Česká jména ve vesmíru

Petr Kubala  |  Vesmír

Sluneční soustava je plná českých jmen. Od Smetany na Merkuru, přes Bečváře na Měsíci až po Cheb na Marsu.

Mnoho firem nabízí za nemalou úplatu, že po vás či vašem příbuzném pojmenují hvězdu či kus čehosi někde v dalekém vesmíru. Podobné aktivity jsou bohužel na hranici obyčejného podvodu, který těmto firmám už nějaký ten pátek prochází.

Jediným orgánem, který může rozhodnout o pojmenování nebeských těles a útvarech na těchto objektech, je Mezinárodní astronomická unie (IAU), která tak nikdy nečiní za úplatu natožpak prostřednictvím soukromých firem. Od těch za stovky korun dostanete mapu a certifikát, který vám však bude k ničemu. Nikdo kromě vás a dané firmy o jménu hvězdy vědět nebude. Podobný certifikát si můžete udělat v mžiku oka sami a map oblohy je po internetu taky spousta.

Česká jména však přesto vesmírem kolují a to zcela oficiálně právě díky rozhodnutí IAU. Chcete-li své jméno dostat do sfér nebeských, musíte se něčím proslavit, zalíbit se některému z astronomů nebo objevit kometu.

Merkur

Povrch Merkuru je podobný Měsíci – krátery jsou doslova všude. Dle regulí IAU jsou krátery na nejmenší planetě Sluneční soustavy pojmenovány po významných umělcích, spisovatelích apod. Většina kráterů byla objevena po průletech sondy Mariner 10 v 70. letech, další přibývají nyní zásluhou sondy Messenger. Z českých jmen nalezneme na Merkuru krátery:

  • Dvořák (Antonín Dvořák) s průměrem 82 km
  • Janáček (Leoš Janáček) o průměru 47 km
  • Smetana (Bedřich Smetana) o průměru 190 km (pozice)
Mapa části povrchu Merkuru s kráterem Janáček (vlevo nahoře)
Mapa části povrchu Merkuru s kráterem Janáček (vlevo nahoře)

Venuše

Na Venuši nalezneme větší množství útvarů, ze kterých nás budou zajímat jen ty, které nesou česká jména. Velká část geologických útvarů je pojmenována po ženách, bohyních či ženských jménech v různých jazycích (menší krátery):

  • Hanka (průměr 5 km)
  • Julie (průměr 13,5 km)
  • Vlasta (průměr 10,7 km)

Větší krátery jsou pak pojmenovány po slavných ženách. Známý je kráter Němcová o průměru 22,9 km, ale svůj kráter má na druhé planetě solárního systému i Gerty Cori a to dokonce o velikosti 56 km. Gerty Cori byla biochemička českého původu a držitelka Nobelovy ceny za fyziologii za rok 1947.

Kromě kráterů můžeme na povrchu Venuše nalézt i jiné geologické útvary. Některé z nich přisuzuje IAU Česku nebo Československu, i když ve skutečnosti bychom měli jejich původ hledat spíše ve slovanské mytologii. Dokonce bych řekl, že většině čtenářů tato jména nic neřeknou. Jedná se třeba o útvary jako Devana Chasma (Devana je slovanskou bohyní denního a nočního světla) nebo Morana Chasma (slovanská mytologická postava). Lépe jsme na tom mezi planinami, kde můžeme nalézt Libuše Planitia (po české kněžně) a Destinová.

Měsíc

Na povrchu našeho kosmického souseda nalezneme řadu kráterů, které mají větší či menší vztah k České republice.

Anděl

Kráter Anděl je pojmenován po českém astronomovi Karlu Andělovi (1884–1948) a Mezinárodní astronomickou unií byl schválen v roce 1935. Jeho průměr je necelých 35 km. Karel Anděl sice nebyl profesionální astronom (profesí byl učitel a později ředitel školy), ale zabýval se pozorováním a kartografií Měsíce. Kráter se nachází jen 85 kilometrů od místa přistání Apolla 16. Kromě hlavního kráteru se v okolí nachází 15 menších satelitních kráterů, které také nesou jméno Anděl rozšířené o velké tiskací písmeno. Největší z nich Anděl M má průměr 27 km, nejmenší Anděl C 3 kilometry.

Bečvář

Kráter Bečvář je pojmenován po jednom z nejslavnějších českých astronomů. Antonín Bečvář (1901–1965) řadu let působil na slovenské observatoři Skalnaté pleso, kde vytvořil sérii 4 astronomických atlasů: Atlas Coeli Skalnaté pleso, Atlas Eclipticalis, Atlas Borealis a Atlas Australis. Bečvářovy atlasy mají dodnes velmi dobré renomé po celém světě.

Kráter Bečvář ovšem v dalekohledu neuvidíte – nachází se totiž poblíž měsíčního rovníku, ale na odvrácené straně. Jeho průměr je 67 km a stejně jako kráter Anděl a mnoho dalších je obklopen několika satelitními krátery.

Kosmická loď Apollo 17 nad kráterem Bečvář X. Fotografie byla pořízena z lunárního modulu. Credit: NASA
Kosmická loď Apollo 17 nad kráterem Bečvář X. Fotografie byla pořízena z lunárního modulu. Credit: NASA

Nušl

Další kráter se vztahem k české astronomii. František Nušl (1867 – 1951) byl spoluzakladatelem hvězdárny v Ondřejově. Kráter má průměr 61 km a nachází se rovněž na odvrácené straně Měsíce.

Palisa

Johann Palisa je často uváděn jako rakouský astronom. Narodil se ovšem v Opavě (jeho rodný dům najdeme v centru města) a dlouhou dobu bylo jeho jméno v českých luzích a hájích nedoceněno. Dnes je po něm pojmenována hvězdárna a planetárium v Ostravě. Palisa (1848–1925) působil převážně ve Vídni a stal se velmi úspěšným objevitelem více než 120 planetek. Mezi jeho objevy jsou i tak slavné planetky jako (253) Mathilde a (243) Ida, které zkoumala při svém letu k Jupiteru sonda Galileo.

Kráter Palisa má průměr 33 km a najdeme ho západně od kráteru Ptolemaeus.

Planetka Ida a měsíc Dactyl na snímku ze sondy Galileo. Planetku Ida objevil astronom českého původu Johann Palisa.
Planetka Ida a měsíc Dactyl na snímku ze sondy Galileo. Planetku Ida objevil astronom českého původu Johann Palisa.

Freud

Sigmunda Freuda asi není potřeba příliš představovat. Zakladatel psychoanalýzy a rodák z Příbora ovšem na Měsíci zrovna velký kráter nemá. Jeho průměr je jen 2 kilometry a najdeme ho v Oceánu bouří.

Mendel

Také zakladatel genetiky Gregor Mendel se dočkal svého kráteru na Měsíci a to ne jen tak ledajakého. Kráter Mendel má průměr plných 138 km, ale bohužel se nachází na odvrácené straně našeho vesmírného souseda.

Purkyně

Rovněž Jan Evangelista Purkyně má svůj kráter na odvrácené straně Měsíce. Jeho průměr činí 48 km. Díky libraci lze tento kráter občas vidět i ze Země.

Heyrovský

Svůj kráter má na Měsíci také jeden ze dvou českých laureátů Nobelovy ceny, fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský. Průměr kráteru je 16 km a najdeme ho na odvrácené straně Měsíce.

Mars

Dostat své jméno na rudou planetu není jednoduché. Jedinou šancí jsou větší krátery, které jsou pojmenovány po slavných vědcích nebo autorech sci-fi literatury. Krátery menší jak 60 km v průměru pak mohou dostat název po některém z malých měst, které si IAU před léty vyhlídla.

Mendel

Gregor Mendel se dostal také na povrch Marsu. Kráter o průměru 79 km nalezneme v oblasti Terra Cimmeria.

Kromě Mendela bychom na povrchu Marsu našli i dvě česká města. Kliknutím na jejich název zobrazíte mapku s polohou kráteru.

Komety

V oblasti komet a planetek je situace výrazně pestřejší. Zejména díky úspěchům lovců komet z počátků 20. století se planetárním systémem prohání řada česky znějících vlasatic. Připomínáme, že komety jsou pojmenovány po svém objeviteli nebo spoluobjeviteli.

Již zmíněný Antonín Bečvář objevil jednu kometu s označením 1947c. Další kometu objevil v roce 2000 Miloš Tichý z observatoře Kleť. Nejúspěšnějšími lovci komet se však stali Luboš Kohoutek a Antonín Mrkos.

Luboš Kohoutek (*1935) dlouhodobě žije a pracuje v Hamburku. Na svém kontě má objev pěti komet. Nejslavnější je zcela nepochybně ta z roku 1973, která dosáhla jasnosti kolem 0 mag. Byla pozorována posádkou americké orbitální stanice Skylab a skupiny R.E.M. a Kraftwerk o ni složily písně.

Antonín Mrkos (1918–1996) působil na Skalnatém plese i na observatoři Kleť. Je objevitelem nebo spoluobjevitelem 13 komet.

Slavná kometa Kohoutek z roku 1973. Credit: NASA
Slavná kometa Kohoutek z roku 1973. Credit: NASA

Planetky

Situace v planetkové nomenklatuře by vydala snad na celou knihu. Díky lidem jako byli zmíněný Luboš Kohoutek, Antonín Mrkos a v posledních desetiletích zejména díky observatoři na Kleti, se na nebe dostaly desítky českých jmen.

V oblasti planetek je situace poměrně liberální. Objevitel má právo navrhnout název planetky, přičemž fantazii se meze příliš nekladou. Z pochopitelných důvodů jsou zakázány názvy komerčních subjektů, žijících politiků apod. Konečné slovo má Mezinárodní astronomická unie, která v posledních letech trochu zmírnila trend z přelomu století, kdy se planetkám přidávala jména jak na běžícím páse.

Ve Sluneční soustavě nalezneme planetky, pojmenované po českých astronomech (včetně například Grygara či nedávno zesnulého Antonína Vítka), sportovcích (Dominik Hašek), ale také ostatních vědcích, spisovatelích, městech apod.

Tip: Seznam českých a slovenských planetek si můžete prohlédnout na tomto webu.

Další informace:

Nejčtenější