc vesmírných objektů.




galaxie MG J0414+0534

Nejstarší voda ve vesmíru

Američtí vědci detekovali s použitím Hubbleova dalekohledu a několika radioteleskopů nejstarší vodu ve vesmíru. Byla objevena v polárním výtrysku centra galaxie MG J0414+0534. V centru galaxie se totiž nachází supermasivní černá díra, u níž pozorujeme v polárních oblastech jet výtrysk hmoty produkující stimulované spektrální emisní záření. Zdroj tohoto záření se označuje jako maser a v maserech se molekuly, jako je voda (H2O), objevují poměrně často. Neobvyklým ale tento jev je u tak vzdálených zdrojů. Náš maser se nachází ve vzdálenosti 11,1 miliardy světelných let a byl vyprodukován v době, kdy byl vesmír starý teprve 2,5 miliardy let. Vesmír byl tedy starý jen jednu pětinu dnešního věku!



exoplaneta

Objevena nejmenší exoplaneta

V dnes již velmi dobře známém systému exoplanet u hvězdy Gliese 581 byla objevena další exoplaneta. Její hmotnost však trhá veškeré rekordy na cestě za hledáním planet podobných Zemi. Má hmotu pouze dvou zemských hmot. I když o této planetě zatím nemáme bližší podrobnosti, oznámil její objevitel Michel Mayor, že díky tomu zpřesnil pozice ostatních planet. A jeho objev přinesl nečekané překvapení. Víme, že se hvězda Gliese 581 nachází pouze 20 světelných let od Země v souhvězdí Vah. Jedná se o červeného trpaslíka a obsahuje zatím 4 objevené planety značené po řadě a, b, c, d. Největší má hmotu 16 Zemí. Z objevu planety „e“ o hmotě 1,9 Země ale vyplynulo, že planeta „d“ o hmotě 7 Zemí se musí nacházet uvnitř obyvatelné zóny kolem hvězdy, a tak na ní může existovat voda v kapalném stavu – základní podmínka pro život takový, jaký známe tady na Zemi. Planeta Gliese 581d je nyní díky své pozici a velikosti nazývána superzemí. Zda by na ní mohly skutečně existovat podmínky vhodné pro život, ale budeme vědět za hodně dlouhou dobu.

Nejčtenější