Byla nalezena hodovní síň z legendy o Beowulfovi

Jaroslav Petr  |  Historie
Ilustrační foto

V Dánsku odkrývají archeologové hodovní síň z 6. století, v níž se odehrály klíčové scény středověkého eposu.

Dánské Lejre leží asi 40 kilometrů na západ od Kodaně. Kdysi v dávných „temných dobách“ raného středověku bylo sídlem králů. Probíhá tu intenzivní archeologický výzkum. Během něj vědci objevili hodovní síň, jež je dějištěm nejdramatičtějších scén legendy o Beowulfovi.

Beowulf kontra Grendel

Legenda o Beowulfovi podle některých literárních teoretiků posloužila jako jeden ze zdrojů inspirace pro Tolkienova Pána prstenů. O tom, že dávný příběh neztratil ani po půldruhém tisíciletí nic ze své přitažlivosti, svědčí i hollywoodský velkofilm natočený před šesti lety.

Podle legendy přišel Beowulf do dánského Lejre, aby zachránil tamější královský rod před lidožravým obrem Grendelem. Jedny z nejdůležitějších epizod příběhu se odehrávají v královské hodovní síni, kterou legenda popisuje jako „největší síň pod nebesy“. Právě v této síni usnou Dánové po bujaré hostině a pitce, přičemž do této síně pronikne Grendel a povraždí v ní značnou část tehdejší dánské společenské elity. Beowulf slíbí dánskému králi, že jej netvora zbaví. Číhá na něj opět v hodovní síni. Při střetu Beowulf Grendela přemůže. Netvor unikne do sluje pod jezerem, kde ho Beowulf vypátrá a zabije.

Polomýtický Beowulf žil podle historiků v 6. n. l. a jeho příběh s sebou přinesli do Anglie osadníci z jižní Skandinávie v 6. až 7. století. V 7. či 8. století ji pak anonymní saský autor zapsal ve formě básně. Ta je nejstarším dílem anglické epické literatury.

První strana ‎staroanglického hrdinného eposu o Beowulfovi
První strana ‎staroanglického hrdinného eposu o Beowulfovi

Sedm hodovních síní

Tým archeologů pod vedením Toma Christensena provádí vykopávky v Lejre a narazil přitom na zbytky hodovní síně. Dánští králové používali tyto stavby k oslavám po několik generací, načež nechali síň strhnout. Novou postavili buď přímo na tom samém místě, nebo poblíž. V Lejre tak vzniklo od 5. do 10. století přinejmenším sedm hodovních síní.

Jedna se ale ze zavedeného schématu vymyká. Stojí asi půl kilometru stranou od ostatních. Dánským králům sloužila v 6. století, kdy se měl odehrát i střet mezi Beowulfem a Grendelem. Podle legendy Dánové síň, kde došlo k masakru, opustili. Byla to opravdu ona nově nalezená a stranou stojící stavba? Nelze to tvrdit se stoprocentní jistotou.

Zatím není jasné ani to, zda legendární postava Grendela, jejíž jméno lze přeložit jako „ničitel“, zobrazovala skutečnou postavu nebo skupinu lidí s agresivními a možná i kanibalskými sklony. Je možné, že je to jen metafora pro jinou pohromu, například epidemii s velkým počtem obětí na životech.

Z archeologických nálezů lze rekonstruovat královské hodokvasy, které se na královském dvoře v Lejre odehrávaly. Tisíce kostí prozrazují, že se na stoly servírovala pečená selátka. Oblíbené bylo i hovězí a skopové maso. Nechyběla drůbež – kachny, husy, kuřata. Dánové samozřejmě konzumovali i ryby. Bohatá masitá krmě se vydatně zapíjela. O tom vypovídají četné nálezy střepů ze skleněných pohárů a dalších luxusních nádob importovaných z Británie a Německa. O tom, že tu hodovala společenská elita, svědčí výmluvně nálezy několika desítek zlatých, stříbrných a bronzových předmětů.

Nejčtenější