Čísla

PAVEL VACHTL  |  Věda

I když se skutečná astronomická čísla vymykají lidskému chápání, měřit a počítat v nich dokážeme už dlouho.

4,24 světelného roku

(268 142 astronomických jednotek/ AU, 1 AU = střední vzdálenost ZeměSlunce) je od nás vzdálena Proxima Centauri v souhvězdí Kentaura, nejbližší hvězda mimo naši sluneční soustavu. Je to chladný a málo zářivý červený trpaslík a zároveň eruptivní či záblesková proměnná hvězda, která je součástí trojné soustavy Alfa Centauri. Pokud vizionáři či autoři sci-fi„plánují“ první mezihvězdný let, zpravidla je Proxima či soustava Alfa Centauri jeho cílem. Neví se však dosud, zda jsou v této soustavě planety.

1800 až 2100 průměrů

Slunce má podle současných poznatků největší hvězda – červený nadveleobr či hyperobr VY Canis Majoris (v souhvězdí Velkého psa, vzdálenost zhruba 5000 světelných let). Kdyby byl tento řídký hyperobr na místě našeho Slunce, jeho povrch by dosahoval až k oběžné dráze Saturnu. Přístrojová nepřesnost určení jeho rozměru ale může způsobit, že rozměrově největší hvězdou může být ve skutečnosti nějaká ze dvou dalších podobných hvězd, např. VV Cephei A (1600–1900 průměrů Slunce) nebo WOH G64 (asi 2000 průměrů Slunce). Hyperobři jsou jedním z nejvzácnějších typů hvězd.

1,2 velikosti

Jupitera a 96 hmotností Jupitera má nejmenší plnohodnotná hvězda OGLE-TR-122b. Její hustota je asi 50× vyšší než hustota Slunce.

Pro úplnost, naše Slunce je asi 1047× hmotnější než největší planeta naší sluneční soustavy – Jupiter.

8,31 světelné minuty

je od Země vzdálena nejbližší hvězda – naše Slunce, které je stabilní a ve vesmíru vcelku běžnou žlutou hvězdou tzv. hlavní posloupnosti neboli žlutým trpaslíkem.

75 hmotností planety

Jupiter a povrchovou teplotu asi 2600 Kelvinů má nejlehčí potvrzený červený trpaslík Gliese 623 B, ležící od nás ve vzdálenosti 25 světelných let v souhvězdí Herkula. Dalším kandidátem může být objekt SCR 1845–6357A v souhvězdí Páva, podobných kandidátů na této hranici však může být více, takto slabé hvězdy jsou často na hranici našich pozorovacích možností, čím dále jsou od Slunce, tím hůře je registrujeme.

100–150 násobek hmotnosti

našeho Slunce váží nejhmotnější hvězdy. Jsou to většinou modří, velmi zářiví hyperobři a zároveň proměnné hvězdy (tzv. luminous blue variable – LBV). Eta Carinae (vzdálenost 7500 světelných let) je pravděpodobně dvojhvězdou a je navíc obklopena výraznou mlhovinou Homunculus, která je asi zbytkem po jedné minulé erupci hvězdy. Podobná, Pistolová hvězda se nachází v souhvězdí Střelce, zhruba 25 000 světelných let od Země a blízko centra Galaxie, další modrý hyperobr HDE 269810 ve Velkém Magellanově mračnu, satelitu naší Galaxie. Trochu odlišná je další, podobně masivní Wolf-Rayetova hvězda WR 102ka. Hmotnější hvězdy ani nemohou teoreticky existovat, neboť velmi rychle ztrácejí hmotu pomocí erupcí či silného hvězdného větru. Mají relativně krátký život a končí velmi dramatickým výbuchem či kolapsem v černou díru, popř. obojím.

38milionů

našich Sluncí – tak silně září hvězdy LBV 1806–20, Pistolová hvězda. Cygnus OB2–12 a HD 93129A září jako 5,5–6,5 milionu Sluncí. Avšak různě zářivé hvězdy jsou od nás různě daleko, a proto situace na naší obloze vypadá jinak – nejjasněji se nám ze Země jeví relativně blízký Sirius, alfa souhvězdí Velkého psa, který dosahuje zdánlivé magnitudy –1,47 (je od nás 8,6 světelných let daleko a září reálně jako 22 Sluncí). Dalšími zdánlivě nejjasnějšími v pořadí jsou Canopus, Arcturus, 10 světelných let je od nás vzdálena nejbližší známá exoplaneta. Nachází se v soustavě Epsilon Eridani a má hmotnost asi 1,5 Jupitera, nejde tedy o planetu podobnou Zemi.

200 miliard

hvězd obsahuje naše galaxie -Mléčná dráha. Průměr galaktického disku je 91 327 světelných let, galaktická korona má průměr 130 467 světelných let a galaktické halo sahá až do vzdálenosti 652 333 světelných let. Hmotnost celé galaxie se odhaduje na 3–6 bilionů hmotností Slunce. Netvoří ji totiž jen velké objekty, ale také mezihvězdný plyn a prach.

15 hmotností

planety Jupiter a povrchovou teplotu 2300 Kelvinů má nejmenší hnědý trpaslík – objekt OTS 44 vzdálený 550 světelných let a ležící v souhvězdí Chameleona.

Ještě menší objekty se někdy nazývají „hnědými podtrpaslíky“.

Nejčtenější