Geneticky modifikovaní kosmani

J. PETR  |  
Kosman

Úspěch japonských vědců učinil z kosmana bělovousého ze dne na den kandidáta na významné pokusné zvíře. Drobná jihoamerická opice se stala prvním primátem, do jehož dědičné informace se podařilo vnést cizí gen a který přenesl tuto „podvrženou“ část dědičné informace na potomky. Před vědci se naskýtá šance vytvořit kolonie kosmanů, kteří budou mít metodami genového inženýrství cíleně upravenou dědičnou informaci a budou využitelní například pro výzkum lidských dědičných chorob a pro vývoj léčby těchto onemocnění.

Odpor proti genetickým modifikacím kosmanů a jejich využití ve výzkumu se dá očekávat ze strany ekologických aktivistů a ochránců zvířat. Existují však dobré důvody pro to, aby geneticky modifikovaní kosmani do služeb vědy vstoupili. „Tam, kde budeme moci kosmany při pokusech nahradit laboratorně kultivovanými buňkami nebo myšmi, bychom se měli experimentování s těmito primáty vyhnout,“ říká vedoucí výzkumného týmu Erika Sasakiová. „Pro mnoho chorob, jako je například Parkinsonova choroba, však vhodné modelové zvíře v současnosti nemáme.“

Nejčtenější