Čím vším je ovlivňován akusticky kolísavý průběh hřmění při bouřce?

Leo Žídek  |  

Logika člověku říká, že blesk, který udeří v takřka jediném okamžiku, by měl zaznít jako jediná rána. Vícenásobné hřmění při úderu blesku by tedy měla mít na svědomí pouze ozvěna. Odraz zvuku skutečně má na kolísání zvuku hromu velký vliv, ale vlivů je samozřejmě mnohem více. Především blesk vytváří zvukové vlny po celé své délce. Vzniká silným okamžitým ohřevem vzduchu v místě průchodu blesku až na 30 000 °C. Délka blesku ovšem dosahuje několika set metrů až několika kilometrů. Slyšíme tedy nejdříve zvuk z místa které je k pozorovateli (posluchači) nejblíže, a teprve pak přichází hřmění ze vzdálenějších částí. Rozdílem 1 km dojde ke zpoždění zvuku přibližně o 1 sekundu. Blesk také nemusí nutně udeřit pouze do jednoho místa. Naopak velmi často se blesky rozdělují a zasahují několik míst najednou. Pak ovšem vlastně neslyšíme zvuk jediného bleskového kanálu, ale také všech jeho větví. A konečně při takovém chaotickém množství zvukových vln dochází rovněž k jejich vzájemnému působení – interferenci.

Nejčtenější