Daruj krev, ochladíš Zemi

PAVEL HOUSER  |  Věda

Každý, kdo chce přispět v boji proti globálnímu oteplování, má příležitost. Oceán potřebuje i tebe !Boji proti globálnímu oteplování jsme se v této rubrice již věnovali, nicméně tato problematika vysloveně láká k dalším návrhům. Začneme trochu oklikou. Před několika lety byl u Galapág proveden experiment, při němž bylo do moře vypuštěno značné množství železa. Hladina oceánu přes noc doslova zezelenala. Pomocí satelitů šlo změnu barvy sledovat celkem přesně, takže bylo vidět, jak se zelená skvrna rychle šířila, byť po nějaké době zase zmizela.

krev

Co se vlastně stalo?

Na pevné zemi hnojíme rostliny dusíkem, fosforem či draslíkem, které představují živinu limitující jejich růst. V oceánu je jedním z limitujících faktorů naopak železo. Kdybychom ho do moří dokázali ve větší míře dodat, vzrostlo by zde výrazně množství rostlinného planktonu, který by z atmosféry lapal skleníkově působící oxid uhličitý – a výsledkem by tudíž mělo být ochlazení. Existuje ostatně poněkud kuriózní teorie, že k něčemu podobnému už jednou došlo: vypalování lesů našimi předky a splachování popela (obsahujícího minerály) řekami do moří mohlo klima ochlazovat už v minulosti.Ještě kurióznější verze této teorie pak naznačuje i souvislost mezi vypalováním a ledovými dobami.

Navázat oxid uhličitý do planktonu na hladině oceánu ovšem není příliš stabilní řešení, protože organismy ho zase „vydýchají“ zpět (poté, co fytoplankton bude požrán). Jestliže chceme uhlík z oběhu vyřadit na delší dobu, je třeba, aby v podobě schránek nebo mrtvých těl klesl na dno oceánu. Tohle pohřbívání oxidu uhličitého je důležitou částí globálního cyklu uhlíku. Ukázalo se však, že účinněji než v tropech k němu dochází v chladnějších vodách. Čili je zde první poučení – železo sypat do moře raději jinde než u Galapág.Vraťme se k průběhu experimentu.Zelená skvrna, která se při pokusu vytvořila, neměla dlouhého trvání.

Kde je problém?

Ukázalo se, že železo z biologického oběhu má tendenci opět vypadávat a začne ho být znovu nedostatek. Až na výjimky totiž živé organismy potřebují rozpustné dvojmocné (železnaté) ionty, naopak železo trojmocné bývá rozpustné málo, klesne do hlubin a je pro plankton na hladině ztraceno. Naneštěstí také nestačí dodat dvojmocné železo jednorázově ve větším množství, protože v mořské vodě je přítomný kyslík, který ho postupně oxiduje. Železo by se do oceánů mělo přisypávat v malé dávce neustále, čímž by se udrželo na vysoké úrovni množství zeleného planktonu a ten by zase z atmosféry odstraňoval oxid uhličitý.

Z toho všeho vyplývá, že produkovat co nejvíc šrotu a vrhat ho do moře je příkladem navýsost chvályhodného ekologického chování – v krajním případě lze železný odpad odhazovat i do řek nebo jinde po okolí, však on ten kov do moře s trochou štěstí časem nějak doputuje. Samozřejmě není ideální železo kovové ani zrezivělé; snad by se do procesu jeho přeměny na rozpustnou formu daly nějak zapojit kyseliny z kyselých dešťů, které by tak opět potvrdily svoji užitečnost. Na účinnost dodávaného železa má podstatný vliv ještě jedna věc. Pokud je přidávané dvojmocné železo vázané do nějakých komplexů, nestihne se tak rychle zoxidovat, a organismy ho tedy dokážou zapracovat do svých tkání ve větší míře. No a tady už je jasné, odkud vítr fouká. V naší krvi železo samozřejmě není volné, ale vázané v hemu. Zelená uvědomělost tedy velí lít do oceánu rovněž krev, celé potoky krve.

Způsobů se nabízí řada: nové formy dárcovství (svou troškou do mlýna mohou přispět i jedinci, jejichž krev není vhodná pro transfuze, třeba ti s HIV); na lodích v chladných oceánech by mohla být situována jatka a vykrvení by se provádělo rovnou do vody. Pak člověka ihned napadnou lodní cely smrti či rituální obětiště na útesu.Vrozený stud mi brání zmiňovat se v této souvislosti o fenoménu menstruace. Změnit je však třeba i pohřebnický systém a klimatičtí aktivisté by mohli prosadit nějakou globální dohodu, podle níž návštěva přímořského letoviska vyžaduje nechat si pustit žilou…

MODRÁ KREV

Hlavonožci mají namísto hemoglobinu pro přenášení kyslíku organokovový komplex, jehož základem není železo, ale měď; jejich krev je pak modrá až zelená. Ale i lidská krev může skýtat překvapení. Bizarní zážitek měli kanadští chirurgové, když jim pod skalpely vytryskla zelená krev. Neoperovali mimozemské monstrum, ke změně barvy došlo následkem toho, že pacient se předávkoval léky proti bolestem hlavy a sirné sloučeniny způsobily změnu hemoglobinového komplexu.

Nejčtenější