Jakákoli technologie v průběhu let má své začátky a vrcholné špičky, ale později je nahrazena novou a upadne v zapomnění.
Informace nás tvoří a obklopují po celý náš život a jsou také jednou z nejdůležitějších částí pro náš vývoj. Informace mohou být důležitější a účinnější než zbraně hromadného ničení.
Informace dokáží ovlivnit chování jednotlivce i velké masy lidí, což skvěle ukazují začátky a průběhy válek. Kdo má informace, má moc – to platilo dříve a platí to stále, i když v trochu jiném kontextu.
Tip: Informace jsou nebezpečné. Buďte ostražití
Pokud se podíváme na rané začátky hledání, sbírání a řazení informací, jistě si můžeme jako příklad představit knihovnu. Knihy v omezeném počtu jsou rozmístěny v omezeném prostoru se základním tříděním na oblasti.
Pokud potřebujete jakoukoli informaci zjistit, musíte být fyzicky přímo na místě. Pokud budete mít štěstí, bude mít otázka jasný charakter a z příslušné sekce knihovny vytáhnete všechny knihy, ve kterých by informace mohla být. Teoreticky je takřka celé přečíst a pokud budete mít další štěstí, odpověď na otázku získáte. Bude to ale trvat hodně dlouho.
V opačném případě můžete mít ale také smůlu a daná informace se nebude nacházet v žádné knize vaší knihovny. V nejhorším případě nebyla odpověď nikdy publikována knižně. Odpověď tak musíte vyřešit sami, což může zabrat i celý váš život.
Délka života je omezená, a pokud takových otázek máte mnoho, můžete ho velmi snadno strávit v knížkách hledáním odpovědí či řešení, které již někdo jiný v rámci planety řešil a vyřešil.
V minulém století se v rámci technologického vývoje naší civilizace objevily pokročilé stroje – počítače, pomocí kterých bylo možné relativně snadno uložit informace a různým způsobem v nich vyhledávat. Celou historii „před Googlem“ si můžete prohlédnout například na stránkách Search Engine History. Cesta k celosvětově populárnímu Googlu byla opravdu dlouhá.
Google začal indexovat informace na webových stránkách, kam lidé informace vkládali, později samozřejmě nastoupily i knihy a další formy. Zpočátku bylo vyhledávání primitivní a odpověď na otázku jste si museli najít ve změti výsledků na zadaná slova.
Tato forma hledání informace pokračuje dodnes, přibylo však velké množství filtrů, které umožňují dostat se k relevantním informacím dříve a zkracují čas nutný k pročítání všech stránek, podobně jako u knih v knihovně.
Můžete si nechat zobrazit výsledky nalezených míst (stránek), kde by se informace mohla vyskytovat dle času, jazyka a místa nebo můžete zvolit různé kategorie a druhy informací jako obrázky, videa a podobně.
Doba hledání odpovědi se sice oproti knihovně rapidně snížila, stále je však nutné trávit čas a řešit (používat vlastní „mozkový čas“), kde je vlastně odpověď na danou otázku. Někdy se taková doba může stát opravdu dlouhou.
Člověk chce odpověď co nejdříve, takže obvykle prohledává pouze první výsledky. Jejich pořadí se stále zlepšuje pomocí pokročilých algoritmů s vyhodnocením relevance, ale je to také místo, kde útočí „SEO optimalizátoři“. V ideálním světě by vše bylo dokonale seřazené dle hodnoty a pravdivosti; v takovém světě ale nežijeme, každý bojuje o vlastní „pozici“.
Postupem času se ale z této neuspořádaně konkurující formy sesbíraných informací začaly objevovat první specializované druhy, které začaly mít informace tříděné a podřízené určitým pravidlům. Konec chaosu. Jako příklad za všechny lze uvést Wikipedii, IMDB a další.
S růstem těchto druhů, které můžeme vidět podobně jako druhy organismů v evoluci, které jsou v určitých oblastech a pro určité prostředí přizpůsobeny, se mohla začít rozvíjet další fáze pro hledání odpovědi.
Již nemusíte zkoušet volit slova, která by mohla vést k odpovědi, ale přímo položíte otázku, stejně jako byste ji položili druhému vševědoucímu člověku. Dostanete velmi rychle a jasně poměrně přesnou odpověď.
Zde začíná éra Google Now, Siri či Quora, které můžete považovat za umělou inteligenci napojenou právě na tyto specializované druhy jako Wikipedia, WolframAlpha a podobně. Jejich inteligence není zatím natolik dobrá, aby dokázala to, co lidský mozek zvládne nad chaotickými daty z prostého vyhledávání, ale v oblasti specializovaných a řádně srovnaných informací už dokáží najít odpověď, i když zahrnuje nutnost kontextu a analýzu spojitostí.
V budoucnu nebudeme hledat na Googlu ani Seznamu tak, jak to známe dnes. Nebudeme ztrácet čas samotným hledáním odpovědi v chaosu zaindexovaných stránek s různou kvalitou. Vlastní vyhledávání tak lze považovat za přežitek, který bude nahrazen „Watsony“ napříč platformami od Applu či Googlu.
Umělá inteligence napojená na specializované systémy nám dokáže dodat uspokojivou odpověď i komplexnější formy, které by ještě před několika lety vyžadovaly hodiny lidské práce s hledáním, využitím excelu či programování pro statistiku či výpočet.
Nové formy interakce s počítačem takové možnosti zásahu ani nebudou poskytovat (Google Glass a podobně), alespoň v obecném měřítku. I dnes jsou stále k dispozici systémy a technologie desítky let staré, využívá jich ale naprosto minoritní podíl obyvatel. Obvykle ti, kteří na dané technologii „vyrostli“ a nevzdali se jí pro rychlost ani pohodlnější ovládání novějších forem.
Jednodušší a rychlejší forma ale znamená také negativní následky z pohledu vlastní kontroly a výběru, kterou předáme umělým inteligencím. Ale tento přechod začal již dávno, se začátkem prvních strojů, které začaly vykonávat naši činnost v té nejjednodušší formě a jejich dovednost se pouze neustále rozšiřuje.