Černí pasažéři výzkumných ponorek

Jaroslav Petr  |  Příroda

Do výzkumné hlubinné ponorky Alvin se vejdou jen tři lidé. Přesto převáží desítky černých pasažérů.

Dnes už těžko někdo spočítá, kolik černých pasažérů hlubinná vědecká ponorka Alvin rozvezla po všech koutech světových moří. V provozu je od roku 1964 a má za sebou bezmála 5000 hlubinných ponorů. To, že působí jako podloudnická mise, prasklo zcela nedávno. Nerozváží lidi, ale hlubokomořské organismy. I tak to vědci považují za vážný průšvih.

Od bomby po Titanic

Ponorka Alvin patří americkému vojenskému námořnictvu. V jejích službách si připsala na své konto první velký úspěch, když v roce 1966 objevila na dně Středozemního moře ztracenou vodíkovou bombu. Pak vstoupila Alvin do služeb vědy a začala ji využívat Woods Hole Oceanographic Institution.

V 70. letech minulého století odhalily posádky Alvina vroucí podmořské prameny a jedinečné, jinde nevídané formy života, které se v blízkosti těchto pramenů vyvinuly. V roce 1986 pomohl Alvin s objevením vraku Titanicu na dně Atlantického oceánu.

Ponorka Alvin (Foto: Wikipedia)
Ponorka Alvin (Foto: Wikipedia)

Přilepené přílipky

Velké překvapení čekalo tým Janet Voightové z chicagského Field Museum of Natural History, když s pomocí Alvina sbírali vzorky na pacifickém hřebeni Juan de Fuca poblíž pobřeží Britské Columbie. Objevili tu plže přílipky druhu Lepetodrilus gordensis. Ti byli zatím nalezeni jen na jednom jediném místě na světě – u vroucích pramenů na podmořském hřebeni Gorda vzdáleného 635 kilometrů.

Je zcela vyloučené, aby přílipky překonaly tuto vzdálenost vlastními silami. Jsou přivyklé na prostředí vroucích pramenů. V chladné vodě mimo prameny by nepřežily. Jediné možné vysvětlení vědce šokovalo. Přílipky absolvovaly cestu „na černo“ na vnějšku ponorky. Trup ponorky se po každém vynoření a převozu na novou lokalitu důkladně čistí. Navíc vědci předpokládali, že organismy nepřežijí děsivou změnu tlaku po vynoření z několikakilometrové hloubky na hladinu. Přílipky Lepetodrilus gordensis to zjevně zvládly.

Odhalení, o němž Janet Voightová a její spolupracovníci referovali ve studii zveřejněné v časopise Conservation Biology, je varováním pro všechny, kdo podobný výzkum provádějí. Zavlečení cizích druhů může mít pro podmořské ekosystémy dalekosáhlé následky. Pokud se zavlečený druh ukáže jako agresivní vetřelec, mohou původní druhy obývající horký podmořský pramen nenávratně zmizet.

Další informace:

Nejčtenější