Bude možné nechat si dorůst amputované prsty?

Helena Vrecková  |  Věda

Nechat si po amputaci vyrůst nový prst? Do budoucna by se něco takového mohlo stát realitou.

Amputace není pro nikoho příjemná představa. Člověk po amputaci končetiny se musí vyrovnat s novou skutečností a zvyknout si na trochu jiný život. Po psychické stránce je to velmi náročná situace a nezáleží na tom, jestli se jedná o zákrok ze zdravotních důvodů nebo zda jde o následky nehody. Lidé se v takovéto situaci velmi často setkávají s jevem Fantomové končetiny. Mají pocit, že jejich chybějící končetina je znovu na svém místě a jasně ji cítí. Jedná se však jen o pocit. Končetina je pouze imaginární.

Dnes lékaři občas mohou pacientovi po úraze ještě jeho amputovanou končetinu přišít zpátky k tělu. Nelze to však udělat u každého pacienta. Záleží na mnoha okolnostech, jako jsou poškození končetiny, doba, po kterou byla končetina oddělena od těla, atd.

Co kdyby však místo imaginární či přišité „staré“ končetiny vyrostla skutečná ruka či noha? S touto myšlenkou se pustili do výzkumu vědci ze zdravotního střediska na univerzitě v New Yorku.

Nahrazené články prstů

regenerací končetin se často setkáváme u jednodušších živočichů, kteří jsou schopni nechat si dorůst celé končetiny během velmi krátké doby. U člověka je jeho regenerace velmi omezena. Již mnoho let se však lékaři čas od času setkají s jevem, kdy dítěti doroste článek prstu, který byl dříve amputován. Nevypadá sice jako původní prst, ale svou funkci odvádí dokonale.

Vědci zjistili, že myši jsou schopné obnovit článek prstu po amputaci. Čím dále je však amputovaná tkáň za nehtovým lůžkem, tím menší je naděje na regeneraci.
Vědci zjistili, že myši jsou schopné obnovit článek prstu po amputaci. Čím dále je však amputovaná tkáň za nehtovým lůžkem, tím menší je naděje na regeneraci.

Vědci nyní sledovali regeneraci myší. Bylo zjištěno, že myši mají schopnost nechat si dorůst články prstů. Čím dále za nehtovým lůžkem (drápem) byl však prst amputován, tím menší byla naděje na jeho regeneraci. Pokud však na postiženém prstu zůstala část nehtové tkáně, byla regenerace prstu téměř stoprocentně jistá.

Tým vědců tedy sledoval činnost buněk drápů na zadních nohách myší. Zjistil, že obnovu nehtů (drápů) a tkáně pod nimi řídí skupina kmenových buněk. Z nich se neustále vytváří drápy a měkká tkáň. Zároveň však tyto buňky mohou ovlivnit i aktivaci růstu kostí. Pokud je tedy tkáň v oblasti amputovaného článku prstu a v blízkosti nehtu v pořádku, aktivují se veškeré procesy potřebné k obnově chybějícího článku.

Kam až mohou zajít?

Podle lékařských zpráv jsou této obnovy částečně schopny i děti. Podle vedoucí studie Mayumi Ito, by tato skupina kmenových buněk měla řídit regeneraci po celém těle a také řídit procesy růstu během fetálního vývoje.

Vědci by nyní chtěli dále testovat myši a jejich schopnost regenerace při manipulaci s touto skupinou kmenových buněk. Jejich cílem je zjistit, kam až sahají možnosti obnovy končetin a zda by do budoucna šlo ovlivnit tuto regeneraci i u člověka. Člověk by tak mohl získat schopnost regenerovat chybějící končetiny a snad i poškozené orgány.

Nejčtenější