I inteligence prochází žaludkem

J. CHVÁLA  J. PETR  Kateřina Damborská  |  
Projev kladného vztahu k jídlu.

Emoce spojené s jídlem mají na fungování mozku výrazný vliv. S polknutím sousta se v našem mozku rozehraje koncert komplikovaných procesů. Mnohé hormony, které jsme spojovali především se zpracováním živin, se dostávají krevním oběhem až do mozku a tam ovlivňují osvojování nových informací a dovedností. To platí například o inzulinu.

Na činnost lidského mozku působí velmi razantně i hlad. Při něm vylučuje trávicí soustava hormon ghrelin. Také u tohoto hormonu byl prokázán pozitivní vliv na formování nových funkčních spojů mezi nervovými buňkami v mozku. Ghrelin má díky tomu vliv na ukládání informací do paměti a učení.

Hormon leptin vylučovaný tukovými buňkami výrazně promlouvá do činnosti mozku v části zvané hipokampus, jež sehrává klíčovou roli při formování dlouhodobé paměti.

Leptin proslul především schopností regulovat příjem potravy. Nadbytek hormonu z nadměrně „nakynuté“ tukové tkáně potlačuje chuť k jídlu a napomáhá k normalizaci tělesné hmotnosti. Obéznímu člověku pracuje díky leptinu mozek poněkud jinak než člověku s normální hmotností.

Významně působí na mozek i činnost jater, jež slouží jako jedna z ústředen pro zpracování živin získaných z potravy. Játra jsou zdrojem celé řady signálních molekul působících v jiných částech těla včetně mozku.

Příkladem je molekula IGF1, tzv. inzulinu podobný růstový faktor 1. IGF1 se syntetizuje v játrech a povzbuzuje růst svalů. Pokud doputuje do mozku, podporuje vznik nových nervových buněk a tyto buňky „nabíjí“ látkami, jež slouží k přenosu signálů mezi jednotlivými neurony.

V roli spojovacího článku mezi nervstvem v útrobách a mozkovými centry vystupuje část mozku zvaná hypothalamus. Zásah do těchto vazeb má vážné dopady na trávení i na duševní stav člověka. Nedostatečná aktivita nervstva řídícího funkce trávicího traktu může mít podíl na vzniku depresí. Příčina je známá. Nervy z útrob komunikují přes hypothalamus s mozkovým centrem zvaným amygdala, kde se rodí pocity strachu.

Poruchy látkové výměny, jako je obezita nebo cukrovka, mají na funkce mozku nepříznivý dopad. Mohou dokonce významně přispívat ke vzniku duševních chorob.


DUŠEVNÍ ZDRAVÍ a mastné kyseliny

Zvýšený příjem omega- 3mastných kyselin napomohl našim živočišným předkům k většímu a výkonnějšímu mozku. V posledních letech potraviny s obsahem omega-3mastných kyselin z našeho jídelníčku mizí. Odborníci na výživu se přimlouvají za návrat k potravinám s vyšším obsahem omega- 3mastných kyselin. Odvolávají se přitom na výsledky pokusů, při kterých školáci dostávali nápoje obohacené o omega-3-mastné kyseliny. Děti si zlepšily školní prospěch a dosahovaly lepších výsledků při inteligenčních testech.

Nejčtenější