Hydroreaktivní pohon

redakce  |  
Hydroreaktivní pohon

Jak bylo uvedeno, dají se dnes skútry dělit na několik typů a tříd, ale jedno mají společné, a to systém pohonu. Už to samozřejmě není lodní šroub jako v dřevních dobách pana Jacobsena, ale spalovací motor spojený s hydroreaktivním pohonem. Agregáty tančily donedávna pouze na dvě doby, ovšem životní prostředí olej a dvoudobý smrad nerado, takže nejmodernějším trendem jsou čtyřtakty s dalším důrazem na snížení emisí.

sea-doo

Co se týče hydroreaktivního pohonu, tak tady se pod složitým názvem skrývá celkem jednoduchý systém. Z motoru jde hřídel do turbíny v zadní části stroje, kterou si můžete představit jako nerovnoměrně tvarovanou rouru nasávající v přední části vodu. Tu si bere pohon zespoda, aby na vlnách nelapal naprázdno, a v prostřední části tubusu je na hřídeli namontovaná vrtule. Ta díky vysokým otáčkám vodu nasává a následně ji pod velkým tlakem žene tryskou ven, zjednodušeně taková hodně výkonná vodní pumpa. Změny směru se dějí díky natáčení trysky, kterou ovládáte pomocí řídítek.

sea-doo

Systém je to velice průhledný, ale vyvinout ho tak, aby dokázal výkon spalovacího motoru přenést, trvalo tři desítky let a stále jde o součástku, kterou se výrobci snaží vylepšit. Některé skútry mají v trysce ještě klapku ženoucí vodu ne za skútr, ale před něj, jedním slovem zpátečka. Na všechny stroje bez výjimky se dnes montuje trhací vypínač zapalování.Na ruce máte lanko a když vás někde skútr shodí ze sedla, vytáhnete spolu s lankem i pojistku a motor se zastaví, takže vám skútr neujede a nenadělá víc paseky, než je nutné.Vrcholné klání je ukázkou nejlepších jezdců, ale také nejlepší techniky.

Nejčtenější