Chci vědět, jakým způsobem a jak rychle dokáže naši Zemi očistit kysličník titaničitý v příslušných výrobcích?

Marie Navrátilová  |  

Oxid (kysličník) titaničitý (TiO2), známý též jako titanová běloba, má výrazný jas a velmi vysoký index lomu (n = 2,7), proto se používá k „optickému čištění“, nejčastěji jako barvivo a bělicí přísada, například do zubních past, ale i potravin (barvivo E 171). On však nebudí pouze „dojem čistoty“, ale též skutečně čistí, a je to dáno tím, že jde o látku tzv. fotokatalytickou. To znamená, že působí aktivně po vybuzení světlem.

Oxid titaničitý, vystavený působení denního světla, rozloží veškeré organické látky ve svém okolí na neškodný oxid uhličitý a vodu, pohltí také značné množství toxických látek ze svého okolí, což je dáno strukturou (a velikostí) povrchu jeho krystalů. Z tohoto důvodu je přidáván do nátěrů, cementů, okenních skel, glazur dlaždiček a jiných materiálů. Tyto materiály pak mají dezinfekční a samočisticí schopnosti. Fotokatalytické vlastnosti ho předurčují jako materiál schopný čistit vzduch od zápachu a škodlivin, jako jsou těkavé organické látky, a oxidů dusíku. Běžně si tohoto jevu můžeme všimnout například přivyblednutí barev textilu nebo fasád, jemném popraskání až olupování nátěru na oknech a podobně. Rychlost zde závisí na intenzitě světla.

Nejčtenější