Chceš-li mír, chystej roboty

Martin Tůma  |  Věda
Chceš-li mír, chystej roboty

Robot je dnes ve válce nepostradatelný všude tam, kde jde o to, slíznout to místo vojáka. Proto je namístě staré římské přísloví Si vis pacem, para bellum – chceš- li mír, chystej válku – poněkud poopravit: Si vis pacem, para robotum. Ve světě opleteném internetem je každý padlý voják velkým problémem, protože má své příbuzné, kteří jej oplakávají. Proto se dnes moderní armády bez robotů neobejdou. Nad troskami robota se nikdo nedojme. Stroj se neunaví, nezná strach, neodmlouvá ani nemá příbuzné ani právníka, který by hájil jeho zájmy.

Roboti úsvitu

Stroj, který samostatně vykonává zadané úkoly – robot. Jedno z mála slov, které dala čeština světu. Josef Čapek, jenž svému bratrovi toto slovo poradil pro jeho hru R. U. R. z roku 1920, jistě netušil, že se ještě za svého života dočká doby, kdy se roboti zapojí do bojů. Zemřel v dubnu 1945 v koncentračním táboře Bergen- Belsen v Německu, v tom Německu, které rozpoutalo druhou světovou válku a svoji porážku se v té době snažilo odvrátit řadou „zázračných“ zbraní. Jednou z nich byl minitančík Goliath. Jestliže hledáme prapředka všech současných pozemních bojových robotů, nemůže to být nikdo jiný.

Na tehdejší dobu to byl opravdový hi-tech výrobek, jednalo se o 120 cm dlouhého a 30 cm vysokého brouka na pásovém podvozku, určeného k dopravě 60 kg výbušnin na místo určení. Oproti dnešním robotům neměl tančík žádné senzory ani kamery a operátor jej musel navádět po kabelu na přímou viditelnost. Ale i to bylo obrovskou výhodou v boji, ve kterém se i současní roboti nejlépe osvědčili – v boji ve městě. Jednotky SS použily tyto tančíky při boji s povstalci ve Varšavě s opravdu smrticí účinností. Pár Goliathů bylo spatřeno i při vylodění na Den D, ale díky přípravné dělostřelbě nebyly operační, výbuchy jim zpřetrhaly naváděcí kabely.

I Sověti na začátku druhé světové války vyvíjeli dálkově ovládaného robota, dostal označení Teletank, byl naváděn rádiem. V podstatě měl ale podobnou filozofii boje – naložen výbušninou, kulometem a plamenometem měl nadělat co největší paseku v řadách nepřítele. Na rozdíl od německého Goliathu ale byl zoufale poruchový a neúčinný. Podobně na tom byl i britský projekt Mobile Land Mine.

Robot, to zní tvrdě

Po dlouhou dobu byli bojoví roboti jenom doménou autorů sci-fi. Nicméně jejich nástup do služby byl pozvolný, nenápadný, ale nezadržitelný. Vždyť obyčejná protiletadlová střela je vlastně též robot, po odpálení vykonává předem určený úkol, kterým je vyhledání letounu a jeho zničení zároveň s vlastním sebezničením. Avšak pod robotem si představujeme přece jenom něco jiného než hodně chytrou, ale pořád jenom vylepšenou kulku.

První, kdo udělal nepěknou zkušenost s bojovými roboty, byli iráčtí vojáci v první válce v Zálivu. Tehdy malé bezpilotní letouny systému Predator ještě nebyly ozbrojené, nicméně při jejich spatření na obloze se jim vzdávaly naráz celé roty Iráčanů. To proto, že válka je nejdrsnější evoluční prostředí, a kdo se rychle nenaučil, že za Predatory letí helikoptéry Apache, bitevní A-10 a též dělostřelectvo sdílí údaje tohoto systému, ten viděl Predatora na obloze pouze jednou.

Malý PackBot slouží hlavně při průzkumu. Vyšší překážky zdolává díky svým dvojitým pásům.

V roli pyrotechnika

HAZMAT je zkratka pro „hazardous material“ a jenom těžko najdeme na světě rizikovější povolání, než jsou osoby z tohoto oboru – pyrotechnici. Není proto divu, že první dálkově ovládaní roboti se objevili právě zde. Zpočátku neohrabaná monstra obtížně řiditelná přes tlustý kabel nanejvýš dokázala dojet k podezřelému předmětu a pak jej zneškodnit výstřelem z velkorážné zbraně. Současní pomocníci pyrotechniků toho naštěstí umějí mnohem více. Na letošním veletrhu IDET se jich prezentovala řada včetně českých modelů od nesmrtelné značky Tesla. Obor, v němž jsou dnes roboti nepostradatelní, je likvidace nebezpečných minových polí. Tyhle pozůstatky válečných konfliktů stojí každý den lidské životy.

Odminování je práce velmi nebezpečná a časově náročná. Bohužel pro armádu, a tím i investory, je zajímavé pouze překonání minových polí v boji, likvidace starých minových polí ale čerpá z těchto technologií a tam, kde na to nejsou peníze, pomůže šikovnost a improvizace, jako například v bývalé Rhodesii, kde minami zamořené cesty likvidovali dobrovolníci v rychlých buginách jménem Pookie, opatřených silným motorem, pneumatikami jako z formule 1 a hlavně pancéřovanou kabinou ve tvaru V. Moderní roboti pro likvidaci min se dají rozdělit na dva různé typy. První je v podstatě jednoduchý autonomní stroj, který je zaměřen na nalezení miny, a obvykle jeho funkce končí zároveň s likvidovanou minou. Takový robot nemusí být nijak moc chytrý, počítá se s masovým nasazením různých typů krabům nebo broukům podobných robotů, kteří přepochodují minové pole a otevřou cestu jednotkám prvního sledu.

Druhým typem robota pro likvidaci min je stroj vybavený řadou citlivých senzorů, pomocí nichž najde minu a označí ji. Jedná se o lehká zařízení s vlastní GPS. Legendou mezi těmito řadami je zařízení Comet z Chiba University v Japonsku. Jedná se o šestinohého robota velikosti jídelního stolu poháněného benzinovým motorem, který dokáže denně pročesat kolem 10 000 m2 terénu a je schopen díky svým pokročilým senzorům detekovat jak kovové, tak plastové miny.

Oči, uši a jednou i nos

Boj ve městě je pravou noční můrou každého vojáka. Nepřehledná situace, málo času na rozhodování. Navíc v současných podmínkách vše ztěžuje to, že se krátce po přestřelce z útočníků stávají nevinní přihlížející. Z těchto důvodů používají současné moderní armády robotické průzkumníky, stejně jako robotické zabijáky. Nejde ani tak o letecké prostředky, protože ty nevidí do nitra budov a nedokážou zůstat tiše stát na místě a hlídat. V první linii jsou především různé druhy malých tančíků, jako je PackBot nebo SWORDS. Zatímco prvně jmenovaný je malý, a hlavně levný robot určený pouze pro průzkum, byť byl později vybavován dálkově odpalovanou minou Claymore, SWORDS je plnokrevný zabiják. Může nést řadu velkorážných zbraní, granátometů nebo raketometů.

O dost ničivější výzbroj ale ponese jeho nástupce Modular Advanced Armed Robotic System, zkráceně MAARS, od firem Foster-Miller a QinetiQ. I zde se jedná o dálkově ovládaný stroj standardně osazený velkorážním kulometem M240B. MAARS může sloužit pro průzkum, strážní službu, ale i pro vyhledávání a ničení nástražných systémů (EOD). Je rychlejší, unese větší zátěž, má větší dosah senzorů. Hlavní rozdíl je v ovládání a řízení – MAARS má komfortnější obsluhu, ale rozhodně není přeborníkem v plížení. A ani pásový podvozek se nedostane úplně všude. Tyto nevýhody eliminuje robot-had, jejž v letošním červnu představila izraelská armáda. Jedná se o dva metry dlouhého hada sloužícího k průniku do různých obtížně dosažitelných míst, jako jsou především podzemní bunkry a tunely.

Primárně má sloužit pro průzkum, na laptop operátora zakryptovanou videolinkou přenáší vše, co vidí, ale může být vybaven i dálkově odpalovanou náloží. Podobně dokáže překvapit i šestinohý robot Rise, který umí šplhat po kolmé zdi díky tomu, že se vědcům povedlo okopírovat přísavné tlapičky gekonů. Ještě větší možnosti má vzdušný průzkum miniletadly. Zde se ale příliš neosvědčil postup prostého zmenšování a na řadu přišlo mnoho futuristicky vyhlížejících konceptů, jako je například robotický netopýr konstruovaný z materiálů schopných změnit svůj tvar podle přivedeného elektrického napětí. Prototyp představil letos v červenci tým inženýrů ze Státní univerzity v Severní Karolíně. Robot váží pouhých 6 gramů a důsledně kopíruje způsob letu netopýrů.

Dálkově řízené nosiče pum Goliath, které používala německá armáda za druhé světové války, jsou předky dnešních bojových robotů.

Ach, ty zdroje

Energie je Achillovou patou současných robotů. Většina strojů spoléhá na spalovací motor, který je však těžký a hlučný, navíc má velmi výraznou tepelnou stopu. Lépe jsou na tom elektromotory, jenomže robota nelze v boji připojit do zásuvky a vybavit prodlužovačkou. Ideální robot by dokázal svoji energii doplňovat z okolních zdrojů. Jedním z konceptů robota, jenž by mohl svoji energii doplňovat z okolní biomasy, je EATR (The Energetically Autonomous Tactical Robotic), poháněný parogenerátorem na biomasu o výkonu 12 kW od firmy Cyclone Power Technologies Inc. Tato firma se specializuje na získávání energie z biomasy a získala v letošním červnu ve spolupráci s firmou Robotic Technology Inc. kontrakt od DARPA na výrobu prototypu bojového robota, který se bude v bojových přestávkách pást.

Ber a dávej

A na závěr nám zbývá ještě jedna podstatná věc – jako mohou roboti životy brát, tak je mohou i zachraňovat. Tento problém řeší robot-doktor, ovládaný na dálku – Trauma Pod. Od prvního konceptu v roce 2005 neuběhlo ani 5 let a již toto zařízení zachraňuje životy vojáků v první linii. Trauma Pod není jenom jeden jediný robot, je to řada robotů včetně „sester instrumentářek“, ovládaných kromě jiného i hlasem. Díky němu lze provádět operace v blízkosti bojiště bez nutnosti mít tam zdravotní personál. Pokud by dnes někdo chtěl natočit remake slavného seriálu M. A. S. H., měl by sebou hodit, aby hlavní role nehráli roboti. Koneckonců, jednotliví roboti mají svoje jména podle hrdinů ze seriálu, robot- chirurg je samozřejmě „Hawkeye“ Pierce a hlavní sestra nemůže být nikdo jiný než slavná „Hot Lips“ Margaret Houlihan.

Vrcholný predátor

Vrcholný predátor, tvor, který loví lovce. Toto označení se plně hodí na lovce ostřelovačů – robota LandShark-D UGV od firmy Black I Robotics. Může být použit třeba k dopravě munice nebo k odvozu raněných z nebezpečné zóny, je nově vybaven systémem pro akustickou detekci a zaměření místa výstřelu. Po nalezení ostřelovače použije nesmrtící zbraň – oslepující zelený laser označovaný jako dazzler (kostrbatě by se to dalo přeložit jako oslňovač). Použití laseru je výhodnější než opětovat palbu – na tu vzdálenost se paprsek rozptýlí, a tak pokryje větší cílovou oblast a stroj sám neprozradí svoji pozici hlukem výstřelu. V současnosti už žraloci bojují po boku svých bratranců SWORDS a MAARS v Iráku i Afghánistánu.

Robot, přítel vojáka

Robot, přítel vojáka

Dnešní příslušníci speciálních sil, jako jsou například Seal Team, SAS, Zelené barety, doslova nesou na svých zádech tíhu moderní války. Celková váha jejich batohů je kolem 50 kg. To vyžaduje extrémní nároky na fyzickou kondici vojáků, takže každý způsob, jak jim tuto zátěž ulehčit, je velmi vítán. Poslední pokus pochází z dílen firmy Boston Dynamics a jmenuje se Big Dog. Jedná se o čtyřnohého robota s výbornou prostupností terénem. Dokáže ujít přes 20 km za tři hodiny, a to v jakémkoli terénu včetně pohybu pod vodou. Voják jej řídí pouze rámcově povely, jako například: jdi na souřadnice podle GPS nebo následuj mne, vše pomocí panelu na svém zápěstí. Oproti obyčejné armádní mule je Big Dog mnohem poslušnější, lépe odolává palbě i nepřízni okolí a dokáže doplňovat energii z okolních zdrojů.

Cestou necestou. Zn. Bez řidiče

Cestou necestou. Zn. Bez řidiče

Zásobování je ve válce mnohem složitější a nákladnější věc než samotná bojová činnost. Navíc konvoje jsou často cílem přepadů. Cílem je nahradit co nejdříve v rámci programu Convoy Active Safety Technology (CATS) řidiče robotem. Proto DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) pořádá pravidelně velkou rallye. Jede se 150 km nehostinnými podmínkami Mojavské pouště, počet kol a objem válců není omezen, jedinou podmínkou je, že řidič zůstane doma. V posledních ročnících DARPA Grand Challenge a DARPA Urban Challenge si nejlépe vedl stroj TerraMax od týmu Oshkosh.

Tento robot je odvozen od sériově vyráběného trucku, nadupaného pokročilými senzory a výkonným počítačem s umělou inteligencí, a má být do tří let podroben ostrým bojovým testům, protože firma Oshkosh v červnu tohoto roku uzavřela kontrakt na dodávku prvních strojů pro armádu. Ta má v plánu mít v roce 2015 nejméně třetinu zásobovacích vozidel řízených roboty. Proto až budete někdy mít chuť nadávat na řidiče tiráků, může vás těšit pomyšlení, že je to zřejmě poslední generace, kolem roku 2020 už tahle monstra budou řídit roboti i v civilu.

Myslíte si, že nám od robotů hrozí nějaké nebezpečí? Hlasovat v anketě můžete zde

Nejčtenější