Dojde čokoláda?

PETR HENEBERG  |  Věda
Kakaovník

Kakaovníky ničí zákeřný virus a cizopasná houba, kakaové velmoci hlásí katastrofální ztráty. Nebude z čeho vařit čokoládu?

S kakaem to letos nevypadá dobře. Jak Afrika, tak Jižní Amerika hlásí rozsáhlé ztráty kakaovníků. V africkém Pobřeží slonoviny, největším dodavateli kakaa na světě, řádí virus, který letos na jaře stihl zdecimovat třetinu úrody. Jižní Amerika pro změnu hlásí problémy s cizopasnou houbou příbuznou našim čirůvkám. Kakaové plantáže jsou navíc hned po deštných pralesích nejdůležitějším ekosystémem tropických zemí, takže o problém se začali kromě zemědělců a milovníků čokolády zajímat i ekologové.

Kácením proti viru

Kakaovník, ostatně jako jakákoli jiná plodina, trpí řadou chorob a škůdců. S většinou z nich se již naučil žít. V poslední době se ale rychle šíří virus zvaný CSSV. Je znám už delší dobu, poprvé byl popsán v Ghaně už roku 1922. Od té doby se ale značně rozšířil – vyskytuje se již nejméně v pěti zemích tropické Afriky a na Srí Lance. Letos největší producent kakaa na světě, Pobřeží slonoviny, oznámil, že jarní sklizeň kakaa je o třetinu nižší než v předchozích letech právě v důsledku masivního napadení tamních kakaovníků virem CSSV. Ani výhled na další roky není růžový. Infikovaný kakaovník farmáři většinou musí pokácet a zasadit nové rostliny. CSSV virus se neumí šířit samovolně. Potřebuje k tomu mezihostitele, kterým bývá několik druhů hmyzu z čeledi červců, kteří se živí sáním rostlinných šťáv.

Při sání červci přenášejí virus nechtěně z rostliny na rostlinu, podobně jako třeba komár přenáší malárii z člověka na člověka. Infikovaná rostlina chřadne, její listy žloutnou, až odumírají, a vyskytují se zduřeniny na větvích či kořenech. Obrana proti viru CSSV je nejasná. Ví se, že některé exempláře kakaovníku jsou vůči viru odolnější, většina mu ale rychle podléhá. Vědci se snaží zjistit, které geny jsou zodpovědné za rezistenci těch několika málo odolných jedinců, aby mohli na základě jejich genotypu rychleji vyšlechtit odolné odrůdy. Zatím tedy nezbývá než kácet, kácet a kácet. Pocítí to především koncový zákazník – hlavní producenti čokolády se již nechali slyšet, že horší dostupnost kakaa se promítne do zvýšení cen jimi vyráběné čokolády.

Houby ničí kakao

Před masivnějším nástupem viru CSSV mívali producenti kakaa jiného úhlavního nepřítele. Byly jím dva typy hub – plísně rodu Phytophthora blízce příbuzné naší plísni bramborové a houba Moniliophthora perniciosa z příbuzenstva našich čirůvek. První z nich je rozšířena po celém světě, druhá zatím páchá škody jen v Latinské Americe. Odhaduje se, že ročně snižují produkci kakaa o zhruba 700 tun, tzn. o pětinu současné celosvětové produkce. Nejhůře na ně doplatila Brazílie, kde se v průběhu deseti let roční produkce snížila z téměř 450 tisíc tun na pouhých 150 tisíc tun kakaových bobů, tj. o dvě třetiny.

Houby napadené kakaovníky přímo nelikvidují, snižují ale podstatným způsobem roční výtěžnost. Předcházet jejich výskytu se příliš nedá, jednotlivé nové typy hub se rychlejším či pomalejším tempem šíří od plantáže k plantáži. Spory těchto hub jsou schopny přežívat v půdě či listovém opadu po několik let – tedy ani skácení kakaovníků a vysazení nových není účinnou terapií. Někdy dokonce houba napadne okolní stromy stínící kakaové plantáže. Tyto stromy bývají vesměs dlouhověké, a proto se z nich může houba opět rozšířit na další generaci kakaovníků. Geneticky podmíněná rezistence není známa a případné použití fungicidů se příliš neprovádí s ohledem na vysoké náklady a potenciální vedlejší účinky.

Blýská se na lepší časy

V případě houby Moniliophthora perniciosa se podařilo izolovat parazitickou houbu zelenatku (Trichoderma stromaticum). Je to parazit parazita. Zelenatka totiž napadá houbu napadající kakaovník. V Brazílii se již testují komerční preparáty využívající zelenatku jako přirozenou ochranou kakaovníků proti plísním. Výsledky jsou ale zatím poněkud nekonzistentní – někdy se aplikace zdaří, jindy ne. Zdá se ale, že by zelenatka mohla představovat v budoucnu úspěšnou cestu k opětovnému zvýšení brazilské produkce kakaa.

Odkud se bere čokoláda?

Kakaová plantáž místo pralesa?

S kakaovníky souvisí ještě jeden nový objev, který zdůrazňuje důležitost kakaovníkových plantáží nejen pro lokální ekonomiku, ale i pro udržení dostatečně pestrého života v tropech i v mírném pásmu. Studie amerických biologů odhalila kakaovníkové plantáže jako zcela klíčový biotop nejrůznějších lesních organismů. Pokud si vezmeme jako indikátor biologické rozmanitosti třeba ptáky – asi nejsnadněji lokalizovatelnou skupinu zvířat – žádný tropický biotop s výjimkou původního deštného pralesa jich nehostí takové množství jako plantáže kakaovníků. Hlavní důvody jsou dva. Jednak bývají tradiční kakaovníkové plantáže stíněny vysokými stromy – jde vesměs o pozůstatky původní vegetace, popřípadě o nově dopěstované jedince identické s těmi, které na místě rostly před vyklučením pralesa. A druhým důvodem je, že se pro údržbu tradičních plantáží kakaovníků nepoužívá příliš chemie, což ptákům samozřejmě svědčí.

Honba za úrodou

V posledních dvaceti letech se často kácejí stromy, které při tradičním způsobu pěstování kakaa tvoří zástin. Do půdy začala být přidávána chemická hnojiva, dochází k aplikaci insekticidů a pesticidů. Krátkodobě se tím daří produkci kakaa zvyšovat. Problém ale nastává v sušších letech, která jsou v poslední době čím dál častější. Vlhkomilný kakaovník totiž na suchu značně trpí. Oslabené rostliny kakaovníků jsou také méně odolné vůči napadení chorobami a škůdci, což dále snižuje dlouhodobý výnos. Krátkodobé zvýšení výnosu tak bývá vykoupeno dlouhodobou neudržitelností takovéhoto způsobu hospodaření.

Nový „moderní“ způsob hospodaření je v současnosti uplatňován na 17 % plochy kakaovníkových plantáží v Mexiku, na 40 % v Kostarice a na 69 % plochy plantáží v Kolumbii. Z krajiny je odplavována úrodná půda, vznikají hluboké erozní rýhy, dochází k chemickému znečištění povrchových vod. Podle jedné studie zohledňující vliv na místní ptactvo poklesl počet druhů ptáků po přechodu na nový typ hospodaření o 94–97 %. Podle jiné studie zabývající se pouze tažnými druhy, které na plantáže zalétají jen v zimě za teplem, poklesl i počet těchto druhů, a to nejméně o 60 %. Co nám zůstane?

Na mnoha místech Střední Ameriky jsou tradiční kakaovníkové a kávovníkové plantáže považovány za poslední útočiště lesních druhů ptáků, obojživelníků, hmyzu, orchidejí, ale dokonce i samotných původně pralesních druhů stromů. Bohužel si nelze dělat iluze o tom, že by vlády relativně chudých středo- a jihoamerických států vypisovaly dotace na údržbu krajiny podobně, jako to dělá třeba Evropská unie nebo USA. Uvidíme, zda alespoň část farmářů nátlaku odolá, anebo zda po deštných pralesích zmizí i jejich náhražka ve formě dlouhodobě udržitelných kakaovníkových plantáží. Když nic jiného, problémy s kakaovými plantážemi se po čase koneckonců projeví i ve vzrůstajících cenách čokolády na pultech obchodů.

Opeřený had Kukulkán (Quetzalcoatl)

Strašlivý trest za kakao

Mayská legenda praví, že opeřený had Kukulkán (Quetzalcoatl) přiletěl po stvoření Mayů na ranní hvězdě a dal jim kakao. To rozzlobilo ostatní bohy natolik, že Kukulkánovi zakázali vrátit se do ráje.

Nejčtenější