Budoucnost vyhledávání je v umělé inteligenci

Karel Javůrek  |  Technika

Jakákoli technologie v průběhu let má své začátky a vrcholné špičky, ale později je nahrazena novou a upadne v zapomnění.

Informace nás tvoří a obklopují po celý náš život a jsou také jednou z nejdůležitějších částí pro náš vývoj. Informace mohou být důležitější a účinnější než zbraně hromadného ničení.

Informace dokáží ovlivnit chování jednotlivce i velké masy lidí, což skvěle ukazují začátky a průběhy válek. Kdo má informace, má moc – to platilo dříve a platí to stále, i když v trochu jiném kontextu.

Tip: Informace jsou nebezpečné. Buďte ostražití

Omezené offline začátky

Pokud se podíváme na rané začátky hledání, sbírání a řazení informací, jistě si můžeme jako příklad představit knihovnu. Knihy v omezeném počtu jsou rozmístěny v omezeném prostoru se základním tříděním na oblasti.

Pokud potřebujete jakoukoli informaci zjistit, musíte být fyzicky přímo na místě. Pokud budete mít štěstí, bude mít otázka jasný charakter a z příslušné sekce knihovny vytáhnete všechny knihy, ve kterých by informace mohla být. Teoreticky je takřka celé přečíst a pokud budete mít další štěstí, odpověď na otázku získáte. Bude to ale trvat hodně dlouho.

V opačném případě můžete mít ale také smůlu a daná informace se nebude nacházet v žádné knize vaší knihovny. V nejhorším případě nebyla odpověď nikdy publikována knižně. Odpověď tak musíte vyřešit sami, což může zabrat i celý váš život.

Délka života je omezená, a pokud takových otázek máte mnoho, můžete ho velmi snadno strávit v knížkách hledáním odpovědí či řešení, které již někdo jiný v rámci planety řešil a vyřešil.

Alexandrijská knihovna, jedna z nejstarších známých knihoven kolem roku 300 před naším letopočtem. Zdroj: Wikipedia
Alexandrijská knihovna, jedna z nejstarších známých knihoven kolem roku 300 před naším letopočtem. Zdroj: Wikipedia

Sběr dat a strojová indexace počítačem

V minulém století se v rámci technologického vývoje naší civilizace objevily pokročilé stroje – počítače, pomocí kterých bylo možné relativně snadno uložit informace a různým způsobem v nich vyhledávat. Celou historii „před Googlem“ si můžete prohlédnout například na stránkách Search Engine History. Cesta k celosvětově populárnímu Googlu byla opravdu dlouhá.

Google začal indexovat informace na webových stránkách, kam lidé informace vkládali, později samozřejmě nastoupily i knihy a další formy. Zpočátku bylo vyhledávání primitivní a odpověď na otázku jste si museli najít ve změti výsledků na zadaná slova.

Tato forma hledání informace pokračuje dodnes, přibylo však velké množství filtrů, které umožňují dostat se k relevantním informacím dříve a zkracují čas nutný k pročítání všech stránek, podobně jako u knih v knihovně.

Můžete si nechat zobrazit výsledky nalezených míst (stránek), kde by se informace mohla vyskytovat dle času, jazyka a místa nebo můžete zvolit různé kategorie a druhy informací jako obrázky, videa a podobně.

Doba hledání odpovědi se sice oproti knihovně rapidně snížila, stále je však nutné trávit čas a řešit (používat vlastní „mozkový čas“), kde je vlastně odpověď na danou otázku. Někdy se taková doba může stát opravdu dlouhou.

Informační doba sběru a chaosu
Informační doba sběru a chaosu

Člověk chce odpověď co nejdříve, takže obvykle prohledává pouze první výsledky. Jejich pořadí se stále zlepšuje pomocí pokročilých algoritmů s vyhodnocením relevance, ale je to také místo, kde útočí „SEO optimalizátoři“. V ideálním světě by vše bylo dokonale seřazené dle hodnoty a pravdivosti; v takovém světě ale nežijeme, každý bojuje o vlastní „pozici“.

Postupem času se ale z této neuspořádaně konkurující formy sesbíraných informací začaly objevovat první specializované druhy, které začaly mít informace tříděné a podřízené určitým pravidlům. Konec chaosu. Jako příklad za všechny lze uvést Wikipedii, IMDB a další.

Rychlejší a přesnější odpověď s umělou inteligencí

S růstem těchto druhů, které můžeme vidět podobně jako druhy organismů v evoluci, které jsou v určitých oblastech a pro určité prostředí přizpůsobeny, se mohla začít rozvíjet další fáze pro hledání odpovědi.

Již nemusíte zkoušet volit slova, která by mohla vést k odpovědi, ale přímo položíte otázku, stejně jako byste ji položili druhému vševědoucímu člověku. Dostanete velmi rychle a jasně poměrně přesnou odpověď.

Zde začíná éra Google Now, Siri či Quora, které můžete považovat za umělou inteligenci napojenou právě na tyto specializované druhy jako Wikipedia, WolframAlpha a podobně. Jejich inteligence není zatím natolik dobrá, aby dokázala to, co lidský mozek zvládne nad chaotickými daty z prostého vyhledávání, ale v oblasti specializovaných a řádně srovnaných informací už dokáží najít odpověď, i když zahrnuje nutnost kontextu a analýzu spojitostí.

V budoucnu nebudeme hledat na Googlu ani Seznamu tak, jak to známe dnes. Nebudeme ztrácet čas samotným hledáním odpovědi v chaosu zaindexovaných stránek s různou kvalitou. Vlastní vyhledávání tak lze považovat za přežitek, který bude nahrazen „Watsony“ napříč platformami od Applu či Googlu.

Umělá inteligence napojená na specializované systémy nám dokáže dodat uspokojivou odpověď i komplexnější formy, které by ještě před několika lety vyžadovaly hodiny lidské práce s hledáním, využitím excelu či programování pro statistiku či výpočet.

Nové formy interakce s počítačem takové možnosti zásahu ani nebudou poskytovat (Google Glass a podobně), alespoň v obecném měřítku. I dnes jsou stále k dispozici systémy a technologie desítky let staré, využívá jich ale naprosto minoritní podíl obyvatel. Obvykle ti, kteří na dané technologii „vyrostli“ a nevzdali se jí pro rychlost ani pohodlnější ovládání novějších forem.

Jednodušší a rychlejší forma ale znamená také negativní následky z pohledu vlastní kontroly a výběru, kterou předáme umělým inteligencím. Ale tento přechod začal již dávno, se začátkem prvních strojů, které začaly vykonávat naši činnost v té nejjednodušší formě a jejich dovednost se pouze neustále rozšiřuje.

Nejčtenější