Český přístroj na družici měří kosmické záření

Petr Kubala  |  Vesmír
Přístroj SATRAM. Credit: CSRC, ESA

Na začátku května odstartovala do vesmíru menší evropská družice Proba-V. Na její palubě je také český přístroj SATRAM pro měření kosmického záření.

Už je to pár let, co se Česká republika stala členem Evropské kosmické agentury (ESA). Vstup do této prestižní organizace znamenal obrovské možnosti a potenciál. Pečení holubi však z nebe nepadají a tak je pouze na nás, jak se s členstvím v ESA popereme. České republice v oblasti výzkumu vesmíru (toho kosmického i pozemského) už mnoho let citelně chybí nějaká vlajková loď. Projekt, který by přinesl svěží vítr a přilákal ke kosmonautice nové zájemce. Samozřejmě nemáme na to, aby naše sonda obíhala kolem Marsu nebo naše družice lovila planety u cizích hvězd. Nějaký významný přístroj na sondě či družici by však v naších silách byl. Zatím se musíme spokojit jen s administrativním sídlem Galilea a několika menšími projekty.

Dne 7. května 2013 odstartovala z kosmodromu Kourou nová raketa Vega s družicí Proba-V. Její součástí je také český přístroj SATRAM pro měření kosmického záření. V rámci možností velký den pro českou kosmonautiku zůstal bez povšimnutí.

Start rakety Vega s družicí Proba-V:

V jako „vegetace“

Družice Proba-V patří k těm menším. Její hmotnost je 140 kg a kolem Země obíhá ve výšce 820 km. Za projektem stojí především Belgičané; řídicí středisko se nachází ve městě Redu. Družice vychází z několika svých předchůdců a hlavním úkolem je výzkum vegetace prostřednictvím hlavního přístroje, kterým je Vegetation instrument.

Kromě něj jsou ovšem na palubě také menší experimentální přístroje. Mimo jiné se jedná o dalekohled pro měření náboje, energie a úhlu dopadu energetických částic. Tento dalekohled doplňuje český přístroj SATRAM, vyvinutý Ústavem technické a experimentální fyziky ČVUT a brněnskou firmou CSRC (Czech Space Research Centre).

Zařízení je postaveno na bázi detektoru Timepix s kořeny v CERNu. Jedná se o hybridní pixelový detektor, jehož jednotlivé buňky (55×55 mikrometrů) jsou organizovány do křemíkové matice 256×256 pixelů. Přístroj fakticky funguje jako aktivní jaderná emulze. Detekce a identifikace jednotlivých částic probíhá na základě analýzy jejich dráhy při interakci v citlivé oblasti detektoru. Na rozdíl od jaderné emulze ovšem tato analýza probíhá v reálném čase s daty uloženými v digitální formě. Detektory typu Timepix dokáží detekovat energetické hladiny částic, ale také jejich směr a úhel dopadu.

SATRAM je velmi univerzální přístroj, který detekuje všechny typy částic, které jsou schopny lokální ionizace vyšší než je energetický práh o velikosti 5keV. Přitom pro nabité částice (protony, elektrony, muony,…) je účinnost detekce 100% . Pro nenabité částice (fotony, neutrony,…) je účinnost detekce nižší, daná fyzikálními procesy interakce těchto částic v citlivé oblasti detektoru,“ říká pro VTM.cz Zdeněk Vykydal z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT.

Družice Proba-V během příprav na start. Na družici je instalován český přístroj SATRAM. Credit: CSRC, ESA
Družice Proba-V během příprav na start. Na družici je instalován český přístroj SATRAM. Credit: CSRC, ESA

Pokud SATRAM uspěje, mohla by být podobná „krabička“ výbavou mnoha budoucích kosmických družic a sond. Cílem pak nebude ani tak výzkum kosmického záření jako spíše monitorování kosmického záření v reálném čase a včasné poskytnutí varování před vyšším zářením. Družice na to může následně reagovat například vypnutím citlivých zařízení apod.

Sonda k Jupiteru

Některé české instituce se budou také podílet na přístroji RPWI (Radio & Plasma Wave Investigation), který bude měřit magnetická a elektrická pole v okolí Jupiteru na sondě JUICE. Její start je naplánován na počátek příštího desetiletí.

Zdroje:

Nejčtenější