České podzemní tajemství

PETR HENEBERG  |  Technika
České podzemní tajemství

Chorvatsko každoročně navštíví davy Čechů, ne každého ale baví ležení na pláži a fakultativní výlety. Jsou i tací, kteří v této notoricky známé zemi nacházejí podzemní poklady.Když jsem asi před dvěma lety četl vzrušené zprávy o objevení zatopených krasových jeskyní na ostrově Brač v Chorvatsku, pouštěl jsem je tak trochu jedním uchem dovnitř a druhým ven.

České podzemní tajemství

Říkal jsem si: buď příslušné úřady právě objevené jeskyně vzápětí znepřístupní, anebo si potápění v nich zprivatizuje nějaká jeskyňářská lobby. A i kdyby se tak nestalo, potápění v těchto jeskyních bude vyžadovat složité zabezpečení, neslučitelné s běžným komerčním provozem. O to větším překvapením pro mne bylo, když jsem se dozvěděl, že české potápěčské základně Manjana (která jeskyně objevila a zmapovala) se podařilo zajistit si příslušnou licenci a zahájit provozování komerčního potápění v těchto jeskyních, speciálně pak v Maňajamě 2.

Náročná jednička

Jako první z krasových jeskyň byla objevena Maňajama 1. Podle mého názoru není tato jeskyně určena laikům. Její exploraci je nutno provádět expedičním způsobem, vyžaduje přesný plán akce, jeskyňářské a lezecké vybavení, odpovídající znalosti a zkušenosti a v neposlední řadě i nadprůměrnou kondici. Po ponoru je totiž třeba vyšplhat zpět ke vstupnímu otvoru v neoprenu vlastní silou 50 m do výšky po lanech visících ve volném prostoru (osobně jsem toho měl tedy plný kecky). Jen pro porovnání, Žďákovský most je vysoký 60 m.

České podzemní tajemství

Skutečnou senzací pro nás „nejeskyňáře“ je proto objevení jeskyně Maňajama 2. Ta je překvapivě snadno přístupná a vhodná pro komerční potápění i bez speciální výstroje a školení, co do krápníkové výzdoby si přitom se svou velkou sestrou nijak nezadá.Vraťme se teď v čase trochu nazpět k tomu, jak vlastně byla objevena.

Námořnické mýty

Majitel potápěčské základny Manjana (přezdívaný Náčelník) kdysi požádal starého chorvatského kapitána, který celý život strávil na okolním moři, o tipy na nové potápěčské lokality. Chorvaté nemají s potápěním mnoho zkušeností a tak kapitánovy tipy byly, jak se později ukázalo, spíše v rovině mýtů. Náčelníka však ve vyprávění upoutalo ještě něco jiného. Na ostrově koluje pověst o tom, jak kdysi spadla kráva do jeskyně vzdálené šest kilometrů od moře a za tři dny vyplavala mrtvá v moři u městečka Bol. Jinde by se to mohlo zdát jako naprostá báchorka, ale ne tak na Brači, kde bylo jenom v rámci průzkumu pro vojenské účely popsáno přes 300 jeskyní. Žádná z nich však nebyla zatopená. Starý Chorvat ale vyprávěl o tom, že prý jako děti nacházeli na ostrově díry, do kterých když vhodili velký kámen, tak třeba až za deset sekund se ozvalo šplouchnutí vody. Dá se ale věřit vzpomínkám starým sedmdesát let?

České podzemní tajemství

Ztracená jeskyně

Po nějakém čase vyrazil Náčelník s přáteli prozkoumat neobydlenou část ostrova, kterou popisoval starý Chorvat. Protože cesty v této oblasti nejsou, vypravili se na průzkum potápěčskou lodí a vzali s sebou i speleovýbavu.Strávili bezúspěšným hledáním ve vnitrozemí skoro celý den a už se vraceli k lodi. Cestou jen tak házeli kameny do děr a proláklin, kolem kterých šli. Byli už takřka u moře, když se z jedné díry, několik metrů hluboké, ozvalo šplouchnutí vody. Náčelník nahlédl přes okraj a uviděl dole malou plochu, tak dvakrát jeden metr, úplně zakrytou smetím a větvemi – na první pohled to ani nevypadalo, že je tam voda.

České podzemní tajemství

Mohla to být dešťová louže, ale tři měsíce už nepršelo a ostrov nemá ani žádnou vlastní vodu, mohlo se však jednat o průrvu s mořskou vodou. Už při slanění se na stěnách díry objevila nádherná krasová výzdoba a voda nabraná z hladiny byla sladká a studená. Klacek strčený pod hladinu nedosáhl dna a kámen uvázaný na konec desetimetrového lana a spuštěný dolů jakbysmet. Následující den připluli s lodí na místo ještě dříve, než vyšlo slunce. Všichni doufali, že by se díra pod vodou mohla alespoň trochu rozšiřovat a možná by se mohla pod hladinou objevit i krasová výzdoba. Ihned po zanoření v jezírku se ukázalo, že skutečnost dalece přesahuje i ty nejodvážnější představy…

Pod hladinou

Dnes budu mít konečně i já příležitost ponořit se do Maňajamy 2. Vyrážíme potápěčskou lodí ze Sumartinu bez nějakých zvláštních příprav, jako na běžný ponor. Po nedlouhé plavbě se ocitáme na místě a skáčeme v potápěčské výstroji do moře. Překonáváme těch několik metrů slanou vodou, které nás dělí od břehu. K jeskyni je to po souši jenom nějakých třicet metrů. Jako fotograf jsem dostal tu výsadu, že mohu jít na ponor se svým kolegou jako první.

Vstup do jeskyně je opravdu velmi pohodlný, stačí sestoupit po upevněném ocelovém žebříku nějakých sedm metrů k vodní hladině. Voda je chladnější (celoročně odpovídá teplotě vody v okolním moři asi v deseti metrech) a zlatavě zbarvená, při hladině lehce cítím sirovodík.

Sestupujeme z hladiny úzkým komínem, který se začíná postupně rozšiřovat. Stejně se začíná lepšit i viditelnost. Zhruba v pěti metrech narážíme na haloklinu, zde se stýká vrchní sladká voda s vodou mořskou. Sirupový efekt halokliny rychle mizí a viditelnost v mořské vodě je absolutní.

Klesáme bez pohybu ploutví podél vertikálního lana do třinácti metrů, kde je navázáno horizontální lano, podle kterého pokračujeme do hlavního sálu. Všude kolem dokola jsou stěny i strop posety neuvěřitelnou krasovou výzdobou, syntrové polevy, brčka, vzácné heliktity (krápníky rostoucí do strany), mnohametrové vodopády a bubny, sloupy, které tvoří spojené stalaktity a stalagnity, tenké závoje i zatočené plenty.Pohybujeme se velice opatrně, abychom nepoškodili krápníky a nezvířili sediment v jeskyni. Asi po půlhodince se chci stabilizovat pro pořízení snímku opřením ploutví o svislou stěnu, přehlédl jsem však, že stěna je přerušena úzkou římsou s trochou sedimentu.

Jediný dotek a sediment jako by explodoval. Tak tohle se mi tedy nepovedlo. Ještě vyfotografuji místo, kde jeskynní prostor pokračuje úzkým otvorem do neprobádaných prostor. Vracíme se do hlavního sálu, zde voda zůstává křišťálově čistá. Poslední políčko filmu je exponováno, mohu se teď po jeskyni trochu více rozhlédnout.

Maximální hloubka tu dosahuje bezpečných 25 metrů, ale ponor je vhodné vést s ohledem na sediment asi v 15 metrech.Délka jeskyně k nejvzdálenějšímu místu (v probádané a zpřístupněné části ) činí zhruba 30 m a její tvar připomíná písmeno „T“. Méně zkušení potápěči mohou zůstat jen v hlavním dómu, který tvoří „nohu T“, ze kterého je vidět vždy na východ. Snadnou orientaci zajišťují už zmíněné vertikální a horizontální lano. Nejsou tu tak úzká místa, že by hrozilo zaklínění či uvíznutí.

Je čas k návratu, nahoře čeká další dvojice potápěčů, aby nás vystřídala. I když mám takzvaný suchý oblek, jsem rád, když po pětačtyřiceti minutách ponor končí, teplota vody je nižší než v okolním moři, dosahuje jen osmnácti stupňů.Po ponoru je třeba vyšplhat zpět ke vstupnímu otvoru v neoprenu vlastní silou 50 m do výšky po lanech visících ve volném prostoru.Starý Chorvat vyprávěl o tom, že jako děti nacházeli na ostrově díry, do kterých když vhodili kámen, tak třeba až za deset sekund se ozvalo šplouchnutí vody.

Světový unikát

Sedím na lehátku v kempu, vychutnávám zelený čaj a sleduji, jak zapadající slunce barví dvoutisícové vrcholky pohoří Biokovo na karmínovou. V hlavě mi znovu běží dnešní ponor. Měl jsem dnes příležitost potopit se bez nutnosti vlastnit speleopotápěčské oprávnění v lokalitě, která pro svou snadnou přístupnost a bezpečnost nemá ve světě obdoby.

České podzemní tajemství

Takové anomálie jako Maňajama 1 a 2 se totiž v Evropě vyskytují jen ve velmi omezené formě a jen na několika málo místech ve Středomoří. Tyto krasové jeskyně byly vytvořeny ustupujícími tajícími ledovci v poslední době ledové, asi před třiceti až sto tisíci lety. Následně je pak zatopilo moře, jehož hladina stoupla v důsledku tání asi o 70 metrů. Pokud i vy budete chtít navštívit tento unikát, všechny potřebné informace naleznete na www. manjana.cz. Takové anomálie jako Maňajama 1 a 2 se v Evropě vyskytují jen ve velmi omezené formě a jen na několika málo místech ve Středomoří.

Nejčtenější