Budou ryby v budoucnosti lépe slyšet?

Jaroslav Petr  |  Příroda

Globální oteplení jde ruku v ruce se zvýšenou kyselostí mořské vody. Ta má nečekaný efekt na sluch mořských ryb.

Skleníkový plyn oxid uhličitý se nehromadí jen v atmosféře. Rozpouští se i v mořské vodě a mění ji na slabou kyselinu uhličitou. Živočichové, které chrání vápenatá schránka, se ocitají v ohrožení. Mořská voda jim leptá krunýře. Vědci se navíc obávali, že rybám naruší kyselejší voda sluch.

Rachot pod vodou

I když se říká „němý jako ryba“, ryby dokážou být překvapivě hlučné (viz video). A samozřejmě, že také slyší. Nemají sice vnější ucho s boltcem, jako ho máme my a další savci. Uvnitř hlavy však skrývají orgán podobný našemu vnitřnímu uchu. Rybám pomáhá tzv. statoakustický orgán udržovat rovnováhu a zajišťuje jim vnímání zvuků.

Ryba zachytává zvukové vlny plynovým měchýřem. Prostřednictvím zvláštních kůstek přenáší zvuk do vnitřního ucha. Tam zvukové vlny uvádějí do pohybu tzv. sluchové kaménky čili otolity. Kaménky narážejí na stěnu vnitřního ucha, dráždí nervové buňky a vzniklý signál pak odvádí sluchový nerv do příslušného centra mozku.

Otolity jsou tvořeny vrstvami uhličitanu vápenatého, který se na nich usazuje. V kyselé vodě by se nemusel uhličitan na otolitech usazovat v dostatečném množství. Možná, že se otolity budou dokonce rozpouštět. Ohluchnou ryby?

Vylepšený sluch

Tým vedený Seanem Bignamim z University of Miami vystavil plůdek tropických ryb kranasovců štíhlých (Rachyncetron canadum) účinkům kyselejší vody, jaká bude v mořích za několik desetiletí. Vědce zajímalo, jak bude vypadat otolit těchto kranasovců. Výsledky publikované v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences přinesly velké překvapení.

Vědci testům podrobili kranasovce štíhlého
Vědci testům podrobili kranasovce štíhlého

V kyselé vodě nejsou otolity ve vnitřním uchu ryb menší, ale naopak větší a dokonce mají i větší hustotu. Sluchové kaménky byly bezmála o 60% těžší než u ryb odchovaných za běžných podmínek. Sluch těchto ryb je až o polovinu citlivější. Zvýšil se i rozsah frekvencí, které kranasovci slyší.

„Zvýšená citlivost sluchu napomůže rybám při orientaci. Budou se snáze vyhýbat dravcům a budou efektivněji komunikovat. Samozřejmě, že to může na druhé straně zvýšit citlivost ryb k hluku, kterým zamořují oceán lidé. To pak může naopak rybám ztížit využití důležitých zvukových informací,“ říká Sean Bignami.

Nejčtenější