1977 Města v éteru

redakce  |  Historie
18% Šance na současnou realizaci

Profesor O´ Neil předložil projekt osidlování kosmu. Se stavbou vesmírných sídlišť by se mělo začít během nejbližších desetiletí; i tak bude mít Země v roce 2050 na šestnáct miliard obyvatel.

Potom se však počet pozemšťanů vystěhovalectvím sníží na dvě miliardy v roce 2085 a nadále se bude tento optimální stav udržovat. Kolem roku 2060 bude v kosmu už bydlet na šestnáct miliard lidí. První orbitální sídliště pro 10 000 lidí bude ve válci o délce 1 km, průměru 200 m a hmotnosti 500 000 tun. Země má však dodat pouze 10 000 tun materiálu, hlavním dodavatelem bude Měsíc, jehož horniny obsahují nejdůležitější prvky – hliník, titan, křemík a kyslík.

Měsíční půda obohacená dusíkem a stopovými prvky bude vhodná i pro kosmické zemědělství. Kyslík uvolňovaný z měsíčních kysličníků a ze Země dopravovaný zkapalněný vodík poskytnou vodu. Podobným způsobem se má vyrábět ovzduší; pozemský dusík se přepraví ve formě čpavku. Zvláštní zrcadla usměrní sluneční záření do nitra válce a budou také simulovat střídání dne a noci.

18% Šance na současnou realizaci

O´Neilovy kosmické ostrovy nejsou technickými monstry fantastických románů. Naopak mají pozemský ráz krajin, zejména takových, kterých si velmi ceníme, včetně alpských nebo polynéských. Model 4 bude mít dokonce oblaka, která se ovšem vytvoří podél osy válce; pršet z nich bude všemi směry.

Výstupy na hory budou ve větších výškách pro ubývající gravitaci stále snadnější. Ve výškách se dá dokonce létat pomocí vlastních svalů, při skocích na lyžích uletět velké vzdálenosti, najít nové druhy zábavy. Tance při dvou desetinách zemské přitažlivosti mohou mít plavné pohyby, o jakých se nám snívá.

Nejčtenější