Budou se piloti učit od kachen?

Jaroslav Petr  |  Příroda

Kachny a další vodní ptáci přistávají spolehlivě podle vnitřního kompasu. Podobné zařízení by pomohlo i pilotům přistávajícím nad vodní hladinou.

Jak ukazují případy leteckých nehod, není přistávání s velkým letadlem vždycky jednoduché. Pro piloty je zvláště náročné v případech, kdy provádějí závěrečné manévry nad mořem. Vodní ptáci ale přistávají na vodní hladinu bez problémů. Budou se piloti učit od kachen?

Kachny přistávají podle kompasu

Kachně přistávající na hladině jezera se teoreticky nabízí bezpočet směrů, v kterých může na vodní hladinu dosednout. Kupodivu ale tito ptáci upřednostňují severojižní směr. Bez ohledu na denní či roční dobu nebo na počasí. A rozhodně nejde o nějaký místní kachní rozmar. Čeští a němečtí vědci pozorovali přistávání na vodě po dráze orientované v ose sever-jih u čtrnácti různých druhů vodních ptáků v osmi různých zemích. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil vědecký časopis Frontiers in Zoology.

Vodní ptáci se tak přiřadili do narůstající armády „magnetických“ živočichů, kteří se i v běžném každodenním životě řídí podle siločar magnetického pole Země. Jak ukázaly předchozí výzkumy tohoto týmu, staví se tak na pastvě krávy i jeleni. Také lišky provádějí výpad na skrytou kořist nejraději na sever a při útoku tímto směrem jsou v lovu výrazně úspěšnější. Dokonce i vánoční kapři se v kádích staví nejraději tak, aby jejich tělo směřovalo hlavou na sever nebo na jih.

Při přistávání na vodní hladině si kachny a další vodní ptáci záměrně vybírají severojižní směr
Při přistávání na vodní hladině si kachny a další vodní ptáci záměrně vybírají severojižní směr

Zvířata vidí magnetické pole

Autoři studie vedení Vlastimilem Hartem z katedry myslivosti a lesnické zoologie na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské university v Praze ve spolupráci s vědci z university v německém Duisburgu nabízejí pro pozorovaný fenomén hned několik vysvětlení.

Pokud přistává většina ptáků po jedné ose, pak silně klesá riziko kolize mezi ptáky přistávajícími na hladině. Zvláště při jarních a podzimních tazích vodního ptactva bývá na některých vodních nádržích či řekách docela rušno a taková pojistka proti srážce pak jistě přijde vhod.

Podle některých vědců mohou zvířata vnímat magnetické pole zrakem. Pokud to platí i pro vodní ptactvo, mohla by jim orientace přistávacího manévru podle světových stran napomáhat k určení optimálního úhlu i tempa klesání. A to jsou přesně ty parametry, které si musí během přistávání hlídat i piloti letadel. Jednou by jim proto při přistávání za ztížených podmínek mohl pomáhat umělý smyslový orgán okopírovaný od kachen a dalších vodních ptáků.

Nejčtenější