Hmyzí kyborgové

M. Tůma  P.Prošek  P.Tomek  |  
hmyzí kyborg

Kyborg – organismus vzniklý spojením živého tvora a stroje, stvoření, které v sobě kombinuje výhodu obou druhů bytí. Toto propojení odedávna dráždí lidskou představivost. Ale jako se dítě nejdříve musí naučit chodit, než začne běhat, stejně tak vědci zkoušejí spojit živočicha a stroj od těch vývojově jednodušších organismů. Takovými prvními kroky bylo třeba napojení nervové tkáně pijavice na křemíkový čip.

Dnes je na řadě hmyz. Jeho mozek (nadjícnový nebo velký hrudní ganglion) je poměrně jednoduchý (a velmi malý), proto jej lze lépe zmapovat, a hlavně hmyz za sebou nemá legii ochránců svých práv. Vzhledem k tomu, že podobný výzkum je náročný a přináší s sebou v první fázi jen velmi málo výsledků, nicméně jeho potenciální možnosti jsou omračující, ujali se jako obvykle jeho financování vojáci, konkrétně americká DARPA (Defence Advanced Research Projects Agency), ostatně tato agentura už financovala podivnější výzkumy.

Broukem, kterému se dostalo té cti stát se prvním kyborgem, byl zlatohlávek druhu Cotinis texana z jihu USA. Vědci z University of California v Berkeley, pod vedením Hirotaka Satoa a Michela Maharbize, sestrojili prvního hybridního strojobrouka tak, že mu do nervových ganglionů a na svaly implantovali elektrody. Jejich zapínáním potom dráždili příslušná nervová centra, a tak dosáhli toho, aby se brouk hýbal podle jejich představ. Velkým problémem byla váha zařízení, americký zlatohlávek s ním nedokázal létat. Proto se vědci obrátili na jeho afrického příbuzného, konkrétně druh Mecynorrhina torquata, jako dětská dlaň velikého zlatozeleného brouka.

Tito zlatohlávci už s implementovaným zařízením dokázali létat. Ke vzletu anebo přistání stačil jeden impulz do mozku a brouci ochotně poslouchali, stejně jako příkazy ke stoupání nebo klesání. Se zatáčením to bylo horší, zde vědci využívali stimulace křídelních svalů, a to nefungovalo vždy, zhruba na 75 %. Pro odborníky je překvapením, jak dobrých výsledků se podařilo dosáhnout drážděním poměrně velkých a nepřesně ohraničených oblastí. Jako obvykle u našich současných technologií je zde ale problém s energií.

Jakékoli známé zařízení pro výrobu energie je pro hmyz příliš těžké, stejně jako baterie. Proto nelze předpokládat, že bychom se v reálně krátké době dočkali hmyzích špionů. Dalším krokem ve výzkumu má být jak přesné napojení elektrod na jednotlivé neurony, tak pokusy o nahrání aktivity těchto neuronů. Přece jenom jsou brouci levnější, lépe ovladatelní než další potenciální kyborg – žralok. Z výzkumu Nathanaela Fasta z University of California vyplývá, že nejméně kompetentní nadřízení s nejnižší přirozenou autoritou používají nejpřísnější tresty.

Nejčtenější