Do akej teploty a vlhkosti pada sneh a od akej kvapky vody? Kolko druhov snehu pozname a co ovplyvnuje strukturu vlociek?

Alexander Turan  |  
tráva

Ať to nazveme jakkoli, z nebe padá vždy jen voda, pokaždé však trochu jinak vypadá. Sníh i dešťové kapky se řadí mezi takzvané vertikální atmosférické srážky, kdy v závislosti na objemu vody rozeznáváme: déšť, mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť, námrazové krupky, kroupy. Zkrátka nemusí jít vždy jen o vločky. Tvary sněhových vloček se nicméně v závislosti na teplotě vzduchu mění takto: jehlice (-4 až –8 °C), destičky (-8 až –12 °C), hvězdice (-12 až –18 °C), prostorové hvězdice (-18 až –25 °C), krátké hranolky (-25 až –40 °C). Velmi zajímavé pojednání o sněhových vločkách napsal René Descartes (1596–1650), když strávil několik dní v zasněženém Amsterodamu.

Jako jeden z prvních ve své době pozoroval, že sněhové vločky mají tvar šestihranu. Astronom Johannes Kepler pak vydal v roce 1611 spisek nazvaný „O šestiboké sněhové vločce“. V něm se ptá: Jaká forma, jaká síla nutí miliony vloček, aby se formovaly do tvaru šestiúhelníka? Vypozoroval totiž, že se vločky skládají z menších částeček a ty se z nějaké příčiny shlukují právě do tohoto útvaru. Fascinovala ho skutečnost, že se s šestiúhelníkem setkáváme všude tam, kde je třeba účelně seskupit menší části do většího celku, ať jsou to jednotlivé buňky v plástvi nebo semínka v granátovém jablku…

Nejčtenější