České nebe střeží letouny AWACS

Michal Polák  |  Technika

Co je úkolem AWACS, letounů s velkým typickým talířem umístěným na trupu? Od ledna je součástí letky také Česká republika.

Letouny AWACS (Airborne Warning and Control systém) slouží ke včasné výstraze a koordinování jednotek soustředěných nejen ve vzdušném prostoru. Jedná se o jakési nastražené uši a velitelské středisko zároveň.

Samotná letadla vycházejí z běžných dopravních letounů, jako je například Boeingu 707 nebo 767. Konstrukčně se velmi podobají svým předlohám a spolehlivě je poznáte podle talířovité antény na zadní části trupu.

E-3 Sentry při startu, všimnout si můžete vysunutých vztlakových klapek. Foto Arpingsone, Wikipedia
Upravený Boeing systému AWACS při startu, všimnout si můžete vysunutých vztlakových klapek. Foto Arpingsone, Wikipedia

Letouny včasné výstrahy AWACS jsou na současném nebi nezbytností. Kvůli vysokým nákladům si je ale země v NATO nemohou dovolit pořídit samostatně. Proto je provozují společně ze základny v německém Geilenkirchenu. V letošním roce se k nim přidala také Česká republika.

Nejdříve varuje, pak koordinuje

Letka NATO má ve svém společném vlastnictví letouny E-3 Sentry, které vycházejí z Boeingu 707. Pomocí antény ukryté v rotujícím disku o průměru 9,1 m na vrchní části trupu dokážou odhalit nepřátelské letouny až na vzdálenost 520 kilometrů.

Přehlídka letounů AWACS včetně interiéru:

Na rozdíl od pozemního radaru je AWACS nezávislý na okolním terénu, protože skenuje vzdušný prostor z výšky. Může tak zachytit objekty na Zemi a současně letouny či jiné objekty pohybující se třeba až ve stratosféře. Kromě toho dokáže pracovat v „hladinovém“ režimu, kontrolovat pohyb a aktivitu plavidel na moři a případně na ně koordinovat letecké nebo námořní útoky.

O pohon letounu se starají čtyři proudové motory Pratt&Whitney TF33-PW-100A, každý o tahu 93,4 kN. Ve vzduchu dokáže E-3 Sentry hlídkovat bez doplňování paliva až osm hodin. Při svých letech se pohybuje rychlostí 580 až 850 kilometrů v hodině ve výšce takřka devíti kilometrů. Letové parametry má oproti civilní předloze zhoršené kvůli vyšší hmotnosti a aerodynamickému odporu, pod který se podepisuje disk na trupu. Letovou posádku běžně zajišťují čtyři osoby, zařízení na palubě pak dle potřeby obsluhuje až dvacet dalších palubních specialistů.

Start, let a přistání letounu E-3 Sentry:

Základna v Geilenkirchenu

Letouny systému AWACS jsou velice drahé a náročné na provoz. Z tohoto důvodu si je pro sebe může dovolit jen málokterá země, a to i přes nezastupitelnou roli při zajišťování ochrany vzdušného prostoru a soudobých konfliktech. Z tohoto důvodu se některé státy patřící do NATO rozhodly založit společnou letku těchto letounů, na které by společně participovaly. Založení NAPMO (NATO Airborne Early Warning & Control Programme Management Organization) přitom proběhlo už v roce 1978.

Zatímco velení NAPMO je v Monsu v Belgii, jednotka má domácí letiště (mapa) v německém Geilenkirchenu poblíž nizozemských hranic. Zde je také dislokováno všech sedmnáct letounů typu E-3 Sentry, které má letka k dispozici. K plnění svých úkolů využívají předsunuté operační základy v Itálii, Turecku, Řecku a Norsku. Doplňovat palivo je možné na většině letišť, které jsou vybaveny pro letouny této velikosti.

E-3 Sentry v doprovodu britských stíhacích letounů Tornado F3. Foto Arpingsone, Wikipedia
E-3 Sentry v doprovodu britských stíhacích letounů Tornado F3. Foto Arpingsone, Wikipedia

Jednotka z Geilenkirchenu však není jediná. Svou vlastní letku sedmi E-3 Sentry provozuje Velká Británie ze své základny Waddington (mapa).

Letouny AWACS chrání také české nebe

O zapojení České republiky do programu NAPMO rozhodla vláda v prosinci 2009. Následovala přístupová jednání a 18. ledna 2011 se Česká republika stala osmnáctým členem tohoto aliančního programu. V úterý 17. května se pak představitelné naší armády účastnili slavnostního vztyčení české vlajky na samotné základně.

Účast na tomto programu prohlubuje naše zapojování nejen do struktur NATO, ale zvyšuje náš podíl v systému protivzdušné obrany NATINADS. Do něho jsou zapojeny také naše nadzvukové stíhací letouny JAS-39 Gripen, které se podílí na ostraze vzdušného prostoru a mají na starost pohotovostní vzlety.

Roční příspěvek do programu činí 90 milionů korun a souvisí s ním i možnost využít průmyslovou podporu. Letouny jsou ale ve společném vlastnictví NATO a podléhají velení vzdušných sil. V současné době má česká armáda v letce čtyři své příslušníky, mezi nimiž jsou i piloti.

Letoun včasné výstrahy používá také americké námořnictvo. Na snímku letoun E-2C Hawkeye startující z letadlové lodě. Foto U.S. Navy, Wikipedia
Letoun včasné výstrahy používá také americké námořnictvo. Na snímku letoun E-2C Hawkeye startující z letadlové lodě. Foto U.S. Navy, Wikipedia
Ve výzbroji ruského letectva zařazený letoun včasné výstrahy Beriev A-50. Oproti americkému a evropskému protějšku má sice o trochu lepší letové výkony, ale zase horší vytrvalost. Foto U.S. military, Wikipedia
Ve výzbroji ruského letectva zařazený letoun včasné výstrahy Beriev A-50. Oproti americkému a evropskému protějšku má sice o trochu lepší letové výkony, ale zase horší vytrvalost. Foto U.S. military, Wikipedia

Podpora misí NATO na první místě

Hlavním úkolem letky sedmnácti letounů AWACS je podpora misí NATO. Podílejí se například na operacích ISAF v Afganistánu nebo na zajištění bezletové zóny nad Lybií. V minulosti zajišťovaly vzdušný prostor v okolí velkých sportovních akcí nebo summitů. V praxi to vypadá tak, že se letoun pohybuje na vybrané trase a monitoruje vzdušný prostor. V případě jeho narušení vyšle k místu stíhací letouny na okamžitý zásah.

Bezpečnost letounu zajišťuje systém LAIRCM (Large Aircraft Infrared Countermeasures) schopný detekovat vypálené rakety země-vzduch a účině se proti nim bránit nejen vystřelováním klamných cílů. Přesto ale doufejme, že k něčemu takovému nejen na evropském nebi jen tak nedojde.

Tip: Podívejte se, jak téma AWACS zpracovala anglická Wikipedia. Samostatné heslo má také k letounu Boeing E-3 Sentry.

Nejčtenější